Vládní zmocněnkyně pro lidská práva a kandidátka na novou ombudsmanku Helena Válková podle webu Info.cz hájila v 70. a 80. letech zákony namířené proti disidentům. Server odkázal na články, které Válková v té době publikovala, jeden z nich napsala spolu s žalobcem z politických procesů z 50. let Josefem Urválkem. Válková však odmítá, že by se podílela na šikaně disidentů, samotný článek označila za součást snahy o humanizaci trestní justice. Chce se bránit soudní cestou.
Web Info.cz upozornil na několik článků z časopisu Prokuratura, které sepsala Helena Válková v 70. a 80. letech, zvláště pak na text s názvem Některé poznatky z výzkumu ochranného dohledu v souvislosti s prokurátorským dozorem. Je v něm uvedena jako druhá autorka, na prvním místě je Josef Urválek – prokurátor z politických procesů s Miladou Horákovou či Rudolfem Slánským.
Ochranný dohled, kterému se článek věnoval, byl přitom jedním z nástrojů komunistického režimu proti disidentům. Soudy mohly člověku například určit místo pobytu nebo znemožnit změnu zaměstnání. „Byl převzat ze sovětské praxe jako nedemokratický nástroj, který byl často zneužíván proti politickým oponentům,“ řekl serveru historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek.
Například pro vydavatele samizdatové literatury a chartistu Jiřího Gruntoráda znamenal ochranný dohled, že se musel devětkrát týdně hlásit veřejné bezpečnosti. „Pokud bych přišel později, porušil bych podmínky ochranného dohledu,“ vzpomněl.
V článku je ochranný dohled charakterizován jako jedno z opatření určených k ochraně před dříve vězněnými lidmi, kteří i po propuštění „zůstávají (…) vzhledem k vysokému stupni narušení jejich osobnosti nebezpečím pro společnost“. „Cílem je zvýšit ochranu společnosti a dovršit nápravu takových osob,“ napsali Urválek s Válkovou. Ochrannému dohledu se podle Info.cz věnovala Helena Válková dlouhodobě, šlo i o téma její kandidátské práce.
Nevěděla jsem o Urválkovi ani zneužívání dohledu, brání se Válková. Chce se obrátit na soud
Válková důrazně odmítla, že by se jakkoli podílela na aktivitách režimu vůči disidentům. Poznatky, které publikovala, směřovaly podle ní docela opačným směrem a bylo možné využít je v roce 1990 při reformách justice.
„Práce, která stála u zrodu našich aktivit humanizovat trestní justici, bude vydávána za něco, co vedlo ke zneužívání vůči politickým disidentům? Na jedné straně bych se tomu fakt ráda zasmála, na druhé straně (je to) taková sprosťárna. Na třetí straně je to důkaz, že když se člověk pohybuje v politice, musí počítat s podrazy všeho druhu. Ale ono to má svoji hranici,“ řekla ČT.
Avizovala, že se obrátí na soud. „Je to útok na mě jako na odborníka. A budu se bránit právní cestou. Budu to konzultovat s odborníky, kteří jsou specializovaní na ochranu osobnosti,“ dodala.
Poslankyně, někdejší ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva zároveň zdůraznila, že nevěděla o tom, že režim ochranný dohled zneužívá proti disidentům. „O tom jsme se dozvěděli po roce 1990,“ prozradila. Podotkla, že se podílela na výzkumu sledujícím účinnost dohledu na pachatele „závažné násilné a sexuální kriminality“. „Byly to pouze ryze odborné práce, za které se nestydím,“ dodala Helena Válková.
Nic podle svých slov nevěděla ani o minulosti Josefa Urválka. Nad tím se ale pozastavil historik Blažek. „Studovala na právech, bylo to poměrně krátce od pražského jara, kde se o Urválkovi mluvilo hodně,“ poukázal.
Helenu Válkovou nominoval koncem minulého roku prezident republiky Miloš Zeman na novou ombudsmanku. Nástupkyně či nástupce nynější veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové se bude volit v únoru v Poslanecké sněmovně, o poslankyni vládního ANO Válkové se hovoří jako o favoritce volby. Kromě ní budou mít poslanci na výběr z kandidátů navržených Senátem – vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse.
Babiš hovoří o vážných obviněních, opozice o skandálu a výsměchu slušným lidem
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou obvinění ohledně činnosti Heleny Válkové za minulého režimu vážná. „Paní profesorka se v médiích vyjádřila v tom smyslu, že nařčení odmítá. Věc ale musí vysvětlit,“ řekl Babiš Právu. Zatím premiér nechce spekulovat, zda by měla poslankyně jeho hnutí stáhnout svoji kandidaturu na ombudsmanku.
Předseda vládní ČSSD Jan Hamáček uvedl, že je informacemi o Válkové publikační činnosti v 70. a 80. letech a spoluprací s Josefem Urválkem znepokojen. „Je to pro mě nová informace, já jsem toto nevěděl. Nebylo to veřejně známo v době, kdy paní Válková byla ministryní spravedlnosti,“ podotkl.
Opozice je důraznější, poslankyně ODS Miroslava Němcová označila její kandidaturu na ombudsmanku „ve světle informací o jejím působení“ za skandální. „Je výsměchem všem odpůrcům a obětem komunistického režimu v naší zemi,“ uvedla Němcová. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je kandidatura Válkové na ombudsmanku „výsměchem všem slušným lidem“.
Před vstupem do politiky působila rodačka z Chlumce nad Cidlinou Helena Válková jako expertka na právo a vysokoškolská pedagožka. Po studiích, která absolvovala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém a Ústavu státu a práva Československé akademie věd. Po revoluci se podílela na přípravě reformy trestního zákonodárství, absolvovala studijně-výzkumný pobyt na Institutu Maxe Plancka a později začala vyučovat na vysokých školách v Česku.
Mezi lety 1999 a 2011 byla Helena Válková vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Západočeské univerzity. V roce 2009 byla dočasně odvolána z funkce, protože kritizovala poměry na fakultě, kterou někteří studenti absolvovali za specifických okolností. Přednášela také na Právnické i Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 2006 získala profesuru na univerzitě v Trnavě. Zároveň vedla českou pobočku nakladatelství právnické a ekonomické literatury C. H. Beck.
Před rokem 1989 byla Helena Válková členkou KSČ, po revoluci se angažovala v Občanském fóru. Do politiky se vrátila v roce 2013, kdy úspěšně kandidovala do Poslanecké sněmovny za ANO (členkou hnutí je od roku 2015) a za totéž hnutí se potom stala ministryní spravedlnosti. Zhruba po roce ve funkci skončila, ve sněmovně ale zůstala a křeslo udržela i ve volbách v roce 2017. O rok dříve naopak neuspěla s kandidaturou do Senátu.
Helena Válková je vdaná za spisovatele Václava Budinského, mají syna.
