Jurečka slíbil disidentu Soukupovi důchod, jaký mají účastníci třetího odboje. Gruntorád dál požaduje ministrovu demisi

Někdejší disident Karel Soukup bude dostávat důchod stejně jako účastníci třetího odboje. Novinářům to v pondělí v Hradci Králové řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Soukup podstatnou část života strávil mimo Česko v nucené emigraci. Jurečka zopakoval, že je připraven pomoci řešit problém nízkých disidentských penzí, za který si vysloužil kritiku od signatáře Charty 77 Jiřího Gruntoráda. Chartista požaduje Jurečkovu demisi, na podporu svého požadavku drží hladovku. Gruntorád řekl, že na svých požadavcích trvá, protože neprotestuje jen kvůli Soukupovi. Za Jurečku se přimluvil například Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

„Dnes (v pondělí) jsem rozhodl, aby byl Karlu Soukupovi přiznán průměrný důchod stejně jako účastníkům třetího odboje tak, jak to říká zákon od roku 2011,“ řekl Jurečka. Podle zmíněného zákona stát účastníkům protikomunistického odboje, kteří mají starobní důchod nižší než průměrný, dorovná penzi na výši průměrného. Ta nyní přesahuje dvacet tisíc korun.

„Pokud je tu situace, kdy Karlu Soukupovi není vyplácen důchod z australské strany, snažíme se zjistit proč a pomoci tomu, aby mu byl ten důchod vyplácen. Do doby, než se toto napraví, mu bude přiznáván důchod ve výši průměrného důchodu tak, jak je postupováno u jiných účastníků třetího odboje,“ zmínil ministr.

Kvůli neřešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek kritizuje Jurečku zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Gruntorád. Protestuje před sídlem vlády a od pátku drží hladovku. Požaduje odstoupení ministra, a nic na tom nezměnil ani Jurečkův slib ohledně Soukupa.

„Musím s politováním sdělit, že na tom samozřejmě trvám, protože já tady nejsem kvůli Soukupově důchodu, ale kvůli tomu, že ministr Jurečka škodí této zemi, škodí této vládě, škodí své straně i sám sobě,“ sdělil disident.

Nové prověřování

Gruntorád dříve uvedl, že spolu s dalšími disidenty napsali loni v srpnu dopis premiérovi Petru Fialovi (ODS) a žádali o řešení. Získali odpověď, že mohou požádat o odstranění tvrdosti zákona, tedy přepočítání penze. Na Jurečku se jeden z nich s touto žádostí obrátil, podle dostupných informací šlo právě o Soukupa, přičemž ministr ji zamítl, doporučil sociální dávky. Tiskové oddělení ministerstva v sobotu oznámilo, že Jurečka nařídil nové prověření tohoto konkrétního případu. Podle ministerstva rozhodnutí o dosavadní výši dílčího českého důchodu vycházelo z toho, že Soukup podstatnou část života strávil mimo Česko a měl by mít zahraniční důchod.

Dvaasedmdesátiletý Karel Soukup emigroval v 80. letech pod tlakem StB, později se usadil v Austrálii. Je signatářem Charty 77, v roce 2020 obdržel Cenu ÚSTR za statečné občanské postoje v době komunistické diktatury.

„Zároveň jsem zadal České správě sociálního zabezpečení, aby znovu prověřila všechny žádosti, které dorazily na Českou správu sociálního zabezpečení, které se týkaly zmírnění tvrdosti zákona u osob, jež byly perzekvovány komunistickým režimem, a abychom znovu posoudili tyto žádosti,“ řekl Jurečka.

Za malými důchody odpůrců komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit v původní profesi a vykonávalo jen pomocné práce s nízkým výdělkem, který se promítl do nízké penze. Příplatky k důchodu pro odbojáře všichni nezískali.

„Jsme připraveni vyřešit třicet čtyři let trvající dluh vůči minulosti. Proč to trvá tak dlouho, je správná otázka, ale na to nejsem schopen odpovědět. To je otázka na všechny mé předchůdkyně a předchůdce, na všechny vlády minulosti,“ řekl Jurečka.

Podle něj je ze strany celé vlády jasné odhodlání pomoci tuto situaci řešit. „Není důvod, aby Jiří Gruntorád držel hladovku a ničil si tím své zdraví. Je mi líto, že k této situaci došlo, v neděli jsem se za to omluvil,“ dodal ministr.

Náprava křivd

Hladovku Jiřího Gruntoráda a důvody, které k ní vedly, komentoval Jurečka v pondělí i v pořadu Události, komentáře. „V případě Karla Soukupa došlo k ne úplně dobré souhře okolností,“ prohlásil. V době, kdy žádost úřad vyřizoval, se nevědělo, že Soukupovi není v Austrálii vyplácen důchod. Ministerstvo práce komunikuje s australskou stranou o důvodech, proč peníze Soukup nedostává. „Dneškem jsem ale rozhodl, aby mu ten důchod byl přiznán v celkové průměrné výši českého důchodu v České republice, a také to, abychom mu zpětně ten důchod doplatili,“ řekl. Doplaceny by měl dostat důchody od roku 2013, zmínil.

„Nemám radost, že tu Jiří Gruntorád je v této situaci, že drží hladovku v tomto zimním období. Vůbec z toho nemám dobrý pocit. Já jsem se mu šel i omluvit,“ vyjádřil se Jurečka.

Nahrávám video

Ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa, který byl také hostem pořadu, potvrdil, že se Jurečka případem osobně zabýval, jakmile se od něj dozvěděl o všech skutečnostech. „Ministr napsal za půl hodiny esemesku: ,Ano, já se o to osobně postarám,‘“ popsal.

Kroupa se však vyjádřil k nastavení vyplácení důchodů disidentům celkově kriticky. „Já se domnívám, že zákony této země nejsou dobře implementovány právě na tyto jednotlivé, vlastně poměrně malé skupiny lidí, kteří prostě vypadávají ze systému,“ řekl. „Myslím, že nejlepší cesta je založit nadační fond obětem komunismu,“ navrhl.

Pomoc ÚSTR

Ústav pro studium totalitních režimů je připraven podílet se na narovnání důchodů disidentů a disidentek. Jejich nízké penze označil za historickou křivdu. Ve vyjádření to uvedla mluvčí instituce Petra Jungwirthová. 

„Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) připravil zákon o snížení důchodů komunistickým prominentům a následně zaměstnanci ÚSTR připravili seznam osob, u nichž dojde ke snížení důchodů. A stejně tak je ÚSTR připraven podílet se ve spolupráci s MPSV na narovnání důchodů disidentům a jejich rodinným příslušníkům,“ stojí ve vyjádření.

ÚSTR uvedl, že „historickou křivdu“ u nízkých disidentských penzí je nutné napravit. „Chápeme rozhořčení disidentů a sdílíme je, pokládáme za smutné, že třicet čtyři let po listopadu 1989 není tato křivda napravena,“ uvedl ústav. 

Vedení ÚSTR se Jurečky zastalo. „Mrzí nás, že je odpovědnost přesouvána na současného vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí, který se problematikou dlouhodobě zabývá a skutečně ji řeší,“ uvedl ústav ve vyjádření.

Poslanec ODS a někdejší ředitel ÚSTR Pavel Žáček na síti X uvedl, že také podporuje narovnání nízkých disidentských důchodů. Podle něj není problém v ministrovi, ale v „zavedeném úředním šimlu“ sociální správy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 1 hhodinou

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Reakce Dvořáka zatím není známa.
18:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 3 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.