Kometa v říjnu vidět bude, slibují astronomové. Možná i pouhým okem

Američtí astronomové nedávno oznámili, že by kometa Tsuchinshan-ATLAS mohla ve druhé polovině října zjasnit. Potvrdili to teď čeští vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Původně existovala i pravděpodobnost, že by mohla kometa poblíž Slunce zaniknout.

Americký vědec Joseph N. Marcus zveřejnil 10. září výpočty, které uváděly, že by se kometa zjasnila vlivem optického efektu, který se dá přirovnat ke zjasnění světlometů protijedoucího auta v mlze. Zjednodušeně: kometa se přiblíží k Zemi pod takovým úhlem, že se prach v její atmosféře stane jasněji viditelným, a to „rozsvítí“ celé těleso. A díky tomu by mohla být kometa výrazně jasnější, než předpověď původně uváděla. Aby se to ale doopravdy stalo, musela by mít kometa opravdu hodně prachových částic.

Jestli tomu tak je, se pokusil zjistit český vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd, který kometu pozoroval pomocí robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. Výsledky ukázaly, že těleso má prachu opravdu dostatek, což potvrzuje Marcusovu předpověď.

Další bádání jiných vědců přinášejí pro pozorovatele ještě jednu pozitivní zprávu: zánik komety je krajně nepravděpodobný. Vědci tak předvídají, že kometa bude poměrně jasně viditelná. Možná i pouhým okem.

Aktuální snímek komety získaný ráno 24. 9. 2024 pomocí dalekohledu FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině. Barevný snímek vznikl složením tří snímků, které byly pořízeny třemi různými barevnými filtry
Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR/ Martin Mašek

Možná jasnější než Neowise

„Zda splní parametry velké komety, nelze s jistotou říct, protože by musela být pohodlně viditelná okem, včetně alespoň desetistupňového dlouhého ohonu, i na nikoli úplně tmavé obloze. Poslední kometou, která tyto parametry na naší obloze splnila, byla v roce 1997 kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp),“ vysvětlil Jakub Černý ze Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Komet, které byly za poslední desítky let alespoň částečně pozorovatelné pouhým okem, také není mnoho: McNaught roku 2007, Lovejoy roku 2011 a Neowise roku 2020. Tsuchinshan-ATLAS by ale mohla být viditelná lépe než všechny tři výše jmenované.

Lidé v Česku budou moci kometu pozorovat ve dvou obdobích. První nastane v prvních sedmi dnech října, kdy bude Tsuchinshan-ATLAS vidět nízko nad obzorem před východem Slunce. Pro lepší viditelnost pomůže vyšší nadmořská výška.

Ještě lepší podmínky pro pozorování ale nastanou, až když se kometa začne Slunci vzdalovat, což se očekává okolo 11. října. Na večerní obloze kolem 19:00 by v tomto období mohla být velice jasná a mít i poměrně jasný ohon. Nejblíže Zemi se ocitne 12. října. Lidé ji budou moci pozorovat vlevo od Arctura, jasné hvězdy, kterou snadno najdou, protože k ní míří zahnutá oj Velkého vozu. Nejlepší období pro pozorování potrvá do 20. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 1 hhodinou

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.