Městský soud v Praze musí znovu otevřít kauzu skupiny bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB), kteří čelili obžalobě kvůli šikaně disidentů a nucení odpůrců totalitního režimu k emigraci. Městský soud v Praze jejich stíhání zastavil kvůli promlčení, avšak Nejvyšší soud vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Nejvyšší soud rozhodl v červnu bez veřejného jednání, informoval o tom Střížův mluvčí Petr Malý.
Kauza šikany disidentů se znovu otevře, rozhodl po dovolání Stříže Nejvyšší soud
„Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího Městského soudu v Praze a přikázal mu věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud se tak ztotožnil se stanoviskem nejvyššího státního zástupce, podle kterého závěr odvolacího soudu o zániku trestní odpovědnosti obviněných z důvodu promlčení je nesprávný,“ uvedl Malý.
Plné odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím není dostupné, doručuje se účastníkům řízení.
Obvodní soud pro Prahu 1 původně uložil Karlu Hájkovi a Rudolfu Peltanovi podmíněné tresty. U Zbyňka Dudka a Jiřího Šimáka upustil od potrestání, protože už oba dříve dostali za represi odpůrců komunistického režimu nepodmíněné tresty 3,5 roku vězení. Rozsudek ale zrušil odvolací městský soud, podle kterého je trestnost činu potřeba posuzovat podle zákona, který byl platný v době spáchání skutku. Zákon o protiprávnosti komunistického režimu nebylo možné podle odvolacího senátu použít, protože novější normu lze aplikovat jen v případě, že je pro obžalované příznivější, což není tento případ.
Podle zákona o protiprávnosti komunistického režimu se do promlčecí doby nezapočítává období od 25. února 1948 do 29. prosince 1989. Žalobci navíc argumentovali tím, že v roce 1999 politici schválili novelu, podle které trestnost u konkrétních stanovených trestných činů nezaniká uplynutím promlčecí doby.
Obžaloba tvrdí, že někdejší příslušníci StB šikanovali člena hudební skupiny The Plastic People of The Universe Vratislava Brabence, zpěváka kapely Extempore Jaroslava Neduhu a chartisty Janu Převratskou a Jiřího Chmela. Bezdůvodně je zadržovali a opakovaně prohledávali jejich byty. Všichni poškození se na počátku 80. let vystěhovali z Československa.
Čtveřice obžalovaných na počátku hlavního líčení vinu odmítla. Uváděli, že se s oběťmi nesetkali a že dělali u StB jinou práci. V kauze původně čelil obžalobě ještě Jaroslav Maryško, který se ale dohodl se státním zástupcem na dvouletém podmíněném trestu. Dohoda je pravomocná.
