Zelená kometa mezi dvěma vozy. Český snímek pořízený ze Slovenska ocenila NASA

Astronomickým snímkem dne označila NASA v úterý kompozici českého fotografa Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě. Ten na snímku „A Comet and Two Dippers“ neboli Kometa a dva vozy zachytil kometu C/2022 E3 ZTF, která je nyní při vhodných podmínkách viditelná i pouhým okem.

Fotograf snímek pořídil 26. ledna 2023 ve Vysokých Tatrách, kam se vydal za jasným počasím nad hladinu inverze. Cílem bylo pozorovat kometu C/2022 E3 ZTF, která se v té době nacházela mezi fotogenickými hvězdnými uskupeními Malého a Velkého vozu.

Snímek vznikl okolo druhé hodiny ranní. Autor nasnímal celkem 90 jednotlivých půlminutových expozic světelným teleobjektivem na plnoformátový, takzvaný modifikovaný aparát, díky čemuž vynikly barvy ohonu komety. Současně využil metody, která kompenzovala zemskou rotaci. Jednotlivé snímky pak složil do jednoho obrazu pomocí matematického kombinování dat, které výsledný obraz očistilo od digitálního šumu a odhalilo slabší struktury v ohonu komety i prašné mlhoviny v okolí hvězdy Polárky.

V době snímání se kometa ještě přibližovala k Zemi, takže se pozvolna zjasňovala a její ohon byl fotograficky velmi výrazný – dosahoval deseti úhlových stupňů, což odpovídá úhlovému rozměru asi dvaceti měsíčních úplňků vedle sebe.

„Vizuálně kometa tak výrazná nebyla, nicméně i bez použití dalekohledu byla v místě pozorování ve Vysokých Tatrách viditelná pouhýma očima,“ uvedl Horálek. Kometa ZTF dosáhla největšího přiblížení k Zemi 1. února 2023 ve vzdálenosti asi 42 milionů kilometrů a nyní se už od Země vzdaluje. Ke Slunci se znovu vrátí za necelých padesát tisíc let.

Samotné focení komplikoval Horálkovi silnější mráz: „Teplota v té době klesala prudce dolů, pod minus patnáct stupňů Celsia, díky čemuž selhávaly i baterie a zamrzaly objektivy. Naštěstí jsem data stihl nafotit dříve, než technika zcela selhala,“ popisuje Horálek.

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují vysvětlujícím popisem editoři Jerry Bonnell z Michiganské technologické univerzity a Robert Nemiroff z Univerzity v Marylandu, spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.