Atlas je kometa, ne mimozemská sonda, konstatovala NASA a ukázala nové snímky

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil nové snímky mezihvězdného objektu 3I/ATLAS, který astronomové označili za kometu pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. NASA zároveň odmítla spekulace, že by se mohlo jednat o mimozemskou sondu.

3I/ATLAS, který odborníci poprvé zpozorovali v červenci teleskopem ATLAS v Chile, je teprve třetím mezihvězdným objektem, který astronomové ve Sluneční soustavě doposud identifikovali. Jeho neobvyklá trajektorie naznačovala, že prolétá soustavou z neznámých oblastí.

„Je přirozené ptát se, co to je. Jsme rádi, že svět o tom přemýšlel spolu s námi,“ řekla Nicole Foxová z vedení NASA. Kometu pak označila za přátelského návštěvníka Sluneční soustavy. „Rychle jsme dokázali říct, že se rozhodně chová jako kometa. Určitě nevidíme žádné technické známky či cokoli jiného, co by vedlo k domněnce, že je to něco jiného než kometa," dodala.

Kometa 3I/ATLAS na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Zdroj: ESA

„Vědecký tým NASA sledoval kometu 3I/ATLAS téměř po celou dobu její cesty Sluneční soustavou,“ poznamenala. „Během její další cesty Sluneční soustavou, kdy na jaře 2026 mine oběžnou dráhu Jupitera, budeme mít další příležitosti k jejímu pozorování,“ doplnila.

Odborníci doposud ve Sluneční soustavě znají jen dva jiné mezihvězdné objekty, a to 1I/'Oumuamua zpozorovaný v roce 2017 a 2I/Borisov objevený o dva roky později. Ve všech případech jde o komety.

Vyvracení pseudovědy

Vědci předpokládají, že 3I/ATLAS má pevné jádro, které je tvořené ledem, prachem a horninami. Při letu chladem mezihvězdného prostoru vypadá právě takhle, ale když se přiblíží k nějaké hvězdě, vzhled komety se změní. Teplo způsobuje, že se z komety uvolňuje prach a plyn. A právě ty tvoří výrazný ohon, jenž se dá skvěle pozorovat.

NASA svým vystoupením reaguje především na mediální výstupy amerického astrofyzika Avi Loeba, který vede na Harvardově univerzitě projekt Galileo hledající důkazy o mimozemské inteligenci. Loeb okamžitě po objevu komety oznámil, že těleso by mohlo být dílem cizí civilizace. To samé ale tvrdil už o spoustě jiných komet v minulosti, opíral se přitom vždy o velmi slabé důkazy, a hlavně se jeho předpověď nikdy nevyplnila.

Kometa 3I/Atlas na snímku NASA
Zdroj: NASA

Loeb uvádí, že dosavadní pozorování tohoto objektu neodhalila plynové ohony z prachu a plazmy, které jsou běžné u komet pocházejících ze Sluneční soustavy, a ukázala, že se těleso pohybuje po netradiční trajektorii, což by mělo naznačovat, že se jedná o „technologický artefakt“ s „aktivní inteligencí“.

Jeho myšlenky se rozšířily mezi záhadology a milovníky teorií o mimozemském životě a velmi aktivně v těchto komunitách kolují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 2 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 4 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 21 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 23 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...