Liberecký astronom objevil neznámou kometu. Přímo na Štědrý den

Český vědec Martin Mašek odhalil pomocí dalekohledu v Argentině kometu, kterou věda až doposud neznala. Tímto objevem zakončil přímo na Vánoce mimořádně úspěšný rok: povedlo se mu totiž další dvě komety znovuobjevit.

„Po více než 24 letech se podařilo nějakému českému astronomovi objevit kometu. Objevitelem nejnovější české komety se stal Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd,“ informovala Česko-Slovenská Astronomická tlačová agentúra. Kometa s předběžným označením MAS0019 podle ní ale bohužel nebude viditelná očima ani středně velkými dalekohledy.

1 minuta
Animace komety ze snímků dánského dalekohledu na Evropské jižní observatoři v Chile
Zdroj: H. Kučáková (AsÚ MFF UK) a K. Hornoch (AsÚ AV ČR)

Jedná se teprve o pouhou druhou kometu objevenou českým astronomem od rozdělení Československa. Ta předchozí byla objevena 23. října 2000 na observatoři Kleť (kometa 196P/Tichý) astronomem Milošem Tichým.

Martin Mašek u teleskopu
Zdroj: Archiv Martina Maška

Za posledních téměř padesát let jde také o pouhou šestou kometu objevenou českými nebo československými astronomy, mimo dvě zmíněné to byly 76P/West-Kohoutek-Ikemura, 134P/Kowal-Vávrová, 143P/Kowal-Mrkos a 124P/Mrkos. Názvy komet vždy odrážejí jména lidí, kteří se na jejich objevení podíleli, je tedy pravděpodobné, že nově objevená vlasatice ponese jméno právě Martina Maška.

Příběh objevu

Mašek, který žije v Liberci, kometu objevil, když systematicky prohledával oblohu s jedním z teleskopů FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině.

Snímek komety z velkého dánského 1,54metrového dalekohledu na Evropské jižní observatoři v Chile
Zdroj: H. Kučáková (AsÚ MFF UK) a K. Hornoch (AsÚ AV ČR)

„Kometu jsem odhalil v Česku na počítači, když jsem vyhodnocoval snímky pořízené přes náš dalekohled v Argentině. Ten snímal oblohu nevysoko nad obzorem po soumraku. Tam je oblast, kterou běžně nesledují velké teleskopické přehlídky, takže byla větší šance k objevu malým teleskopem, kterým operujeme my. Pořizoval jsem sérii patnácti krátkých, třicetisekundových expozic, a ty jsem pak analyzoval programem Tycho-Tracker,“ popisuje astronom z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Dalekohledy FRAM jsou robotické dalekohledy Fyzikálního ústavu AV ČR. Slouží ke sledování stavu zemské atmosféry nad observatořemi a měří závislost extinkce (rozptyl světla v atmosféře) na vlnové délce. Dále se analyzuje stav atmosféry podél trajektorie pozoruhodných či anomálních spršek kosmického záření. Ve zbylém pozorovacím čase dalekohledy sledují různé astronomické cíle, většinou zajímavé zákrytové dvojhvězdy a vícehvězdy, blízkozemní planetky či komety.

Těleso objevil na sérii snímků pořízených v průběhu vánoční noci z 24. na 25. prosince 2024, pro Maška je to tedy s nadsázkou vánoční dárek. „Kometu jsem identifikoval jako difúzní objekt na snímcích mezi hvězdami, ale absolutně jsem si nebyl jist, zda jde o artefakt, nebo o reálné těleso. Tak jsem ho zkusil z argentinského FRAMu dohledat další noc. A na snímcích jsem ho opět našel,“ popisuje Mašek svůj objev.

Když těleso úspěšně pozoroval i další noc, kontaktoval další vědce. Přestože jemu osobně se kvůli špatnému počasí nepodařilo kometu z argentinského dalekohledu už znovu najít, s využitím jiného teleskopu mu to vyšlo – a brzy byl jeho objev potvrzen i dalšími astronomy.

Nyní se podle Česko-Slovenské Astronomické tlačové agentúry upřesňuje jeho dráha. Oficiální název komety bude teprve oznámen, a to do dvou týdnů

Série vesmírných objevů

Rok 2024 byl pro Maška mimořádně úspěšný, informovala Česká astronomická společnost. Kromě „vánočního objevu“ se mu totiž podařilo letos jako prvnímu znovunalézt dvě komety Jupiterovy rodiny komet. To poté vedlo k upřesnění jejich drah a definitivnímu označení.

„Nález takové komety je věc nejistá, protože dráha je známa pouze přibližně a kometa se klidně může nacházet trochu jinde na obloze. A ne při každém dalším návratu ke Slunci mohou být vhodné podmínky k jejímu pozorování,“ vysvětluje astronomická společnost význam Maškova výzkumu.

Jím znovuobjevené komety dostaly jména 487P/Siding Spring a 493P/LONEOS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
před 19 mminutami

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 23 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
včera v 09:00

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
včera v 08:00

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
včera v 06:10

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
30. 5. 2025

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
30. 5. 2025
Doporučujeme

První předpověď na léto naznačuje nadprůměrně teplé počasí

Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.
30. 5. 2025
Načítání...