Písničkář Jaroslav Hutka se nemusí omlouvat bývalému předsedovi Jazzové sekce Karlu Srpovi za své prohlášení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Ve čtvrtek to pravomocně potvrdil pražský městský soud, který zamítl Srpovo odvolání. Hutka své výroky uvedl v roce 2017 poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.
Srpova žaloba na ochranu osobnosti napadala celkem třináct výroků, které Hutka uvedl nejprve na svém facebookovém profilu a následně v rozhovorech pro servery Forum24 a Novinky.cz. Písničkář mimo jiné napsal, že „má ve svém estébáckém spise na sebe čtyři udání od Karla Srpa“. Bývalého předsedu Jazzové sekce také nazval lhářem a přirovnal ho ke kanálu a zmetkovi.
Soudkyně Kateřina Sedláková označila vyjádření na Facebooku za skutkové tvrzení, které mělo základ v dochovaných archivních dokumentech. Hutkova prohlášení v rozhovorech pak byla podle ní hodnotícími úsudky, které je potřeba posuzovat v celkovém kontextu publikovaných textů.
„Žádný z těchto úsudků neshledává odvolací soud jako nepřiměřený. Zaznívaly v debatě o věcech veřejných, vycházely z pravdivých premis. Použité výrazy jako kanál nebo zmetek nelze mít navzdory expresivitě za samoúčelné urážky, jejichž jediným cílem by bylo znevážení osoby žalobce (Srpa),“ uvedla. Poukázala také na to, že Srp dostal v médiích prostor, aby reagoval. „Je na veřejnosti, aby si sama utvořila na věc názor,“ podotkla.
Hutka k odvolacímu jednání nedorazil, Srp ano. Po vyhlášení rozsudku opětovně zkritizoval, že ho soudy k věci nevyslechly. Jeho právník Adam Černý pak řekl, že ho rozhodnutí překvapilo. „Říkat někomu, že je zmetek nebo kanál, nepatří do veřejné debaty,“ prohlásil. To, zda podají dovolání k Nejvyššímu soudu, se Srpem zváží po prostudování písemné podoby verdiktu.
Srp se domáhal jak omluvy, tak toho, aby Hutka sporný příspěvek stáhl a aby soud zpěvákovi zakázal nadále šířit informace o Srpově spolupráci s StB. Trvá totiž na tom, že jsou nepravdivé, že byl v materiálech StB evidován neoprávněně a že nikoho neudával.
Zakladatel Jazzové sekce argumentoval pravomocným rozsudkem pražského městského soudu z roku 2000, který určil, že Srp spolupracovníkem StB nebyl. Nepodařilo se totiž prokázat pravost podpisu zavazovacího aktu. Verdikt byl ale vynesen sedm let před odtajněním archivu bezpečnostních složek a základem tehdejšího rozhodnutí bylo to, že stát – tedy ministerstvo vnitra – neunesl důkazní břemeno.
Sedláková k tomu ve čtvrtek poznamenala, že v takových řízeních se nezkoumalo, zda evidovaná osoba skutečně s StB spolupracovala, nebo ne. Soud v nich pouze zjišťoval, jestli se ke spolupráci zavázala v souladu s tehdy platnými interními předpisy vnitra.
Svědectví z archivů
V Srpově sporu s Hutkou svědčili badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kteří vypověděli, že spolupráce Srpa s StB byla rozsáhlá a že je v archivech jednoznačně doložitelná. S tajnou policií se podle nich Srp, který měl krycí jméno Hudebník, sešel ve 151 případech. Nejprve působil jako důvěrník, následně i jako agent. Badatelé také popřeli Srpovo tvrzení, že StB si jeho zprávy vymyslela. Podle nich to v takovém rozsahu nebylo možné.
Jazzová sekce se za komunistické éry podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací, Srp byl kvůli tomu i vězněn. Zeman ho v roce 2013 ocenil medailí Za zásluhy. Srp Zemana podpořil v prezidentské kampani.
Proti Zemanově snaze o prosazení muže do etické komise se ozvali někteří historici, sama komise i současní členové Jazzové sekce. Srpovu nominaci nakonec právě kvůli stykům s komunistickou tajnou policií odmítl spolupodepsat tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), což Zeman označil za ubohé. Srpa navrhl také do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, tuto nominaci však odmítl Senát.
