Charta 77 strana 2 z 5

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat kandidát SPD Jaroslav Bašta. V současnosti je členem Poslanecké sněmovny, v minulosti působil na postu ministra bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Během minulého režimu strávil dva a půl roku ve vězení za aktivity ve studentském hnutí, je signatářem Charty 77. Hnutí oznámilo jeho kandidaturu v první polovině září. Přihlášku k volbám doložil Bašta dvaceti podpisy poslanců z klubu SPD.

Prvním hostem Hyde Parku, kde prezidentští kandidáti odpovídají na dotazy diváků i politiků, byl poslanec opozičního hnutí SPD Jaroslav Bašta. Věří, že se dostane do druhého kola, spoléhá prý i na hlasy voličů vládní koalice, kteří letos spadli do chudoby. Odpovídal také na otázky týkající se zahraniční politiky – ruská invaze na Ukrajinu by prý měla skončit „špatným mírem“.

Výročí sametové revoluce si připomenou studenti na více než osmdesáti školách po celé republice. V rámci projektu Samet na školách se například bude debatovat na téma Čechoslováci v gulagu, disidentka Kamila Bendová připomene příběh Charty 77 a v nabídce je i procházka Prahou po místech, která přispěla k volebnímu právu a emancipaci žen. Na dvacítce škol oslavy svobody uspořádají sami studenti.

Čtyři desítky účastníků třetího odboje a odporu proti komunismu přebraly pamětní odznak od ministryně obrany Jany Černochové. Osm bojovníků proti totalitnímu režimu před rokem 1989 ministerstvo ocenilo in memoriam.

Hvězda populární hudby šedesátých let, referentka Výstavby sídlišť, mluvčí Charty 77, bojovnice za práva zvířat a symbol svobody. Martu Kubišovou snad každý pozná podle nezaměnitelně nakřáplého hlasu. Zvlášť když zpívá jednu konkrétní píseň. Ona sama ale prý nikdy nestála ani o popularitu, ani o to, aby si ji lidé stavěli na barikády. Nadhled nad svou slávou i nelehkými chvílemi si udržuje i nyní, v den svých osmdesátin.

Cenu Václava Havla za rok 2022 získal ruský opoziční politik a publicista Vladimir Kara-Murza. Informovala o tom agentura AFP. Prestižní ocenění, které doprovází odměna ve výši šedesát tisíc eur (asi 1,5 milionu korun), uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Zpěvačka Marta Kubišová se vrátila na pódia. Ne jako zpěvačka, ale vypravěčka svého života. Turné, které je součástí projektu Noc s legendou, je připomínkou zpěvaččiných blížících se osmdesátých narozenin. Setkání s fanoušky a přizvanými hosty, jimiž byla Iva Janžurová a Ladislav Špaček, zahájila v pražské Lucerně. Během října vystoupí ještě v dalších třech městech.

Pavel Záleský z Otrokovic se po bezmála třiatřiceti letech dočkal spravedlnosti. Okresní soud ve Zlíně konstatoval, že jeho perzekuce spojená se zabavením knih byla v roce 1989 nezákonná. Paradoxní bylo, že ho komunistický režim potrestal až během sametové revoluce.

Michail Gorbačov přijel v roce 1987 jako nejvyšší představitel Sovětského svazu do Československa. Pro zemi to byla mimořádná událost. Gorbačova na letišti vítal prezident Gustáv Husák a stovky lidí. Od návštěvy se čekala mimo jiné omluva za invazi sovětských vojsk v roce 1968, ta ale nepřišla.

Dalších 39 bojovníků proti komunistické diktatuře bylo v pondělí oceněno na ministerstvu obrany. Osvědčení o účasti ve třetím odboji převzali například někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart a disident Karel Havelka. Pamětní odznaky za aktivní odbojovou činnost předala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Podle společného prohlášení osmi bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 by měl prezident Miloš Zeman abdikovat kvůli tomu, že se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině. Výzvu podpořil někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo Zemanův protikandidát z minulých prezidentských voleb Michal Horáček. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček prohlášení nekomentoval.

Před pětačtyřiceti lety vyšel poprvé oficiálně text prohlášení Charty 77. Publikovaly ho ale pouze západní deníky. V té době už komunisté v Československu vyslýchali první signatáře dokumentu, který vyžadoval dodržování lidských a občanských práv. Podle historiků to byl právě zájem Západu, díky kterému se tehdejšímu režimu listinu a její podporovatele nikdy nepovedlo zcela zničit.

Česká republika si v sobotu připomíná deset let ode dne, kdy zemřel Václav Havel, poslední československý a první český prezident. Do povědomí se dostal v šedesátých letech jako dramatik a kritik cenzury, později jako spoluautor textu Charty 77. Během normalizace se stal vůdčí osobou disentu a později i politickým vězněm. Po revoluci byl v prosinci 1989 zvolen prezidentem. Ve funkci hlavy státu měl skalní obdivovatele i tvrdé politické odpůrce. Zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let.

Knižně vychází reportáž Václava Havla o jeho prvním uvěznění po vydání Charty 77. Ztracený rukopis, doplněný o další eseje, vydává Knihovna Václava Havla v publikaci Někam jsem to ukryl. Někdejší disident v textech popisuje vyšetřování, ale i pozdější pocit viny po slibu, že utlumí své politické aktivity výměnou za propuštění.

Jedněmi z prvních dokladů o přechodném uvolňování poměrů v socialistickém Československu byly dvě amnestie z let 1960 a 1962. Ty přinesly podle nové studie změnu podmínek v trestnicích. Politickým vězňům, kteří se na svobodu nedostali, ale paradoxně přitížily. Stejně jako těm odsouzeným později – za normalizace.

Hlasatelka Kamila Moučková jako vůbec první sdělila lidem z obrazovky zprávy o invazi v srpnu 1968. Zemřela vloni a její památku teď chce připomenout spolek Pojďme dál. Navrhuje přejmenovat po ní prostor před sídlem České televize na Kavčích horách. Podnět už zaslal pražskému primátorovi.

V noci na čtvrtek zemřel novinář a někdejší disident Rudolf Zeman, bylo mu 82 let. Uvedl to server Lidovky.cz. Informaci o úmrtí s odkazem na rodinu potvrdil Syndikát novinářů ČR. Zeman byl jedním z prvních signatářů Charty 77, spoluzakládal samizdatové Lidové noviny. Na začátku devadesátých let byl i jejich šéfredaktorem.

Ve věku 85 let zemřela Jiřina Šiklová, oznámil to její syn. Doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií, zasvětila svůj život angažování se pro politickou a sociální spravedlnost. Za komunistického režimu organizovala převoz exilové literatury, po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také založila Gender Studies Centrum – mezinárodně uznávanou organizaci a knihovnu.

Prahu navštívil Tom Stoppard, významný britský dramatik moravského původu a od 70. let také podporovatel protikomunistického disentu v zemích východního bloku. V rozhovoru pro ČST hovořil o literární ceně, jíž propůjčil své jméno a jejímž prostřednictvím od roku 1984 finančně podporoval české autory závažných esejistických děl.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Ve věku 79 let zemřel katolický duchovní, jezuita a bývalý chartista František Lízna. Informaci o jeho úmrtí potvrdil mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Lízna byl tento týden hospitalizován v nemocnici kvůli těžkému průběhu nemoci covid-19, které ve čtvrtek večer podlehl.

Bývalý příslušník komunistické Státní bezpečnosti (StB) Jaroslav Maryško přijal dohodu o vině a trestu v kauze cílené šikany tuzemských disidentů. Příslušníci StB na přelomu 70. a 80. let při akci Asanace lidi nepohodlné komunistickému režimu opakovaně vyslýchali, vyhrožovali jim a nutili je k emigraci. Soud dohodu obžalovaného se státní zástupkyní schválil a udělil Maryškovi podmíněný dvouletý trest se zkušební dobou na jeden rok.

Filozof a někdejší politik Jan Sokol, který zemřel ve věku 84 let, patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech také stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Po listopadu 1989 se objevil v politice, zasedal ve Federálním shromáždění, byl ministrem školství v Tošovského vládě i kandidátem na prezidenta.

Okresní soud v Pardubicích ve čtvrtek vyhověl návrhu někdejšího disidenta Jiřího Wonky. Domáhal se soudní rehabilitace za omezení osobní svobody. Dva dny v listopadu 1988 byl násilně hospitalizován na psychiatrickém oddělení pardubické nemocnice, kam ho dopravili po zásahu příslušníků Státní bezpečnosti.