Charta 77 strana 2 z 5

Ředitelkou Nadace Charty 77 se stala bývalá moderátorka České televize a novinářka Jolana Voldánová. Střídá Boženu Jirků, která po 21 letech ve funkci nyní vede správní radu nadace. Obě ženy si v pondělí předaly post, uvedla Nadace Charty 77 na svém webu. Stěžejním projektem nadace je Konto Bariéry, které podporuje už zhruba třicet let lidi s handicapem a organizace, které jim pomáhají.

Zástupci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze odhalili ve čtvrtek pamětní desku dlouholeté vězeňkyně komunistického režimu Růženy Vackové. Rodačka z Velkého Meziříčí byla druhou profesorkou v historii Univerzity Karlovy, v 50. letech byla odsouzena ve velkém politickém procesu a ve vězení strávila skoro 16 let. Deska je k vidění na hlavní budově fakulty. Je připomínkou toho, že máme odpovědnost svědčit o důležitosti poznávání a svobodné debaty, a to i za cenu obětí, řekla děkanka fakulty Eva Lehečková.

Ve věku 75 let zemřela v noci na sobotu disidentka, publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Informoval o tom server Lidovky.cz. Právě pro Lidové noviny po mnoho let psala sloupky. Už v mládí se Šustrová střetla s komunistickým režimem a skončila ve vězení. Později se stala signatářkou a jednou z mluvčích Charty 77. Po konci totality krátce působila na ministerstvu vnitra, poté byla novinářkou a rovněž členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Ve věku 89 let v úterý zemřela jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu Dana Němcová. Jménem rodiny to oznámil předseda správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Vojtěch Sedláček.

O vztazích Polska a Česka, jejichž kvalitu vyzdvihli, o dopravní infrastruktuře, ale také vojenských otázkách hovořili prezidenti obou zemí Andrzej Duda a Petr Pavel ve Varšavě. Pavel s manželkou do Polska přicestovali na svoji druhou zahraniční návštěvu. Duda svého protějška přijal s vojenskými poctami. Pavel ve Varšavě jednal také s předsedy obou parlamentních komor a setkal se s krajany.

Přes dvě desítky osobností získaly ve čtvrtek v podvečer v Senátu ocenění Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Organizace je vyznamenává za jejich občanské postoje, počiny a přínos. Jedním z oceněných je legenda tuzemského undergroundu a disentu František Stárek přezdívaný Čuňas.

V lednu před 46 lety začaly represe komunistického režimu proti jeho odpůrcům. 6. ledna skončil ve vězení Václav Havel, jeden z ideových tvůrců Charty 77, jejíž text krátce předtím vznikl. Obrazových svědectví z té doby je velmi málo. Tehdy sedmnáctiletý učeň reprodukční grafiky Ondřej Němec si fotil jen tak pro sebe lidi z undergroundu a intelektuály kolem Václava Havla, blízkého přítele svých rodičů. Jeho autentické svědectví z té doby zpracoval pro Reportéry ČT David Vondráček.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat kandidát SPD Jaroslav Bašta. V současnosti je členem Poslanecké sněmovny, v minulosti působil na postu ministra bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Během minulého režimu strávil dva a půl roku ve vězení za aktivity ve studentském hnutí, je signatářem Charty 77. Hnutí oznámilo jeho kandidaturu v první polovině září. Přihlášku k volbám doložil Bašta dvaceti podpisy poslanců z klubu SPD.

Prvním hostem Hyde Parku, kde prezidentští kandidáti odpovídají na dotazy diváků i politiků, byl poslanec opozičního hnutí SPD Jaroslav Bašta. Věří, že se dostane do druhého kola, spoléhá prý i na hlasy voličů vládní koalice, kteří letos spadli do chudoby. Odpovídal také na otázky týkající se zahraniční politiky – ruská invaze na Ukrajinu by prý měla skončit „špatným mírem“.

Výročí sametové revoluce si připomenou studenti na více než osmdesáti školách po celé republice. V rámci projektu Samet na školách se například bude debatovat na téma Čechoslováci v gulagu, disidentka Kamila Bendová připomene příběh Charty 77 a v nabídce je i procházka Prahou po místech, která přispěla k volebnímu právu a emancipaci žen. Na dvacítce škol oslavy svobody uspořádají sami studenti.

Čtyři desítky účastníků třetího odboje a odporu proti komunismu přebraly pamětní odznak od ministryně obrany Jany Černochové. Osm bojovníků proti totalitnímu režimu před rokem 1989 ministerstvo ocenilo in memoriam.

Hvězda populární hudby šedesátých let, referentka Výstavby sídlišť, mluvčí Charty 77, bojovnice za práva zvířat a symbol svobody. Martu Kubišovou snad každý pozná podle nezaměnitelně nakřáplého hlasu. Zvlášť když zpívá jednu konkrétní píseň. Ona sama ale prý nikdy nestála ani o popularitu, ani o to, aby si ji lidé stavěli na barikády. Nadhled nad svou slávou i nelehkými chvílemi si udržuje i nyní, v den svých osmdesátin.

Cenu Václava Havla za rok 2022 získal ruský opoziční politik a publicista Vladimir Kara-Murza. Informovala o tom agentura AFP. Prestižní ocenění, které doprovází odměna ve výši šedesát tisíc eur (asi 1,5 milionu korun), uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Zpěvačka Marta Kubišová se vrátila na pódia. Ne jako zpěvačka, ale vypravěčka svého života. Turné, které je součástí projektu Noc s legendou, je připomínkou zpěvaččiných blížících se osmdesátých narozenin. Setkání s fanoušky a přizvanými hosty, jimiž byla Iva Janžurová a Ladislav Špaček, zahájila v pražské Lucerně. Během října vystoupí ještě v dalších třech městech.

Pavel Záleský z Otrokovic se po bezmála třiatřiceti letech dočkal spravedlnosti. Okresní soud ve Zlíně konstatoval, že jeho perzekuce spojená se zabavením knih byla v roce 1989 nezákonná. Paradoxní bylo, že ho komunistický režim potrestal až během sametové revoluce.

Michail Gorbačov přijel v roce 1987 jako nejvyšší představitel Sovětského svazu do Československa. Pro zemi to byla mimořádná událost. Gorbačova na letišti vítal prezident Gustáv Husák a stovky lidí. Od návštěvy se čekala mimo jiné omluva za invazi sovětských vojsk v roce 1968, ta ale nepřišla.

Dalších 39 bojovníků proti komunistické diktatuře bylo v pondělí oceněno na ministerstvu obrany. Osvědčení o účasti ve třetím odboji převzali například někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart a disident Karel Havelka. Pamětní odznaky za aktivní odbojovou činnost předala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Podle společného prohlášení osmi bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 by měl prezident Miloš Zeman abdikovat kvůli tomu, že se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině. Výzvu podpořil někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo Zemanův protikandidát z minulých prezidentských voleb Michal Horáček. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček prohlášení nekomentoval.

Před pětačtyřiceti lety vyšel poprvé oficiálně text prohlášení Charty 77. Publikovaly ho ale pouze západní deníky. V té době už komunisté v Československu vyslýchali první signatáře dokumentu, který vyžadoval dodržování lidských a občanských práv. Podle historiků to byl právě zájem Západu, díky kterému se tehdejšímu režimu listinu a její podporovatele nikdy nepovedlo zcela zničit.

Česká republika si v sobotu připomíná deset let ode dne, kdy zemřel Václav Havel, poslední československý a první český prezident. Do povědomí se dostal v šedesátých letech jako dramatik a kritik cenzury, později jako spoluautor textu Charty 77. Během normalizace se stal vůdčí osobou disentu a později i politickým vězněm. Po revoluci byl v prosinci 1989 zvolen prezidentem. Ve funkci hlavy státu měl skalní obdivovatele i tvrdé politické odpůrce. Zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let.

Knižně vychází reportáž Václava Havla o jeho prvním uvěznění po vydání Charty 77. Ztracený rukopis, doplněný o další eseje, vydává Knihovna Václava Havla v publikaci Někam jsem to ukryl. Někdejší disident v textech popisuje vyšetřování, ale i pozdější pocit viny po slibu, že utlumí své politické aktivity výměnou za propuštění.

Jedněmi z prvních dokladů o přechodném uvolňování poměrů v socialistickém Československu byly dvě amnestie z let 1960 a 1962. Ty přinesly podle nové studie změnu podmínek v trestnicích. Politickým vězňům, kteří se na svobodu nedostali, ale paradoxně přitížily. Stejně jako těm odsouzeným později – za normalizace.

Hlasatelka Kamila Moučková jako vůbec první sdělila lidem z obrazovky zprávy o invazi v srpnu 1968. Zemřela vloni a její památku teď chce připomenout spolek Pojďme dál. Navrhuje přejmenovat po ní prostor před sídlem České televize na Kavčích horách. Podnět už zaslal pražskému primátorovi.

V noci na čtvrtek zemřel novinář a někdejší disident Rudolf Zeman, bylo mu 82 let. Uvedl to server Lidovky.cz. Informaci o úmrtí s odkazem na rodinu potvrdil Syndikát novinářů ČR. Zeman byl jedním z prvních signatářů Charty 77, spoluzakládal samizdatové Lidové noviny. Na začátku devadesátých let byl i jejich šéfredaktorem.