Na večerní obloze se dá v současné době i z Česka pozorovat poměrně jasná kometa 12P/Pons-Brooks. Je viditelná i menšími dalekohledy, ideálně na tmavé obloze daleko od měst. Je také známá svými častými výbuchy, které jsou způsobené vulkanickou aktivitou na jejím asi sedmnáctikilometrovém jádře. Ty jsou provázeny náhlými zjasněními, což by mohlo způsobit, že v následujících týdnech ještě zjasní a bude viditelná slabě i pouhýma očima, informuje Astronomický ústav Akademie věd. Nejlepší období pro její pozorování je právě nyní a potrvá až do poloviny dubna.
Sama o sobě je kometa 12P/Pons-Brooks pouhým okem neviditelná. Ale protože je vulkanicky aktivní a vyvrhuje do kosmu chladnou hmotu, občas díky tomu náhle a silně zjasní. Tentokrát je toto zjasnění velmi silné, například 20. července 2023 zjasnila prakticky stokrát a 29. února 2024 zjasnila dvojnásobně. „Při nejsilnějším zjasnění současného návratu bylo pravděpodobně do okolí jádra komety vychrleno asi deset miliard kilogramů ledoprachového materiálu, který na čas vytvořil zjev komety připomínající podkovu nebo populární fiktivní kosmickou loď Millenium Falcon ze série Hvězdných válek,“ uvádí Astronomický ústav.
Nejlepší čas na pozorování je teď
V současnosti má kometa jasnost asi 6 magnitud a pozvolna zjasňuje. V průběhu dalších týdnů by měla dosáhnout až 4,5 magnitudy, přičemž čím je tato hodnota menší, tím je jasnost větší. Než se vytratí na večerní obloze v záři soumraku v druhé polovině letošního dubna, mohla by být mimo města na tmavé obloze nízko nad západním obzorem viditelná pouhýma očima jako slabá mlhavá skvrnka – k jejímu vyhledání bude ale potřeba mapka.
Pokud by kometa prošla dalším náhlým zjasněním, budou šance podle Akademie věd ještě lepší – tyto podmínky budou panovat asi měsíc a půl.
Jak se hledá a fotí kometa
Kometa se teď pohybuje souhvězdím Andromedy. Podle astrofotografa Petra Horálka bude velmi fotogenický její průlet pod galaxiemi M31 v Andromedě, který nastane 8. března a M33 v Trojúhelníku. Mezi 15. a 26. březnem bude kometa prolétat severovýchodním cípem souhvězdí Ryb – a v tom období už by mohla být viditelná snad i pouhýma očima, samozřejmě ale jenom na bezměsíčné tmavé obloze daleko od měst, ideálně v horách.
Od 27. března do 19. dubna bude Pons-Brooks prolétat souhvězdím Berana. A právě tam se schýlí k nejfotogeničtější podívané: kometa ve středu 10. dubna ve večerních hodinách na obloze proletí blízko Měsíce, planety Jupiter a planety Uran. Toto bude zřejmě nejlákavější příležitost pro astrofotografy.
„Pro fotografování komety potřebujete především místo s nerušeným výhledem od západu k severozápadu a tmavou oblohu mimo města. Pro fotografování je zapotřebí stativ, aparát umožňující delší expozice a světelný objektiv s ohniskovou vzdáleností od 24 mm výše – aby na snímku vynikla hlava komety a alespoň náznak ohonu,“ doporučuje Horálek.
„Kometu vyhledáte podle mapky, objektiv doostříte a zvolíte tak vysoké ISO, aby se ještě neprojevil šum, a tak dlouhé expozice (v řádu několika sekund), aby se hvězdy ještě vlivem zemské rotace neprotáhly. Hlava komety bude na snímku malá a nápadně zelenomodrá. Kometa se takto dá zachytit i na lépe vybavené chytré telefony. Snímky s detaily v ohonu a kometou přes celé pole záběru ale nečekejte – takové záběry vznikají až přes teleobjektivy nebo teleskopy umístěné na speciálních montážích, kterými disponují zkušení astrofotografové,“ doplňuje.
Dvě stě let známá kometa
Kometu 12P/Pons-Brooks objevil roku 1812 francouzský astronom Jean-Louis Pons, který ji sledoval dalekohledem. Krátce poté už byla viditelná pouhýma očima. Díky tomu, jak dobře se dala sledovat, vědci dokázali spočítat její dráhu a také to, že se k Zemi pravidelně vrací přibližně co sedmdesát let.
Právě při prvním návratu návratu o sedmdesát let později ji pozoroval britský astronom William Brooks, který ji znovuobjevil a stal se tak druhým mužem, jehož jméno kometa nese.
