Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) v Událostech, komentářích řekla, že při setkání s prezidentem Milošem Zemanem odmítne kandidaturu na post veřejné ochránkyně práv. Prohlášení učinila v průběhu diskuse s bývalým disidentem Jiřím Gruntorádem.
Válková odmítne kandidaturu na post ombudsmanky. Jako důvod uvedla své členství v KSČ
27 minut
Válková v Událostech, komentářích: Odmítnu nominaci na post veřejné ochránkyně práv
„Řeknu, že odmítnu tu jeho nominaci (prezidenta Miloše Zemana, pozn. red.) a doufám, že se na mě nebude zlobit a nebude mě přemlouvat, protože, jak ho znám a média ho nemají ráda, je to člověk, který nechává vždycky svobodnou vůli. Takže doufám, že to bude respektovat,“ prohlásila Helena Válková v Událostech, komentářích.
Na otázku, zda je tedy jisté, že nebude ombudsmankou, ale řekla, že tím si jistá být nemůže. „Já řeknu, že to odmítnu a on (prezident – pozn. red.) může zase odmítnout to mé odmítnutí. Já to prostě odmítnu,“ uvedla Válková.
V posledních dnech čelila kritice kvůli svému článku z konce 70. let, pod nímž je podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. To ale za důvod odmítnutí kandidatury Válková nepovažuje. Nominaci podle svých slov odmítne jen kvůli svému členství v Komunistické straně Československa (KSČ).
V souvislosti s kritizovaným článkem s Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou, prohlásila, že za svými odbornými pracemi si dále stojí. Urválek podle ní svůj podpis pod její článek o jejím výzkumu přidal bez jejího vědomí, čemuž se nemohla bránit, jinak by o svou pozici přišla.
Hostem Událostí, komentářů byl také bývalý disident Jiří Gruntorád. Podle něj je členství v KSČ vedlejší, sám zná lidi, kteří se i jako členové KSČ chovali slušně. Na přímou otázku Válkové, zda ona k nim nepatří, jí odpověděl: „Ne. Vy jste se nechovala slušně. Vy jste napsala dokonce několik odborných článků o ochranném dohledu. V článcích není ani stopa pochybnosti o tom, zda je zákon, nebo není v pořádku, jestli třeba nepoškozuje práva kriminálníků a jejich rodinných příslušníků (…),“ uvedl.
„Někdo, kdo by se měl zabývat ochranou lidských práv a do roku 1989 nevěděl, co jsou lidská práva, tam je ten problém s osobní integritou. Ne v členství v komunistické straně,“ dodal bývalý disident Jiří Gruntorád.
V průběhu celého pořadu vedl spolu s Válkovou debatu o právní povaze institutu ochranného dohledu. Server Info.cz zveřejnil články, v nichž Válková popisuje nutnost resocializace odpůrců režimu. Obhajovala v nich institut ochranného dohledu, který často sloužil i k perzekuci politických odpůrců režimu.
Válková ale trvá na tom, že se institutem ve své odborné praxi zabývala vždy ve vztahu k pachatelům závažných trestných činů a recidivistům. „Nevěděla jsem, že je zneužívaný vůči disidentům,“ zdůraznila.
Podle Gruntoráda se k zákonu vyjádřili zástupci Charty 77, kteří v roce 1984 napsali dopis prezidentovi, ve kterém ho žádali o revizi zákona. „Poněvadž je v samotném základu hluboce pochybný a, nejen podle mého názoru, v tom se shoduje i řada právníků, v rozporu s tehdejším komunistickým právem a tehdejší platnou komunistickou ústavou. Zákon byl inspirován po sovětském vzoru, velmi připomínal takzvané vnitřní vyhnanství sovětské a Charta konstatuje, že výsledkem zákona je porušení nejzákladnějších principů a zásad evropského právního myšlení, které jsou zaručeny také československou ústavou,“ přiblížil v Událostech, komentářích.
