Charta 77 strana 3 z 5

Před 25 lety, 27. ledna 1996, zemřela první manželka prezidenta Václava Havla Olga Havlová. V nedožitých 63 letech podlehla rakovině. Chudá dívka z pražského Žižkova se po seznámení s Václavem Havlem zapojovala do disidentských aktivit a v roce 1982 podepsala Chartu 77. Poté, co se stala první dámou, se věnovala pomoci potřebným, díky čemuž byla uznávána po celém světě a několikrát oceněna.

Populární divadelní a filmový herec Jiří Sovák vždycky s radostí vyvolával smích. Letos v září uplynulo dvacet let od jeho smrti, ale v paměti publika stále zůstává, především jako komediální herec a skvělý vypravěč. Měl za sebou ale i mnoho vážných dramatických rolí. Sedmnáct let vystupoval na prknech Národního divadla. Narodil se 27. prosince 1920, přesně před sto lety.

Zemřel Svatopluk Karásek. Evangelický duchovní, písničkář, signatář Charty 77, exulant a počátkem století i poslanec a zmocněnec pro lidská práva se dožil 78 let, s vážnými zdravotními problémy se potýkal poslední desetiletí. Zanechal po sobě dílo hudební i literární.

Literární historička Marie Rút Křížková se zásadní měrou zasloužila o vydání díla básníka Jiřího Ortena. Žena, jež se mimo jiné věnovala literární tvorbě v terezínském ghettu, za minulého režimu rovněž působila jako mluvčí Charty 77, a to od února 1983 do ledna 1984. Literární historička zemřela v pátek ve věku 84 let, smrt potvrdila její dcera Dagmar Křížková.

Zemřela Kamila Moučková. Byla první televizní moderátorkou zpráv v Československu i v Evropě. V roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy se zapojila do protiokupačního vysílání, čelila potom perzekucím.

Socioložka a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová a sociolog Daniel Prokop diskutovali o tom, zda Čechy zajímají věci veřejné a co pro ně znamená občanská angažovanost. Českou společnost podle nich spojuje nedůvěra k autoritám, zároveň o ní platí řada mýtů. Pandemie bude podle obou sociologů znamenat další ekonomický pokles zejména pro ty již znevýhodněné.

Hongkongský aktivista, krymskotatarská historička nebo undergroundový písničkář letos získali cenu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) za svobodu, demokracii a lidská práva. Celkem ústav ocenil pět osobností a polskou organizaci Centrum Karta. Tradiční slavnostní předání pamětních medailí ovšem muselo být kvůli koronaviru odloženo na příští rok.

Knihovna Václava Havla zveřejní další dosud neznámé texty prvního polistopadového prezidenta. Koncept nikdy nevydané knihy z období Charty 77 byl nalezen v pozůstalosti jeho přítele Zdeňka Urbánka. Havel, který by 5. října oslavil 84. narozeniny, v textech reflektuje první věznění a vyrovnává se s tím, co nazýval mravním selháním.

Odvolací soud v ruském městě Petrozavodsku výrazně zpřísnil trest vězení historikovi Juriji Dmitrijevovi, známému díky odhalování zločinů z éry komunistického diktátora Josifa Stalina. Dmitrijev byl v první instanci odsouzen za sexuální násilí ke 3,5 roku odnětí svobody, nyní mu byl trest zvýšen na 13 let za mřížemi. Kritici považují proces za vykonstruovaný, zaměřený na diskreditaci historika a znehodnocení jeho díla.

Vyrovnání s komunistickou minulostí české společnosti potrvá ještě dvacet let. V Interview ČT24 to řekl ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk, podle kterého to bude možné teprve ve chvíli, kdy se Češi ke komunistické čtyřicetileté periodě nebudou vztahovat emotivně.

Polský odborový svaz Solidarita, vytvořený na základě takzvaných gdaňských dohod z 31. srpna 1980, byl první nezávislou organizací svého druhu ve východním bloku. Původně vznikl s cílem hájit sociální zájmy pracujících, záhy se však stal platformou sdružující prodemokratické síly a výrazně přispěl k pádu komunistického režimu v Polsku.

Totalita chce obsáhnout všechny, nepřipouští outsidery. Současné debatě o normalizaci chybí kontext, míní historik a filozof Daniel Kroupa. Problém normalizace podle něj nebyl, že lidé nemohli cestovat, ale že se báli všudypřítomného sledování. Sovětský svaz potom nemohl dopustit, aby v jeho sféře vlivu vznikla svobodná země. „Nemůžeme debatovat o legitimizaci,“ říká k srpnu 1968 signatář Charty 77 a vyzývá k pomoci Bělorusku: „Lidé musí vědět, že na ně svět nezapomněl, musí mít naději, že když poteče do bot, tak mají kam utéct,“ říká v Interview ČT24.

Ve věku 82 let zemřel v noci na pátek novinář a signatář Charty 77 Jiří Hanák. Informovala o tom jeho rodina. Hanák bývá označován za doyena českých sloupkařů. V roce 2005 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky, před pěti lety pak i novinářskou cenu Opus Vitae.

Zemřela spisovatelka a jedna z mluvčích disidentského hnutí Charta 77 Zdena Tominová. Bylo jí 79 let. Informaci přinesl web Lidovky.cz s odvoláním na syna Tominové, překladatele Marka Tomina. Ze strany komunistického režimu čelila rodina kvůli působení v disentu neustálé šikaně, která vyústila v odchod Tominových z Československa. V exilu ve Velké Británii Tominová mimo jiné pracovala pro BBC.

Česká justice chybovala, když kvůli promlčení zamítla žalobu signatáře Charty 77 Petra Hanzlíka. Žádal odškodnění v souvislosti s nucenou emigrací po nátlaku komunistické Státní bezpečnosti (StB). Obvodní soud ani Městský soud v Praze žalobě nevyhověly, Hanzlík neuspěl ani u Nejvyššího soudu.

Ve věku 92 let zemřel významný český filozof, pedagog, někdejší disident a mluvčí Charty 77 Ladislav Hejdánek. Uvedl to Český rozhlas, kterému to potvrdila Hejdánkova příbuzná, režisérka Hana Kofránková. Před listopadem 1989 mu byl na dlouhých dvacet let odepřen přístup na akademickou půdu a znemožněna veřejná činnost, pořádal proto bytové semináře. Po roce 1989 působil na Univerzitě Karlově.

V noci na čtvrtek zemřel právník, někdejší politik a signatář Charty 77 Zdeněk Jičínský, bylo mu 91 let. Potvrdili to předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a Jičínského syn Štěpán. Na přelomu 50. a 60. let byl Jičínský mimo jiné v komisi pro přípravu ústavy, po vyloučení z KSČ aktivně působil v disentu a v listopadu 1989 patřil mezi představitele Občanského fóra.

Ve věku 89 let zemřel historik Jan Křen, který se zaměřoval na česko-německé vztahy. Úmrtí oznámil Jiří Pešek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, informaci později potvrdil historikův syn Vladimír. Křen byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy vyloučen z komunistické strany a jako disident a signatář Charty 77 se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy.

Trutnovský soud se musí znovu zabývat případem disidenta Pavla Wonky odsouzeného v roce 1981 za neoprávněné vniknutí do bytu své tchyně. Krajský soud mu nařídil, aby znovu projednal žádost Wonkova bratra Jiřího o obnovu řízení. Závěr okresního soudu, že řízení obnovit nelze, byl podle odvolacího senátu nesprávný.

Bývalí příslušníci StB donutili Martina Hyblera při výsleších svléknout se do naha, křičeli na něj a vyhrožovali mu. I to byl jeden z důvodů, proč s rodinou v roce 1982 souhlasil s nucenou emigrací. V procesu se třemi příslušníky StB u Obvodního soudu pro Prahu 1 to v úterý uvedla bývalá disidentka a mluvčí Charty 77 Petruška Šustrová, která se s Hyblerovými přátelila.

Vyhození ze zaměstnání, vyhrožování vězením a několikahodinové výslechy byly hlavními příčinami, proč disidenti Jiří Chmel a Jaroslav Neduha opustili v rámci takzvané akce Asanace tehdejší Československo. Muži to v úterý uvedli u soudního líčení s pěticí bývalých příslušníků Státní bezpečnosti, kteří podle obžaloby chartisty a lidi nepohodlné komunistickému režimu na přelomu 70. a 80. let šikanovali a nutili k emigraci. Za zneužití pravomoci úřední osoby jim hrozí až desetileté tresty vězení.

Zemřel Luboš Dobrovský. Disidentovi, novináři, porevolučnímu ministru obrany, později kancléři prezidenta Václava Havla či velvyslanci ČR v Rusku bylo 87 let. V posledních letech ostře kritizoval politiku Putinova Ruska, v roce 2014 podepsal výzvu vládě k tvrdšímu postupu.

Jak název inscenace hry Miroslava Bambuška Kacířské eseje, již uvádí pražské Studio hrdinů, napovídá, dotýká se osobnosti významného filozofa Jana Patočky. Bambušek i celý tým si přitom s těžkým a stále aktuálním tématem poradili na výbornou.

Ve věku 75 let zemřel britský konzervativní filozof a politolog Roger Scruton, jenž působil v takzvané podzemní univerzitě, která fungovala v komunistickém Československu v době normalizace. Scruton podle prohlášení na svých internetových stránkách zemřel po šestiměsíčním boji s rakovinou. Loni v listopadu v Praze od předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) obdržel za činnost v podzemní univerzitě stříbrnou pamětní medaili Senátu.