Kometa v říjnu vidět bude, slibují astronomové. Možná i pouhým okem

Američtí astronomové nedávno oznámili, že by kometa Tsuchinshan-ATLAS mohla ve druhé polovině října zjasnit. Potvrdili to teď čeští vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Původně existovala i pravděpodobnost, že by mohla kometa poblíž Slunce zaniknout.

Americký vědec Joseph N. Marcus zveřejnil 10. září výpočty, které uváděly, že by se kometa zjasnila vlivem optického efektu, který se dá přirovnat ke zjasnění světlometů protijedoucího auta v mlze. Zjednodušeně: kometa se přiblíží k Zemi pod takovým úhlem, že se prach v její atmosféře stane jasněji viditelným, a to „rozsvítí“ celé těleso. A díky tomu by mohla být kometa výrazně jasnější, než předpověď původně uváděla. Aby se to ale doopravdy stalo, musela by mít kometa opravdu hodně prachových částic.

Jestli tomu tak je, se pokusil zjistit český vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd, který kometu pozoroval pomocí robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. Výsledky ukázaly, že těleso má prachu opravdu dostatek, což potvrzuje Marcusovu předpověď.

Další bádání jiných vědců přinášejí pro pozorovatele ještě jednu pozitivní zprávu: zánik komety je krajně nepravděpodobný. Vědci tak předvídají, že kometa bude poměrně jasně viditelná. Možná i pouhým okem.

Aktuální snímek komety získaný ráno 24. 9. 2024 pomocí dalekohledu FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině. Barevný snímek vznikl složením tří snímků, které byly pořízeny třemi různými barevnými filtry
Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR/ Martin Mašek

Možná jasnější než Neowise

„Zda splní parametry velké komety, nelze s jistotou říct, protože by musela být pohodlně viditelná okem, včetně alespoň desetistupňového dlouhého ohonu, i na nikoli úplně tmavé obloze. Poslední kometou, která tyto parametry na naší obloze splnila, byla v roce 1997 kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp),“ vysvětlil Jakub Černý ze Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Komet, které byly za poslední desítky let alespoň částečně pozorovatelné pouhým okem, také není mnoho: McNaught roku 2007, Lovejoy roku 2011 a Neowise roku 2020. Tsuchinshan-ATLAS by ale mohla být viditelná lépe než všechny tři výše jmenované.

Lidé v Česku budou moci kometu pozorovat ve dvou obdobích. První nastane v prvních sedmi dnech října, kdy bude Tsuchinshan-ATLAS vidět nízko nad obzorem před východem Slunce. Pro lepší viditelnost pomůže vyšší nadmořská výška.

Ještě lepší podmínky pro pozorování ale nastanou, až když se kometa začne Slunci vzdalovat, což se očekává okolo 11. října. Na večerní obloze kolem 19:00 by v tomto období mohla být velice jasná a mít i poměrně jasný ohon. Nejblíže Zemi se ocitne 12. října. Lidé ji budou moci pozorovat vlevo od Arctura, jasné hvězdy, kterou snadno najdou, protože k ní míří zahnutá oj Velkého vozu. Nejlepší období pro pozorování potrvá do 20. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 17 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 18 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 20 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
před 23 hhodinami

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
13. 5. 2025

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
13. 5. 2025

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025
Načítání...