Státní bezpečnost strana 3 z 5

Nové vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prosazuje speciální politiku paměti, za kterou je vypjatý antikomunismus, míní historik ústavu Petr Zídek. Podle jeho kolegy Petra Blažka není současný spor o fungování instituce, o kterém oba diskutovali v Událostech, komentářích, ideologický. Část pracovníků ÚSTR kritizuje nového ředitele, mluví o šikaně či cenzuře. Vedení úřadu kritiku odmítlo jako nepravdivou.

Část věřících pravoslavné církve v Česku kritizuje arcibiskupa kvůli personálním změnám. V podnětu ministerstvu kultury chtějí zvrátit výměnu v čele největšího českého pravoslavného kláštera v Loděnici. Kritikům vadí, že vedení církve dosadilo do funkce duchovní s vazbami na kontroverzní podnikatele z Ruska.

Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadily debatu o vládním návrhu na snížení červnové valorizace penzí, který bude sněmovna projednávat na mimořádném zasedání od příštího úterý. Poslanci podpořili elektornizaci veřejných dražeb a prvním čtením prošel i návrh na zavedení řidičského oprávnění na zkoušku a úpravu bodového systému. Předsedové poslaneckých klubů se dohodli na přerušení schůze do středy 22. února.

Bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu ve sporu s písničkářem Jaroslavem Hutkou. Podle pravomocného rozsudku se Hutka nemusí omlouvat za tvrzení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Nejvyšší soud podle databáze InfoSoud rozhodl bez veřejného jednání v lednu, plné odůvodnění zatím nezpřístupnil.

Posluchárnu Univerzity Karlovy musela vyměnit za tajné přednášky ve vězeňské cele. O osudu univerzitní profesorky Růženy Vackové napsala divadelní scénář herečka Lucie Trmíková. Hru v režii Jana Nebeského uvádí spolek Jedl na malé scéně Švandova divadla v Praze, pod názvem Ženy, držte huby!

Dokumentární detektivka o exekuci, příběhy pěstounů, pohled do zákulisí válečných reportérů, stopy Járy Cimrmana, portréty herce Jaromíra Hanzlíka či návrhářky Hany Podolské, skrytý svět Planety Praha a také dvacetidílný projekt o Státní bezpečnosti. Nová dokumentární tvorba, kterou Česká televize připravila do vysílání, je rozmanitá formou i tématy.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že se domnívá, že jsme se ani více než 30 let po sametové revoluci nevyrovnali s minulostí z období socialismu. Šéf organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa si myslí, že oba kandidáti na prezidenta – tedy Andrej Babiš (ANO) i Petr Pavel, se při mluvení o své minulosti dopouštějí manipulací.

Přes dvě desítky osobností získaly ve čtvrtek v podvečer v Senátu ocenění Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Organizace je vyznamenává za jejich občanské postoje, počiny a přínos. Jedním z oceněných je legenda tuzemského undergroundu a disentu František Stárek přezdívaný Čuňas.

V lednu před 46 lety začaly represe komunistického režimu proti jeho odpůrcům. 6. ledna skončil ve vězení Václav Havel, jeden z ideových tvůrců Charty 77, jejíž text krátce předtím vznikl. Obrazových svědectví z té doby je velmi málo. Tehdy sedmnáctiletý učeň reprodukční grafiky Ondřej Němec si fotil jen tak pro sebe lidi z undergroundu a intelektuály kolem Václava Havla, blízkého přítele svých rodičů. Jeho autentické svědectví z té doby zpracoval pro Reportéry ČT David Vondráček.

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se řada lidí snažila Československo opustit. Část se jich stala obětí Akce Kámen, tedy léčky, do níž je vlákala Státní bezpečnost. Komiks, který to připomíná, vychází ze skutečných událostí na Domažlicku.

Štěpán Hovorka měl odvahu postavit se nacistické i komunistické totalitě. Dne 1. prosince 1949 ho zastřelili příslušníci Státní bezpečnosti. Ve Zlíně na domě v ulici Na Výsluní, kde žil, dnes připomíná jeho osobnost tabulka Poslední adresy.

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský se v rozhovoru pro Aktuálně.cz před prezidentskou volbou nepřímo vymezil vůči kandidátu Andreji Babišovi (ANO). Sice jej přímo nejmenoval, ale vyjádřil naději, že ÚS, který čeká od příštího roku postupná obměna, nebude „součástí Agrofertu“. Právě Babiš je zakladatelem Agrofertu, který později vložil do svěřenského fondu.

Česká pravoslavná církev se podle řady duchovních dostala do vážných ekonomických problémů. Propustí desítky lidí. Část věřících a kněžích viní ze špatného hospodaření vedení církve. Kritizují ho také za to, že jim neumožňuje dostatečný přístup k dokumentům o hospodaření.

Organizace Post Bellum u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii udělila tradiční Ceny Paměti národa. Ocenění, které vyzdvihuje hrdinství a statečnost tváří v tvář totalitám 20. století, letos získala Anna Šestáková, Marie Henzlová, Marie Susedková, Pavel Eli Vago a Myroslav Marynovyč.

Někteří z lidí, kteří se podělili o své příběhy s dokumentaristy z Post Bellum, nyní čelí izolaci a strachu ze zapomnění. Část z nich je příliš hrdá a raději si neřekne o pomoc, i když má problémy se zaplacením vysokých účtů za energie. Do Evropy se zároveň vrátila válka a události na Ukrajině nás musí přivést k zamyšlení, v jaké době žijeme, řekl v Interview ČT24 Mikuláš Kroupa, ředitel organizace Post Bellum, která spolupracuje s pamětníky 20. století.

Část duchovních i věřících kritizuje vedení pravoslavné církve v Česku za to, že zbavuje funkcí představené původem z Ukrajiny. Zprávu o odvolání dostali třeba ti z kláštera v Loděnici u Prahy. Arcibiskup je chce nahradit zástupkyní proruské pravoslavné církve z Karlových Varů, která má podle zjištění ČT vazby na podnikatele z Ruska.

Odvolací pražský městský soud zrušil verdikt nad čtyřmi bývalými příslušníky komunistické Státní bezpečnosti (StB) obžalovanými z toho, že při takzvané akci Asanace šikanovali disidenty a nutili je k emigraci. Jejich trestní stíhání zastavil, protože je podle něj promlčené.

Pavel Záleský z Otrokovic se po bezmála třiatřiceti letech dočkal spravedlnosti. Okresní soud ve Zlíně konstatoval, že jeho perzekuce spojená se zabavením knih byla v roce 1989 nezákonná. Paradoxní bylo, že ho komunistický režim potrestal až během sametové revoluce.

Ministerstvo vnitra připravilo novelu lustračního zákona, která obnovuje povinnost lustračního oprávnění pro členy vlády i ministerské náměstky. Informoval o tom resortní šéf Vít Rakušan (STAN). Povinnost předkládat doklad o tom, že člověk nespolupracoval s komunistickým režimem, pro vrcholné představitele tuzemských ministerstev přestala platit před osmi lety za vlády ČSSD, lidovců a ANO.

Obvodní soud pro Prahu 1 se bude muset znovu zabývat případem bývalých příslušníků StB Milana Kopince, Vladimíra Novotného a Karla Vykypěla viněných ze zneužití pravomoci úřední osoby. Muži podle žalobců při akci Asanace donutili vytrvalou šikanou rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí. Soud muže v únoru obžaloby zprostil, jeho rozhodnutí však zrušil odvolací senát. Vyplynulo to z informací na justičním serveru infosoud. Trojice vinu od počátku odmítá.

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.

Vedení pravoslavné církve v Česku čelí znovu kritice některých věřících, kteří mluví o nátlaku a používání metod někdejší StB. Zmiňují přitom jméno arcibiskupova tajemníka Igora Střelce, který podle nich na základě zfalšovaných dokumentů vyzýval k odstoupení vedení kláštera v Loděnici. Tam jsou převážně kněží a věřící z Ukrajiny.

Jiří Arvéd Smíchovský byl mimořádně vzdělaným člověkem, okultistou, ale také spolupracovníkem nacistů i Státní bezpečnosti. Rozporuplnou osobnost si za hlavní postavu svého filmu zvolil Vojtěch Mašek. Stylizovaný historický snímek Arvéd je celovečerním režijním debutem tohoto scenáristy a komiksového kreslíře. V premiéře se představí 3. srpna na závěr Letní filmové školy (LFŠ) v Uherském Hradišti. O tři týdny později vstoupí i do českých biografů.

Mluvil za ministerstvo vnitra, později tam byl náměstkem. Teď se ale řadu let jeho jméno objevuje pod politickými komentáři. Martin Fendrych zná politiku jako její někdejší aktivní člen, nyní se jí věnuje jako novinář. Do žurnalistiky kromě této zkušenosti ale promítá také svou víru. Komentáře přirovnává k básni. A ten, kdo je píše, by podle něj měl být i tak trochu spisovatel, řekl v podcastu Background ČT24.