Dlouho jsem nevěřil, že se systém v roce 1989 zlomí, vzpomíná biskup Václav Malý

27 minut
Biskup Václav Malý v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

„Já jsem dlouho nevěřil, že se systém zlomí,“ hodnotil situaci v Československu během roku 1989 biskup Václav Malý v pořadu Interview ČT24. Palachova týdne či srpnové připomínky okupace v roce 1968 se účastnilo stále jen několik tisíc lidí, připomněl bývalý disident. Už bylo jasné, že to praská, ale kdy se tak opravdu stane, nemohl nikdo předvídat, uvedl. „Musím se usmívat těm kvaziprorokům, kteří říkají, že už to všechno bylo dávno jasné. Úplně jasné to nebylo.“

Biskup uvedl, že ve srovnání s ostatními státy socialistického tábora byla v tehdejším Československu poměrně dobrá ekonomická úroveň a lidé si zvykli na pohodlí. Poslouchali Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu, vysmívali se, ale volili mlčení.

„Jistá opatrnost je charakterem našeho národa, ale zase bych to nechtěl přeceňovat, protože se vždycky našli lidé, kteří ukazovali cestu dopředu, kteří měli statečnou náturu,“ zdůraznil. Tento přístup Čechů je podle něho ovlivněn rozpolceností českého národa po husitských válkách, dobou pobělohorskou i postavením uprostřed Evropy, v sousedství velkého Německa. Bylo nutno si podle Malého udržet svébytnost a to nebylo vždy snadné, doplnil. 

On sám změnu v tehdejším Československu očekával, ale nespojoval si ji s konkrétním datem, protože by to podvazovalo jeho činnost, pokud by změna nepřišla. „Nečekal jsem, že se to k určitém datu změní, a to mi dávalo vnitřní sílu,“ zdůraznil. Doplnil, že například když podepisoval Chartu 77, byl připraven, že celý život prožije v ústrcích. Odmítl však, že by šlo o fanatismus nebo zatvrzelost.

Václav Malý
Zdroj: ČT24

Biskup zdůraznil, že je třeba mít vnitřní svobodu. Je důležité žádat vnější svobodu, ta je podle Malého důležitá, ale měla by být vyplněna právě vnitřní svobodou člověka a jistou nadějí. „Když jdeme za pravdou, tak je to velmi podstatné pro smysl lidského života.“

Strach, loajalita navenek, ale rovná páteř

Malý připomněl, že před rokem 1989 společnost hodně svíral strach. Mnoho tehdejších spoluobčanů systému nevěřilo, ale předstíralo, že ho podporují. Chodili k volbám, které žádnými volbami nebyly, chodili na první máje. „Nejsem soudcem, jen konstatuji. Bylo mnoho slušných lidí, kteří jako by navenek byli loajální, ale dělali velmi užitečnou práci. Ať už vědeckou či při rozšiřování samizdatu. Zachovali si rovnou páteř.“

Dodal, že nikdy nerozděloval společnost na chartisty a ty ostatní, a vždy viděl konkrétní lidi, se kterými udržoval styk a nalézal tak neočekávaná přátelství.  

Zmínil také, že koncem 80. let minulého století už dávali katolíci veřejně najevo nesouhlas. „Neschovávali se za dav. Kardinál (František) Tomášek, tehdejší pražský arcibiskup, se stal nepsanou hlavou katolické církve nejen v České republice, ale i na Slovensku.“

Podle Malého bylo důležité,  že Tomášek podpořil i nezávislá hnutí, když řekl, že jsou důležitá nejen náboženská práva, ale lidská práva jako taková. „To byl důležitý posun,“ řekl biskup s tím, že katolíci dávali najevo svoji nespokojenost i při poutích, které byly v podstatě jediné oficiální možnosti, jak se lidé mohli veřejně setkat. „Postupně došlo k lepšímu prolínání mezi společností a katolickou církví.“

Havla si velmi vážím

Malý v pořadu rovněž podtrhl, že si velmi váží disidenta a prvního polistopadového prezidenta Václava Havla. „Velmi mě mrzí, jak je dnes pomlouván, jak je umenšován jeho postoj, jeho cesta. Myslím, že takového muže bychom znovu potřebovali i v čele státu.“

Za kritikou Havla vidí i žárlivost jeho vrstevníků, že se stal symbolem, že byl legendou se všemi chybami a nedostatky. Havel razil, že člověk musí být ochoten pro svobodu něco učinit, něco obětovat, a to se nerado slyší, řekl biskup. Část společnosti podle něj pořád čeká na nějakého mesiáše. „Ten nepřijde. Záleží na nás, jakou atmosféru ve společnosti vytvoříme.“

Polistopadový vývoj se podle biskupa soustředil především na ekonomický rozvoj. Nedošlo k očistě, při níž by každý zpytoval své vlastní svědomí, nakolik byl spoluzodpovědný za podobu tehdejšího režimu. „To vše bylo dáno stranou a šlo se kupředu, což nebyl z duchovního a mravního hlediska nejlepší start.“

Biskup Malý také uvedl, že vidí jako nebezpečný proces tendence usměrňovat mediální sféru ve prospěch některých představitelů státu. „Tomu je třeba čelit.“ Nechce to srovnávat se situací před rokem 1989, která byla jiná, ale koncentraci moci politické, finanční a mediální v rukou několika jednotlivců považuje Malý za velmi nebezpečnou.

V pořadu hovořil také o tom, jak se stal moderátorem důležitých demonstrací na Letné v listopadu 1989 i o tehdejším kritickém ohlasu na jeho výrok směřující na tehdejšího komunistického prezidenta Gustáva Husáka: „Gusto, dnes je tady opravdu husto“ (s následným skandováním lidí „Podívej se Gusto, jak je tady husto“). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senát schválil nová pravidla pro kybernetickou bezpečnost

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Po dlouhé debatě Senát naopak zpět poslancům vrátil školskou novelu, která má omezit odklady. Zákonodárcům vadilo zavedení slovního hodnocení. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

O zvýšení kvót pro pracovníky z ciziny debatovali hosté Událostí, komentářů

Díky zvýšení kvót pro cizince mimo EU, o němž rozhodla vláda, bude možnost získat více pracovníků ze zahraničí. Kvóty začnou platit od července. Firmy to sice vítají, problém nedostatku sil to ale podle nich neodstraní. Upozorňují, že byrokratická zátěž je mnohem vyšší než v okolních zemích, což tuzemské zaměstnavatele znevýhodňuje. O tématu debatovali v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

STAN podle Šebelové vládu při hlasování o nedůvěře podrží

Vláda bude pokračovat ve stávajícím složení, dohodla se v úterý vedení STAN a ODS. Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se zavázala, že bitcoinová kauza bude transparentně objasněna, budou vyvozeny konkrétní kroky a zadá se externí audit. Místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová věří, že ODS má snahu se věcmi transparentně zabývat, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Zároveň oznámila, že nikdo z poslanců STAN se příští týden nepřidá k vyslovení nedůvěry vládě.
před 8 hhodinami

Vláda upravila kvóty pro pracovníky z ciziny. Více víz bude pro experty

Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v jedenácti českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout, oznámil po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).
před 10 hhodinami

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
před 11 hhodinami

Do finále výběru šéfa ČT jdou Fridrich, Chudárek, Karas, Ponikelský a Šmuclerová

Do užšího výběru na místo generálního ředitele České televize postoupili ve středu ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Obvinění po razii NCOZ si zatím vyslechli čtyři lidé. Způsobili škodu 34 milionů

Obvinění z daňové trestné činnosti si po úterní razii Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji zatím vyslechli čtyři podnikatelé z Mostecka a Teplicka. Detektivové v úterý zadrželi osm lidí, zbývající čtyři by měli být v průběhu středečního odpoledne propuštěni na svobodu. Pro ČT to uvedla náměstkyně ústecké krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová. Škoda je zhruba 34 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sněmovní debatu opět ovládla bitcoinová kauza. Poslanci nic neprojednali

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...