Zelená kometa mezi dvěma vozy. Český snímek pořízený ze Slovenska ocenila NASA

Astronomickým snímkem dne označila NASA v úterý kompozici českého fotografa Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě. Ten na snímku „A Comet and Two Dippers“ neboli Kometa a dva vozy zachytil kometu C/2022 E3 ZTF, která je nyní při vhodných podmínkách viditelná i pouhým okem.

Fotograf snímek pořídil 26. ledna 2023 ve Vysokých Tatrách, kam se vydal za jasným počasím nad hladinu inverze. Cílem bylo pozorovat kometu C/2022 E3 ZTF, která se v té době nacházela mezi fotogenickými hvězdnými uskupeními Malého a Velkého vozu.

Snímek vznikl okolo druhé hodiny ranní. Autor nasnímal celkem 90 jednotlivých půlminutových expozic světelným teleobjektivem na plnoformátový, takzvaný modifikovaný aparát, díky čemuž vynikly barvy ohonu komety. Současně využil metody, která kompenzovala zemskou rotaci. Jednotlivé snímky pak složil do jednoho obrazu pomocí matematického kombinování dat, které výsledný obraz očistilo od digitálního šumu a odhalilo slabší struktury v ohonu komety i prašné mlhoviny v okolí hvězdy Polárky.

V době snímání se kometa ještě přibližovala k Zemi, takže se pozvolna zjasňovala a její ohon byl fotograficky velmi výrazný – dosahoval deseti úhlových stupňů, což odpovídá úhlovému rozměru asi dvaceti měsíčních úplňků vedle sebe.

„Vizuálně kometa tak výrazná nebyla, nicméně i bez použití dalekohledu byla v místě pozorování ve Vysokých Tatrách viditelná pouhýma očima,“ uvedl Horálek. Kometa ZTF dosáhla největšího přiblížení k Zemi 1. února 2023 ve vzdálenosti asi 42 milionů kilometrů a nyní se už od Země vzdaluje. Ke Slunci se znovu vrátí za necelých padesát tisíc let.

Samotné focení komplikoval Horálkovi silnější mráz: „Teplota v té době klesala prudce dolů, pod minus patnáct stupňů Celsia, díky čemuž selhávaly i baterie a zamrzaly objektivy. Naštěstí jsem data stihl nafotit dříve, než technika zcela selhala,“ popisuje Horálek.

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují vysvětlujícím popisem editoři Jerry Bonnell z Michiganské technologické univerzity a Robert Nemiroff z Univerzity v Marylandu, spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...