Kometa v říjnu vidět bude, slibují astronomové. Možná i pouhým okem

Američtí astronomové nedávno oznámili, že by kometa Tsuchinshan-ATLAS mohla ve druhé polovině října zjasnit. Potvrdili to teď čeští vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Původně existovala i pravděpodobnost, že by mohla kometa poblíž Slunce zaniknout.

Americký vědec Joseph N. Marcus zveřejnil 10. září výpočty, které uváděly, že by se kometa zjasnila vlivem optického efektu, který se dá přirovnat ke zjasnění světlometů protijedoucího auta v mlze. Zjednodušeně: kometa se přiblíží k Zemi pod takovým úhlem, že se prach v její atmosféře stane jasněji viditelným, a to „rozsvítí“ celé těleso. A díky tomu by mohla být kometa výrazně jasnější, než předpověď původně uváděla. Aby se to ale doopravdy stalo, musela by mít kometa opravdu hodně prachových částic.

Jestli tomu tak je, se pokusil zjistit český vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd, který kometu pozoroval pomocí robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. Výsledky ukázaly, že těleso má prachu opravdu dostatek, což potvrzuje Marcusovu předpověď.

Další bádání jiných vědců přinášejí pro pozorovatele ještě jednu pozitivní zprávu: zánik komety je krajně nepravděpodobný. Vědci tak předvídají, že kometa bude poměrně jasně viditelná. Možná i pouhým okem.

Aktuální snímek komety získaný ráno 24. 9. 2024 pomocí dalekohledu FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině. Barevný snímek vznikl složením tří snímků, které byly pořízeny třemi různými barevnými filtry
Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR/ Martin Mašek

Možná jasnější než Neowise

„Zda splní parametry velké komety, nelze s jistotou říct, protože by musela být pohodlně viditelná okem, včetně alespoň desetistupňového dlouhého ohonu, i na nikoli úplně tmavé obloze. Poslední kometou, která tyto parametry na naší obloze splnila, byla v roce 1997 kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp),“ vysvětlil Jakub Černý ze Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Komet, které byly za poslední desítky let alespoň částečně pozorovatelné pouhým okem, také není mnoho: McNaught roku 2007, Lovejoy roku 2011 a Neowise roku 2020. Tsuchinshan-ATLAS by ale mohla být viditelná lépe než všechny tři výše jmenované.

Lidé v Česku budou moci kometu pozorovat ve dvou obdobích. První nastane v prvních sedmi dnech října, kdy bude Tsuchinshan-ATLAS vidět nízko nad obzorem před východem Slunce. Pro lepší viditelnost pomůže vyšší nadmořská výška.

Ještě lepší podmínky pro pozorování ale nastanou, až když se kometa začne Slunci vzdalovat, což se očekává okolo 11. října. Na večerní obloze kolem 19:00 by v tomto období mohla být velice jasná a mít i poměrně jasný ohon. Nejblíže Zemi se ocitne 12. října. Lidé ji budou moci pozorovat vlevo od Arctura, jasné hvězdy, kterou snadno najdou, protože k ní míří zahnutá oj Velkého vozu. Nejlepší období pro pozorování potrvá do 20. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 18 mminutami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 59 mminutami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 1 hhodinou

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...