Jurečka slíbil disidentu Soukupovi důchod, jaký mají účastníci třetího odboje. Gruntorád dál požaduje ministrovu demisi

Někdejší disident Karel Soukup bude dostávat důchod stejně jako účastníci třetího odboje. Novinářům to v pondělí v Hradci Králové řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Soukup podstatnou část života strávil mimo Česko v nucené emigraci. Jurečka zopakoval, že je připraven pomoci řešit problém nízkých disidentských penzí, za který si vysloužil kritiku od signatáře Charty 77 Jiřího Gruntoráda. Chartista požaduje Jurečkovu demisi, na podporu svého požadavku drží hladovku. Gruntorád řekl, že na svých požadavcích trvá, protože neprotestuje jen kvůli Soukupovi. Za Jurečku se přimluvil například Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

„Dnes (v pondělí) jsem rozhodl, aby byl Karlu Soukupovi přiznán průměrný důchod stejně jako účastníkům třetího odboje tak, jak to říká zákon od roku 2011,“ řekl Jurečka. Podle zmíněného zákona stát účastníkům protikomunistického odboje, kteří mají starobní důchod nižší než průměrný, dorovná penzi na výši průměrného. Ta nyní přesahuje dvacet tisíc korun.

„Pokud je tu situace, kdy Karlu Soukupovi není vyplácen důchod z australské strany, snažíme se zjistit proč a pomoci tomu, aby mu byl ten důchod vyplácen. Do doby, než se toto napraví, mu bude přiznáván důchod ve výši průměrného důchodu tak, jak je postupováno u jiných účastníků třetího odboje,“ zmínil ministr.

Kvůli neřešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek kritizuje Jurečku zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Gruntorád. Protestuje před sídlem vlády a od pátku drží hladovku. Požaduje odstoupení ministra, a nic na tom nezměnil ani Jurečkův slib ohledně Soukupa.

„Musím s politováním sdělit, že na tom samozřejmě trvám, protože já tady nejsem kvůli Soukupově důchodu, ale kvůli tomu, že ministr Jurečka škodí této zemi, škodí této vládě, škodí své straně i sám sobě,“ sdělil disident.

Nové prověřování

Gruntorád dříve uvedl, že spolu s dalšími disidenty napsali loni v srpnu dopis premiérovi Petru Fialovi (ODS) a žádali o řešení. Získali odpověď, že mohou požádat o odstranění tvrdosti zákona, tedy přepočítání penze. Na Jurečku se jeden z nich s touto žádostí obrátil, podle dostupných informací šlo právě o Soukupa, přičemž ministr ji zamítl, doporučil sociální dávky. Tiskové oddělení ministerstva v sobotu oznámilo, že Jurečka nařídil nové prověření tohoto konkrétního případu. Podle ministerstva rozhodnutí o dosavadní výši dílčího českého důchodu vycházelo z toho, že Soukup podstatnou část života strávil mimo Česko a měl by mít zahraniční důchod.

Dvaasedmdesátiletý Karel Soukup emigroval v 80. letech pod tlakem StB, později se usadil v Austrálii. Je signatářem Charty 77, v roce 2020 obdržel Cenu ÚSTR za statečné občanské postoje v době komunistické diktatury.

„Zároveň jsem zadal České správě sociálního zabezpečení, aby znovu prověřila všechny žádosti, které dorazily na Českou správu sociálního zabezpečení, které se týkaly zmírnění tvrdosti zákona u osob, jež byly perzekvovány komunistickým režimem, a abychom znovu posoudili tyto žádosti,“ řekl Jurečka.

Za malými důchody odpůrců komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit v původní profesi a vykonávalo jen pomocné práce s nízkým výdělkem, který se promítl do nízké penze. Příplatky k důchodu pro odbojáře všichni nezískali.

„Jsme připraveni vyřešit třicet čtyři let trvající dluh vůči minulosti. Proč to trvá tak dlouho, je správná otázka, ale na to nejsem schopen odpovědět. To je otázka na všechny mé předchůdkyně a předchůdce, na všechny vlády minulosti,“ řekl Jurečka.

Podle něj je ze strany celé vlády jasné odhodlání pomoci tuto situaci řešit. „Není důvod, aby Jiří Gruntorád držel hladovku a ničil si tím své zdraví. Je mi líto, že k této situaci došlo, v neděli jsem se za to omluvil,“ dodal ministr.

Náprava křivd

Hladovku Jiřího Gruntoráda a důvody, které k ní vedly, komentoval Jurečka v pondělí i v pořadu Události, komentáře. „V případě Karla Soukupa došlo k ne úplně dobré souhře okolností,“ prohlásil. V době, kdy žádost úřad vyřizoval, se nevědělo, že Soukupovi není v Austrálii vyplácen důchod. Ministerstvo práce komunikuje s australskou stranou o důvodech, proč peníze Soukup nedostává. „Dneškem jsem ale rozhodl, aby mu ten důchod byl přiznán v celkové průměrné výši českého důchodu v České republice, a také to, abychom mu zpětně ten důchod doplatili,“ řekl. Doplaceny by měl dostat důchody od roku 2013, zmínil.

„Nemám radost, že tu Jiří Gruntorád je v této situaci, že drží hladovku v tomto zimním období. Vůbec z toho nemám dobrý pocit. Já jsem se mu šel i omluvit,“ vyjádřil se Jurečka.

Nahrávám video

Ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa, který byl také hostem pořadu, potvrdil, že se Jurečka případem osobně zabýval, jakmile se od něj dozvěděl o všech skutečnostech. „Ministr napsal za půl hodiny esemesku: ,Ano, já se o to osobně postarám,‘“ popsal.

Kroupa se však vyjádřil k nastavení vyplácení důchodů disidentům celkově kriticky. „Já se domnívám, že zákony této země nejsou dobře implementovány právě na tyto jednotlivé, vlastně poměrně malé skupiny lidí, kteří prostě vypadávají ze systému,“ řekl. „Myslím, že nejlepší cesta je založit nadační fond obětem komunismu,“ navrhl.

Pomoc ÚSTR

Ústav pro studium totalitních režimů je připraven podílet se na narovnání důchodů disidentů a disidentek. Jejich nízké penze označil za historickou křivdu. Ve vyjádření to uvedla mluvčí instituce Petra Jungwirthová. 

„Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) připravil zákon o snížení důchodů komunistickým prominentům a následně zaměstnanci ÚSTR připravili seznam osob, u nichž dojde ke snížení důchodů. A stejně tak je ÚSTR připraven podílet se ve spolupráci s MPSV na narovnání důchodů disidentům a jejich rodinným příslušníkům,“ stojí ve vyjádření.

ÚSTR uvedl, že „historickou křivdu“ u nízkých disidentských penzí je nutné napravit. „Chápeme rozhořčení disidentů a sdílíme je, pokládáme za smutné, že třicet čtyři let po listopadu 1989 není tato křivda napravena,“ uvedl ústav. 

Vedení ÚSTR se Jurečky zastalo. „Mrzí nás, že je odpovědnost přesouvána na současného vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí, který se problematikou dlouhodobě zabývá a skutečně ji řeší,“ uvedl ústav ve vyjádření.

Poslanec ODS a někdejší ředitel ÚSTR Pavel Žáček na síti X uvedl, že také podporuje narovnání nízkých disidentských důchodů. Podle něj není problém v ministrovi, ale v „zavedeném úředním šimlu“ sociální správy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 7 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 8 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 8 hhodinami

Osobnosti, témata i strany, příběhů bude hodně, říkají experti o volbách

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.
před 11 hhodinami

Policie vyzývá uživatele systému Bakaláři, aby zkontrolovali zabezpečení účtů

Policie vyzvala uživatele informačního systému Bakaláři, který slouží ke komunikaci školy s žáky a rodiči, aby si zkontrolovali zabezpečení svých účtů. Reaguje tím na situaci z tohoto úterý, kdy neznámý pachatel pravděpodobně prolomil účet studenta a jeho jménem poslal do jedné pražské školy výhrůžnou zprávu. Společnost provozující systém Bakaláři uvedla, že situaci řeší a spolupracuje s policií i školami.
před 11 hhodinami

Obrana znemožnila Hlaváčovi první cestu na Ukrajinu, píší média

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč se mezinárodní bezpečnostní konference YES, která se v týdnu koná v Kyjevě a kterou chtěl navštívit, nezúčastní. Serveru Seznam Zprávy (SZ) to řekla mluvčí štábu Gabriela Kugler. Týdeník Respekt už dříve s odvoláním na své zdroje napsal, že Hlaváčovu cestu na Ukrajinu neschválilo ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD).
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.