Zemřel Luboš Dobrovský. Po revoluci zodpovídal za obranu Československa, kvůli Krymu kritizoval Rusko

3 minuty
UDÁLOSTI: Zemřel Luboš Dobrovský
Zdroj: ČT24

Zemřel Luboš Dobrovský. Disidentovi, novináři, porevolučnímu ministru obrany, později kancléři prezidenta Václava Havla či velvyslanci ČR v Rusku bylo 87 let. V posledních letech ostře kritizoval politiku Putinova Ruska, v roce 2014 podepsal výzvu vládě k tvrdšímu postupu.

„Byl mimořádný především svou nesmlouvavostí, do které vkládal mimořádnou energii, kterou měl od přírody a kterou si udržel téměř až do konce. Bylo velmi riskantní dostat se s ním do neshody nebo se s ním přít. On se uměl přít se vší přesvědčivostí, kterou byl schopen,“ poznamenal ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Zdůraznil, že se Luboš Dobrovský těšil velkému respektu svého okolí.

Luboš Dobrovský se narodil jako Luboš Hammerschlag 3. února 1932 v Kolíně. Jak sám popsal v rozhovoru s Karlem Hvížďalou, jeho prarodiče se do Čech dostali z různých míst, jedna babička byla sudetská Němka, druhá maďarská Židovka, dědeček Čech a druhý německy hovořící Žid.

Otce Luboše Dobrovského odvlekli Němci za války do koncentračního tábora, kde zahynul, matku a syny tak tragický osud nepotkal, protože se rodiče nechali formálně rozvést. Po válce rodina přijala jméno druhého manžela matky, důstojníka československé armády.

Pod jeho vlivem se Luboš Dobrovský na konci 40. let přihlásil na vojenskou akademii, ale záhy z ní byl vyloučen. Podle jeho slov proto, že se nevlastní otec „zásadně nepohodl“ s Bedřichem Reicinem, šéfem vojenské rozvědky, který pomáhal likvidovat nekomunistické důstojníky. 

Dobrovský nakonec vystudoval rusistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě a absolvoval i Pedagogickou fakultu, v 50. letech krátce učil, po roce 1960 pracoval v Československém rozhlasu. „Dovedl mě sem můj spolužák Jirka Dienstbier,“ vzpomínal. V letech 1967 a 1968 byl zpravodajem z Moskvy, kde pobýval i 21. srpna.

Luboš Dobrovský a Jiří Dienstbier ve Varšavě při podpisu protokolu o pozastavení platnosti dohod v rámci Varšavské smlouvy a o zrušení její vojenské organizace a struktur
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Po podpisu Charty myčem výloh

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa musel odejít z Moskvy, a pak i z Vinohradské ulice, nejprve do časopisu Plamen, ale nakonec již nemohl psát, a šel dělat skladníka do Památníku písemnictví. V roce 1970 také Dobrovského vyloučili z KSČ, jejímž členem se stal ve druhé polovině 60. let.

„Byla to moje chyba, neměl jsem tomu doporučení podlehnout,“ hodnotil sám později své členství.

Jeho situaci v očích režimu ještě zhoršil podpis Charty 77. Pracoval pak jako myč výloh. Zároveň byl činný jako samizdatový autor, mimo jiné překládal z ruštiny a polštiny a redigoval Kritický sborník a později samizdatové Lidové noviny.

Situaci změnila až revoluce. Bezprostředně po ní pracoval Luboš Dobrovský jako náměstek na ministerstvu zahraničí a byl u vzniku Visegrádské skupiny, kterou ovšem viděl jako dočasné řešení.

Poté se stal ministrem obrany ve druhé vládě Mariána Čalfy (v letech 1990 až 1992), v této funkci byl například u zrušení Varšavské smlouvy. Následně byl jmenován druhým ze čtveřice kancléřů prezidenta Václava Havla.

Luboš Dobrovský po svém jmenování mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Rusku v rozhovoru s Ivanem Medkem, který jej zároveň vystřídal ve funkci kancléře prezidenta republiky
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Kancléřem a velvyslancem

Prezidentskou kancelář převzal od Karla Schwarzenberga v létě 1992, jen pár dnů před Havlovou rezignací z funkce posledního československého prezidenta. Šéfem hradní kanceláře ale zůstal Dobrovský až do roku 1996, kdy jej vystřídal Ivan Medek.

Luboš Dobrovský poté odjel do Moskvy, kde setrval čtyři roky jako český velvyslanec. V roce 2002 obdržel z rukou prezidenta Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

V roce 2002 obdržel Luboš Dobrovský z rukou prezidenta republiky Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Zdroj: René Volfík/ČTK

I v posledních letech se ale vyjadřoval k politice. Velmi kritický byl ke směřování Ruska pod vedením Vladimira Putina. Když Rusko v roce 2014 anektovalo Krym, adresoval tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi dopis s výzvou k tvrdému postupu vůči Moskvě.

Spolu s dalšími exministry Martinem Bursíkem a Michaelem Kocábem žádali například to, aby Česko přestalo Rusům vydávat víza nebo zmrazilo konta ruských občanů v ČR „s cílem prověřit legálnost těchto vkladů“. Sobotka ale takový postup odmítl.

Již před anexí Krymu řekl Dobrovský, že „změny, jaké provedl v zájmu posílení vertikály moci Putin, nemají v demokratickém světě co dělat“.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kritický ale byl Luboš Dobrovský i k vrcholným představitelům současného Česka. Premiéra Andreje Babiše nazval „hrozbou“ pro bezpečnost země a obrannou politiku, a to v době, kdy mu Babiš, respektive bezpečnostní rada státu, chtěl udělit cenu za práci v oblasti bezpečnostní politiky. V rozhovoru pro ČTK také prohlásil Babiše a prezidenta Miloše Zemana za „dva nebezpečné nepřátele demokracie“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nehod na železničních přejezdech neubývá

Nedaří se snížit počty nehod na železničních přejezdech. Přitom Správa železnic investuje do zabezpečení miliardy korun. Nejčastější příčinou srážek je nepozornost. Když už člověk vjede do kolejiště a uvázne mezi závorami, radí odborníci zkusit závory prorazit. A pokud to nejde, ihned opustit auto a zavolat na tísňovou linku. Letos už záchranáři zasahovali u víc než šedesáti událostí.
před 8 hhodinami

Čipy pro psy i kočky a jejich registrace. Evropské nařízení má omezit množírny

Mikročip povinně nejen pro psy, ale nově také pro kočky. Europoslanci v týdnu přijali usnesení, podle kterého by chovatelé zvířata měli mimo jiné registrovat v jednotné databázi. To má zkomplikovat existenci množíren. Část odborníků ale tvrdí, že by lépe fungovaly vyšší sankce. Podoba legislativy ještě není konečná, vyjadřovat se k ní budou také ministři členských zemí.
před 8 hhodinami

Celý svět by měl děkovat Trumpovi, míní Dostálová. Foldyna nesouhlasí

Rozhodnutí USA udeřit na íránský jaderný program bylo dobrým krokem, shodli se v Otázkách Václava Moravce zástupci vládní koalice a opozičního ANO. „Celý svět by měl poděkovat (Donaldu) Trumpovi,“ prohlásila europoslankyně Klára Dostálová (ANO). Odmítavě se k útoku postavil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Debatující věří, že zapojení USA povede k oslabení íránského režimu. V druhé části pořadu politici kritizovali systém emisních povolenek ETS 2.
před 12 hhodinami

Po tropech mají dorazit silné bouřky

Teploty v Česku v neděli i v pondělí vystoupají nad 31 stupňů Celsia, v pondělí pak budou od západu postupovat bouřky doprovázené silným větrem, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vítr může podle něj v nárazech ojediněle dosáhnout rychlosti i kolem 110 kilometrů v hodině. Nejpravděpodobnější je výskyt intenzivních srážek na jihu Čech a na Vysočině.
před 15 hhodinami

Pietní akt připomněl vyhlazení osady Ležáky

Politici i veřejnost si připomněli 83. výročí vyhlazení osady Ležáky. K němu nacisté přistoupili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Pieta se konala bez politických projevů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
před 17 hhodinami

Když vyjíždí sanitka, o život pacientů už bojují first respondeři

Takzvaní first respondeři zachraňují životy v průměru o tři minuty dříve, než se na místo dostanou profesionální záchranáři. V Královéhradeckém kraji například zdravotníkům asistuje přes čtyři sta dobrovolníků, kteří jen loni pomáhali u více než sto padesáti případů. Spolupráci s veřejností si chválí i v Plzeňském kraji. V tuzemsku ale není zapojení veřejnosti plošné. Ostatní kraje spoléhají na first respondery z řad profesionálů a spolupráci s veřejností odmítají.
před 19 hhodinami

Další repatriační let dopravil do Prahy z Izraele asi osmdesát lidí

Druhý repatriační let dorazil do Prahy s více než osmdesáti osobami, které se rozhodly opustit Izrael kvůli konfliktu mezi ním a Íránem, sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Letadlo přistálo na kbelském letišti krátce před 01:00 SELČ. Už v úterý vládní speciál evakuoval do Česka z Izraele 66 lidí. Dalších asi třicet až padesát Čechů využilo možnosti jiných letadel, třeba slovenského vládního speciálu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...