Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.
Nominaci soudců Roberta Fremra a Veroniky Křesťanové, stejně jako profesorky občanského práva Kateřiny Ronovské, doporučily oba senátní výbory, které se nominacemi zabývaly.
Obě kandidátky dostaly od senátorů při tajném hlasování 48 z 67 odevzdaných hlasů. Fremr oslovil 36 ze 67 hlasujících členů horní komory. „Hlavní důvodem, proč říci ne, by mělo být ale to opravdu nepodložené obvinění, že jsem vědomě na té kauze spolupracoval se Státní bezpečností. A doufám, že výsledek toho hlasování ukázal, že tohle by bylo nespravedlivé,“ nechal se slyšet Fremr.
„Můžete ode mě čekat pokračování v mé dosavadní práci, pokoru k právu, pokoru k věcné stránce a tak, jak jsem apelovala, tak i zdrženlivost,“ slíbila po zvolení Křesťanová.
„Jsem velmi ráda, že hlasování dopadlo ve všech třech případech tak, jak dopadlo. Protože i moji kolegové jsou excelentní právníci, kteří na Ústavním soudu mají své místo,“ řekla České televizi Ronovská.
„Jsem přesvědčen, že všichni tři jsou osobnosti, které ho významně obohatí. Právě pestrost Ústavního soudu, ale i jeho odbornost, důvěryhodnost a nezávislost jsou nezbytným předpokladem, aby dokázal ochránit lidská práva i ústavnost naší země,“ napsal na Twitteru prezident s tím, že vybraní kandidáti zapadají do jeho představy složení Ústavního soudu coby mozaiky různých právních profesí, pohledů i zkušeností.
V patnáctičlenném týmu ústavních soudců je nyní volné místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož desetileté funkční období skončilo 4. června. Počátkem srpna skončí mandát předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a Ludvíka Davida. Právě jejich místa by zvolení měli obsadit.
Prezident Petr Pavel bude muset letos předložit ještě jednoho kandidáta na ústavního soudce vzhledem k tomu, že 26. listopadu skončí mandát Radovana Suchánka. Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na deset let, opakování mandátu ústava nezakazuje.
Fremr je odborník s ohromným kreditem, přesvědčoval Pavel
Právě prezident před senátory předstoupil už v úvodu projednávání, aby své kandidáty představil. Na Křesťanové si Pavel cení šíře zkušeností, preciznosti i toho, že je ochotna složitou judikaturu vysvětlovat. Na Ronovské ocenil nasazení a aktivity nad rámec toho, co by musela dělat jako akademička.
Podporou Fremra mohly otřást rozsudky v takzvané kauze Olšanské hřbitovy, kde se na obžalobě podílela komunistická tajná policie. Fremr odmítl, že by o tom věděl a že by rozhodoval vědomě a účelově na pokyn StB. Části senátorů ale nejasnosti kolem rozsudku z roku 1988 vadily.
Fremra Pavel popsal jako odborníka s obrovským kreditem. „O to více jsem byl překvapen, když jsem se před dvěma týdny dozvěděl o námitkách vůči jeho osobní integritě vycházejících z kauzy, kterou soudil v 80. letech. Položil jsem si otázku, zda bych ve snaze vyhnout se riziku neúspěchu nebyl sám tím, kdo způsobuje určité bezpráví. Zatím jsem totiž nedostal žádná fakta, která by prokázala, že Robert Fremr jako soudce nebo jako člověk tehdy selhal,“ řekl k jeho nominaci prezident.
Zákon jsem vědomě neporušil, hájil se Fremr
S projevy posléze vystoupili i všichni tři navržení kandidáti. Fremr se nechal slyšet, že možnost stát se ústavním soudcem považuje za poctu i zodpovědnost. K rozsudku starému přes třicet let, který je mu nyní vytýkán, podotkl, že odmítá, že by byl prorežimním soudcem.
„Nezákonné praktiky jsme neodhalili. Vyvolává to ve mně hořký pocit, vyslovil jsem svou upřímnou lítost,“ zdůraznil Fremr. Dodal, že se o zmanipulování obžaloby ze strany StB dozvěděl teprve v uplynulých dnech. Již dříve uvedl, že k odsouzení tří chlapců včetně Alexandra Ereta mimo jiné pro vandalismus za ničení pomníků sovětských vojáků na Olšanských hřbitovech dospěl na základě jejich doznání a znaleckých posudků. „Já a náš senát jsme se vědomě porušení zákona nedopustili,“ tvrdí.
- Případ tří mladíků projednával Fremrův pětičlenný soudní senát v létě roku 1988. Obžaloba je vinila z více než stovky trestných činů, z nichž nejvážnější bylo záškodnictví. Partě vyčítala poškození pomníčků sovětských a bulharských vojáků na Olšanských hřbitovech, shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať. Podle serveru Hlídací pes kauzu zmanipulovala StB tak, že za vůdce skupiny označila po vynuceném přiznání devatenáctiletého Alexandra Ereta, jehož otec byl německé národnosti a odjel na Západ. Na základě Eretovy výpovědi byla odsouzena i chlapcova matka.
- V srpnu 2023 advokát Tomáš Nahodil podal nejvyššímu státnímu zástupci Igoru Střížovi podnět k obnově řízení v kauze. Vyšly podle něj najevo nové skutečnosti, které mohou vyloučit důkazy, jež vedly k odsouzení obžalovaných.
Fremr zdůraznil, že rozsudky po přezkoumání zůstaly až na jeden platné a že prezident Václav Havel v roce 1990 na základě doporučení tehdejší ministryně spravedlnosti Dagmar Burešové nevyhověl Eretově žádosti o milost. Uvedl také, že proti jeho postupu neměl námitky ani jeden z obhájců, pozdější ministr spravedlnosti a ombudsman Otakar Motejl.
„Strašně mě to mrzí, na svědomí ten rozsudek mám,“ pronesl Fremr před senátory.
Polemika senátorů o Fremrovi
O nejasnostech ve Fremrových výpovědích týkajících se kauzy mluvil na tiskové konferenci ve středu ráno předseda nejsilnějšího klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. Odmítl se vyjádřit k většinovému názoru klubu s tím, že hlasování bude tajné.
„Vyjádření pana Fremra zatím působí tak, že ne všechno, co nám říká, bylo úplně správné. Tím pádem vznikají pochybnosti. Zda se je Robertu Fremrovi podaří na jednání pléna (Senátu) vyvrátit, teprve uvidíme. Osobně jsem zaskočen tím, jakým způsobem bylo to soudní přelíčení v roce 1988 vedeno,“ řekl po 11. hodině pro ČT24 předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).
Fremr podle něj například tvrdil, že obhájcem jednoho z obžalovaných byl Otakar Motejl, což není pravda. „Rovněž je evidentně dohledatelné, že případ v roce 1988 byl medializován, publikován, veřejně známý. Pan soudce nám říkal, že tomu tak nebylo,“ dodal Vystrčil. V podkladech, které senátoři obdrželi od prezidentské kanceláře, podle předsedy Senátu o kauze Olšanských hřbitovů nebylo ani slovo.
Senátor Pavel Fischer rovněž upozorňoval na kauzu Olšanských hřbitovů. Zdůraznil, že Fremr se podílel na zpolitizovaném a nespravedlivém procesu, a řekl také, že má pochyby o Fremrových aktuálních výrocích o daném případu. Své kolegy Fischer vyzval, aby nedali na první dojem. „Vyžádejte si spisy, abyste sami seznali, jak vážné věci tu dnes řešíme. Na základě mého vlastního čtení dokumentů dnes odmítnu udělit souhlas se jmenováním soudce Fremra ústavním soudcem,“ předeslal Fischer.
Fischerova řeč byla těžko zpochybnitelnou kritikou minulého režimu, připustil senátor Václav Láska (SEN 21 a Piráti). Verdikty před rokem 1989 ale podle něj vždy obsahovaly problematické pasáže, které lze podtrhnout. Pokud Fremr neprojde, bude to vzkaz Hradu, aby nenavrhoval žádného soudce, který vynesl rozsudek před revolucí, je přesvědčen Láska. „Po seznámení se se všemi podklady jsem se přiklonil na stranu verze, kterou předkládá pan kandidát Fremr. Věřím, že to bylo tak, jak říká on, a proto v tajné volbě dostane můj hlas,“ deklaroval Václav Láska.
Senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS) řekla, že by Fremra ráda podpořila přes kompromis s komunistickým režimem a doporučení kolegů z justice. Spornou kauzu by měl přezkoumat Nejvyšší soud. Připomenula, že i mezi současnými soudci jsou členové předlistopadové komunistické strany, jejichž nominaci Senát posvětil. Jan Paparega z klubu ODS a TOP 09 přirovnal projednávání Fremrovy kandidatury k procesu.
Kriticky se ke kandidátovi na ústavního soudce postavil také například Marek Hilšer z klubu Starostů, naopak podporu mu vyjádřil ještě před jednáním předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka nebo šéf senátorů ANO a Socdem Miroslav Adámek.
Senátoři se přeli o to, zda je Fremr vhodný kandidát
Senátor Fischer později své výhrady zopakoval v pořadu Události, komentáře, kde opět zmínil kauzu Olšanských hřbitovů. „Já jsem si vyžádal v archivech stovky stran spisu toho soudního procesu a mohu vás ujistit, že mi bylo nevolno. Na mě vyplavaly vzpomínky na dobu, kdy nebylo právo, ale politika na prvním místě,“ uvedl Fischer. Zdůraznil také, že na Ústavní soud se nechodí kvůli kariéře. „To je naprosto mimořádná instituce, kam musí chodit pevný člověk, který se postaví většině. Tam nemohou chodit lidé přizpůsobiví,“ uvedl.
Podobně se vyjádřil i senátor a předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). Zmínil, že Fremr je sice špičkou v soudním světě, ale senátorovi se nelíbilo, jak se stavěl k informaci o soudním procesu, která vyplula na povrch nedávno. „Ta neustálá změna vysvětlení znamená, že nám ten člověk chtěl něco zakrýt,“ podotkl s tím, že se pak snadno zapomene na to, co udělal dobře. Při vysvětlování mu u Fremra chyběla pokora, ačkoliv lítost prý vyjádřil.
Naopak senátor a člen ústavně-právního výboru Zdeněk Matušek (Nestr. za ANO a SOCDEM) dodal, že Fremr se k události vyjádřil na plénu i v jednotlivých klubech dostatečně odborně. „Já ty jeho argumenty chápu. Z mého pohledu je těžké se k tomu vyjádřit, protože v mediálním prostoru, hlavně v posledních 24 hodinách před rozhodováním, se objevila spousta různých názorů,“ uvedl. Zdůraznil, že pro něj jsou důležitější Fremrovy odborné schopnosti a to, co dokázal v posledních třiceti letech.
