Historik a disident Jan Křen zemřel. Zaměřoval se na česko-německé vztahy

Ve věku 89 let zemřel historik Jan Křen, který se zaměřoval na česko-německé vztahy. Úmrtí oznámil Jiří Pešek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, informaci později potvrdil historikův syn Vladimír. Křen byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy vyloučen z komunistické strany a jako disident a signatář Charty 77 se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy.

Vladimír Křen uvedl, že jeho otec v úterý zemřel na infekčním oddělení Nemocnice Na Bulovce s nemocí COVID-19. Do nemocnice byl převezen z domova pro seniory v Michli, kde se nákaza objevila na konci března.

Jan Křen po druhé světové válce vstoupil do KSČ, na přelomu 40. a 50. let vystudoval historii.

Do roku 1970 pak působil jako vedoucí katedry historie na Vysoké škole politické a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnoval se studiu dějin první republiky, KSČ a československého odboje za druhé světové války. 

V době uvolnění v 60. letech se jako jeden z prvních českých historiků začal věnovat tématu odsunu Němců z Československa po druhé světové válce.

V disentu

Kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl Křen vyloučen z komunistické strany. Poté pracoval jako dělník, patřil k zakladatelům samizdatových Historických studií. Také podepsal Chartu 77 a podílel se na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. 

V 80. letech Křenovi v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers poprvé vyšla jedna z jeho stěžejních prací Konfliktní společenství: Češi a Němci 1780–1918. Později byla vydána také v Německu. Za svoji knihu Dvě století střední Evropy byl Křen v roce 2006 oceněn cenou Magnesia Litera v kategorii naučné literatury.

Po revoluci v roce 1989 patřil Křen k zakladatelům Institutu mezinárodních studií nově založené Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a byl jeho prvním ředitelem. Byl také jedním z iniciátorů založení a předsedou Česko-německé komise historiků, angažoval se v Česko-německém fondu budoucnosti.

Jako hostující profesor působil na univerzitách v Brémách, Berlíně a Marburgu. V roce 2000 obdržel Velký kříž za zásluhy od německého prezidenta. V roce 2002 mu Václav Havel udělil medaili Za zásluhy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 5 hhodinami

Při pádu armádního vrtulníku zemřela vojačka

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Jeden člověk při pádu zemřel, náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč později sdělil, že šlo o ženu. Dalších sedm lidí záchranáři ošetřili a převezli je do nemocnic v Brně, Jihlavě a Třebíči. K nehodě došlo při návratu z výcvikového letu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoKoalice zvažuje povinnou školku od čtyř let či zrušení devátých tříd

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) uvažuje o povinném nástupu dětí do školky už od čtyř let namísto nynějších pěti. „Vyžadovalo by to důkladnou diskusi, ale ta idea špatně není,“ domnívá se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle Jany Černé, ředitelky MŠ A. Drabíkové, by na to kapacita školek stačila, problémem by pro ně však bylo, kdyby byli rodiče čtyřletých osvobozeni od školného. Plaga je naopak proti zrušení devátých tříd, které navrhuje SPD s argumentem, že přinese peníze české ekonomice. „Nedovedu si představit, že bych k této změně přistoupil v tomto volebním období,“ deklaroval, ačkoli debatu o návrhu prý připouští.
před 7 hhodinami

Návrh jednacího řádu vlády počítá s omezením připomínek a silnější rolí premiéra

Podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům by se mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Nově by mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit, koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či uzavřít zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat. Vyplývá to z návrhu jednacího řádu vlády, který získala ČTK. Předložila ho vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, která by dle něj také mohla začít předkládat kabinetu materiály.
před 7 hhodinami

Automaty už tvoří většinu nových aut v Česku. Autoškoly ale dál učí hlavně na manuálu

Více než polovina nových aut prodaných v Česku v prvním pololetí 2026 měla automatickou převodovku. Je to výrazně více než v roce 2019, potvrdili ČT čtyři největší prodejci na trhu. Toyota manuály prodává už jen minimálně, podíl automatů u značky Hyundai se od roku 2019 téměř ztrojnásobil. Škoda Auto i Volkswagen evidují zhruba dvojnásobný nárůst. Autoškoly ale trend zatím výrazně nenásledují – většina výuky stále probíhá na manuálu a vozy s automatem zůstávají spíše výjimkou.
před 7 hhodinami

VideoSečteno: Královéhradecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Královéhradeckému kraji.
před 8 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 9 hhodinami

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.