Atlas je kometa, ne mimozemská sonda, konstatovala NASA a ukázala nové snímky

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil nové snímky mezihvězdného objektu 3I/ATLAS, který astronomové označili za kometu pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. NASA zároveň odmítla spekulace, že by se mohlo jednat o mimozemskou sondu.

3I/ATLAS, který odborníci poprvé zpozorovali v červenci teleskopem ATLAS v Chile, je teprve třetím mezihvězdným objektem, který astronomové ve Sluneční soustavě doposud identifikovali. Jeho neobvyklá trajektorie naznačovala, že prolétá soustavou z neznámých oblastí.

„Je přirozené ptát se, co to je. Jsme rádi, že svět o tom přemýšlel spolu s námi,“ řekla Nicole Foxová z vedení NASA. Kometu pak označila za přátelského návštěvníka Sluneční soustavy. „Rychle jsme dokázali říct, že se rozhodně chová jako kometa. Určitě nevidíme žádné technické známky či cokoli jiného, co by vedlo k domněnce, že je to něco jiného než kometa," dodala.

Kometa 3I/ATLAS na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Zdroj: ESA

„Vědecký tým NASA sledoval kometu 3I/ATLAS téměř po celou dobu její cesty Sluneční soustavou,“ poznamenala. „Během její další cesty Sluneční soustavou, kdy na jaře 2026 mine oběžnou dráhu Jupitera, budeme mít další příležitosti k jejímu pozorování,“ doplnila.

Odborníci doposud ve Sluneční soustavě znají jen dva jiné mezihvězdné objekty, a to 1I/'Oumuamua zpozorovaný v roce 2017 a 2I/Borisov objevený o dva roky později. Ve všech případech jde o komety.

Vyvracení pseudovědy

Vědci předpokládají, že 3I/ATLAS má pevné jádro, které je tvořené ledem, prachem a horninami. Při letu chladem mezihvězdného prostoru vypadá právě takhle, ale když se přiblíží k nějaké hvězdě, vzhled komety se změní. Teplo způsobuje, že se z komety uvolňuje prach a plyn. A právě ty tvoří výrazný ohon, jenž se dá skvěle pozorovat.

NASA svým vystoupením reaguje především na mediální výstupy amerického astrofyzika Avi Loeba, který vede na Harvardově univerzitě projekt Galileo hledající důkazy o mimozemské inteligenci. Loeb okamžitě po objevu komety oznámil, že těleso by mohlo být dílem cizí civilizace. To samé ale tvrdil už o spoustě jiných komet v minulosti, opíral se přitom vždy o velmi slabé důkazy, a hlavně se jeho předpověď nikdy nevyplnila.

Kometa 3I/Atlas na snímku NASA
Zdroj: NASA

Loeb uvádí, že dosavadní pozorování tohoto objektu neodhalila plynové ohony z prachu a plazmy, které jsou běžné u komet pocházejících ze Sluneční soustavy, a ukázala, že se těleso pohybuje po netradiční trajektorii, což by mělo naznačovat, že se jedná o „technologický artefakt“ s „aktivní inteligencí“.

Jeho myšlenky se rozšířily mezi záhadology a milovníky teorií o mimozemském životě a velmi aktivně v těchto komunitách kolují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 15 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...