Český vědec Martin Mašek odhalil pomocí dalekohledu v Argentině kometu, kterou věda až doposud neznala. Tímto objevem zakončil přímo na Vánoce mimořádně úspěšný rok: povedlo se mu totiž další dvě komety znovuobjevit.
Liberecký astronom objevil neznámou kometu. Přímo na Štědrý den
„Po více než 24 letech se podařilo nějakému českému astronomovi objevit kometu. Objevitelem nejnovější české komety se stal Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd,“ informovala Česko-Slovenská Astronomická tlačová agentúra. Kometa s předběžným označením MAS0019 podle ní ale bohužel nebude viditelná očima ani středně velkými dalekohledy.
1 minuta
Animace komety ze snímků dánského dalekohledu na Evropské jižní observatoři v Chile
Jedná se teprve o pouhou druhou kometu objevenou českým astronomem od rozdělení Československa. Ta předchozí byla objevena 23. října 2000 na observatoři Kleť (kometa 196P/Tichý) astronomem Milošem Tichým.
Martin Mašek u teleskopu
Za posledních téměř padesát let jde také o pouhou šestou kometu objevenou českými nebo československými astronomy, mimo dvě zmíněné to byly 76P/West-Kohoutek-Ikemura, 134P/Kowal-Vávrová, 143P/Kowal-Mrkos a 124P/Mrkos. Názvy komet vždy odrážejí jména lidí, kteří se na jejich objevení podíleli, je tedy pravděpodobné, že nově objevená vlasatice ponese jméno právě Martina Maška.
Příběh objevu
Mašek, který žije v Liberci, kometu objevil, když systematicky prohledával oblohu s jedním z teleskopů FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině.
Snímek komety z velkého dánského 1,54metrového dalekohledu na Evropské jižní observatoři v Chile
„Kometu jsem odhalil v Česku na počítači, když jsem vyhodnocoval snímky pořízené přes náš dalekohled v Argentině. Ten snímal oblohu nevysoko nad obzorem po soumraku. Tam je oblast, kterou běžně nesledují velké teleskopické přehlídky, takže byla větší šance k objevu malým teleskopem, kterým operujeme my. Pořizoval jsem sérii patnácti krátkých, třicetisekundových expozic, a ty jsem pak analyzoval programem Tycho-Tracker,“ popisuje astronom z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Dalekohledy FRAM jsou robotické dalekohledy Fyzikálního ústavu AV ČR. Slouží ke sledování stavu zemské atmosféry nad observatořemi a měří závislost extinkce (rozptyl světla v atmosféře) na vlnové délce. Dále se analyzuje stav atmosféry podél trajektorie pozoruhodných či anomálních spršek kosmického záření. Ve zbylém pozorovacím čase dalekohledy sledují různé astronomické cíle, většinou zajímavé zákrytové dvojhvězdy a vícehvězdy, blízkozemní planetky či komety.
Těleso objevil na sérii snímků pořízených v průběhu vánoční noci z 24. na 25. prosince 2024, pro Maška je to tedy s nadsázkou vánoční dárek. „Kometu jsem identifikoval jako difúzní objekt na snímcích mezi hvězdami, ale absolutně jsem si nebyl jist, zda jde o artefakt, nebo o reálné těleso. Tak jsem ho zkusil z argentinského FRAMu dohledat další noc. A na snímcích jsem ho opět našel,“ popisuje Mašek svůj objev.
Když těleso úspěšně pozoroval i další noc, kontaktoval další vědce. Přestože jemu osobně se kvůli špatnému počasí nepodařilo kometu z argentinského dalekohledu už znovu najít, s využitím jiného teleskopu mu to vyšlo – a brzy byl jeho objev potvrzen i dalšími astronomy.
Nyní se podle Česko-Slovenské Astronomické tlačové agentúry upřesňuje jeho dráha. Oficiální název komety bude teprve oznámen, a to do dvou týdnů
Série vesmírných objevů
Rok 2024 byl pro Maška mimořádně úspěšný, informovala Česká astronomická společnost. Kromě „vánočního objevu“ se mu totiž podařilo letos jako prvnímu znovunalézt dvě komety Jupiterovy rodiny komet. To poté vedlo k upřesnění jejich drah a definitivnímu označení.
„Nález takové komety je věc nejistá, protože dráha je známa pouze přibližně a kometa se klidně může nacházet trochu jinde na obloze. A ne při každém dalším návratu ke Slunci mohou být vhodné podmínky k jejímu pozorování,“ vysvětluje astronomická společnost význam Maškova výzkumu.
Jím znovuobjevené komety dostaly jména 487P/Siding Spring a 493P/LONEOS.
