Historik a disident Jan Křen zemřel. Zaměřoval se na česko-německé vztahy

Ve věku 89 let zemřel historik Jan Křen, který se zaměřoval na česko-německé vztahy. Úmrtí oznámil Jiří Pešek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, informaci později potvrdil historikův syn Vladimír. Křen byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy vyloučen z komunistické strany a jako disident a signatář Charty 77 se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy.

Vladimír Křen uvedl, že jeho otec v úterý zemřel na infekčním oddělení Nemocnice Na Bulovce s nemocí COVID-19. Do nemocnice byl převezen z domova pro seniory v Michli, kde se nákaza objevila na konci března.

Jan Křen po druhé světové válce vstoupil do KSČ, na přelomu 40. a 50. let vystudoval historii.

Do roku 1970 pak působil jako vedoucí katedry historie na Vysoké škole politické a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnoval se studiu dějin první republiky, KSČ a československého odboje za druhé světové války. 

V době uvolnění v 60. letech se jako jeden z prvních českých historiků začal věnovat tématu odsunu Němců z Československa po druhé světové válce.

V disentu

Kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl Křen vyloučen z komunistické strany. Poté pracoval jako dělník, patřil k zakladatelům samizdatových Historických studií. Také podepsal Chartu 77 a podílel se na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. 

V 80. letech Křenovi v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers poprvé vyšla jedna z jeho stěžejních prací Konfliktní společenství: Češi a Němci 1780–1918. Později byla vydána také v Německu. Za svoji knihu Dvě století střední Evropy byl Křen v roce 2006 oceněn cenou Magnesia Litera v kategorii naučné literatury.

Po revoluci v roce 1989 patřil Křen k zakladatelům Institutu mezinárodních studií nově založené Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a byl jeho prvním ředitelem. Byl také jedním z iniciátorů založení a předsedou Česko-německé komise historiků, angažoval se v Česko-německém fondu budoucnosti.

Jako hostující profesor působil na univerzitách v Brémách, Berlíně a Marburgu. V roce 2000 obdržel Velký kříž za zásluhy od německého prezidenta. V roce 2002 mu Václav Havel udělil medaili Za zásluhy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: Vítězové a poražení senátních dvojbojů

O 27 míst v Senátu se utkali kandidáti a kandidátky ve dvoukolové volbě. Pět z nich bylo ale zvoleno už v prvním kole. Pouze ve 22 obvodech tak došlo na druhé kolo, v němž vítěz s více než padesáti procenty hlasů usedne v horní komoře. Jaké politické souboje letošní senátní volby přinesly? Téma rozebírá analytik ČT Kamil Švec.
před 4 hhodinami

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Výsledek ANO je katastrofální, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letošní výsledek senátních voleb pro hnutí ANO za katastrofální. Ze třinácti finalistů vládního hnutí neuspěl ani jeden, ANO tak přišlo o jednoho senátora. Výsledky voleb jsou podle Babiše jednoznačně chyba regionálních organizací. Vedení ANO situaci vyhodnotí. S ohledem na výsledky ale Babiš cítí silný mandát pro to, aby vedení vyslalo vzkaz jednotlivým místním organizacím. Konkrétní důsledky ale nechtěl předem zveřejňovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Senát zůstává pojistkou demokracie, říká Kupka

Senát zůstává pojistkou demokracie a protiváhou vládní většiny, řekl po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb předseda ODS Martin Kupka. Pro občanské demokraty byly volby úspěšné, když získali navíc dva mandáty k pěti obhajovaným a udrží si nejsilnější senátorský klub. Kupka předpokládá, že na základě toho zůstane Miloš Vystrčil (ODS) předsedou Senátu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na Žďársku senátorské křeslo opět získal Klement (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou se znovu stal Josef Klement (KDU-ČSL), podporu mu ve druhém kole volby vyjádřilo 54,08 procenta voličů. Druhý Michal Šmarda (za SOM, Volt a HR) dostal 45,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,16 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 50,14 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na Přerovsku bude senátorem Navařík (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Přerov bude Jakub Navařík (ODS), má 56,91 procenta hlasů. Druhý Petr Vrána (ANO) dostal 43,08 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,03 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 41,59 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.