V noci zasáhne Zemi sprška meteorického roje Lyridy. Počasí pozorování příliš přát nebude

V pátek večer vrcholí meteorický roj Lyridy. Nepatří sice k nejvýraznějším rojům roku, ale lidé by několik meteorů na obloze mohli zahlédnout, avizuje Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd. Podotýká, že Lyridy jsou zajímavé tím, že jde o nejdéle zaznamenaný meteorický roj – jsou známy již přes 2600 let. V těchto dnech jsou také nejlepší letošní podmínky pro pozorování planety Merkur.

„Meteorický roj Lyridy v době maxima aktivity neukáže více než 20 meteorů za hodinu, takže zážitek z pozorování nebude tak silný jako je tomu třeba u srpnových Perseid, ale pár meteorů lze při jasném nebi zahlédnout,“ nastiňuje Suchan. Maximum nastane v pátek ve 21:00 SELČ. Místo, odkud meteory zdánlivě vylétají, takzvaný radiant, se nachází v souhvězdí Lyry, podle kterého roj také získal své jméno.

  • Meteorický roj je jev, při kterém proud částic meziplanetárního prachu (odborně meteoroidů) křižuje zemskou dráhu a tyto částice se pak při průletu zemskou atmosférou třou o molekuly vzduchu, postupně se vypařují a vytvářejí za sebou zářící stopu. Vznikají záblesky, které se odborně nazývají meteory, lidově „padající hvězdy“ nebo „létavice“.

„Radiant roje se dostává nad severovýchodní obzor až před 21:00 a během noci stoupá až do výšky přes 60 stupňů před svítáním. Pro pozorování je tak mírně vhodnější druhá polovina noci z 22. na 23. dubna, i když už začne rušit Měsíc,“ doporučuje Suchan. Roj bude aktivní zhruba do konce dubna. Lidé by měli meteory pozorovat v přírodě, daleko od světelného znečištění.

Z pátku na sobotu ale pro pozorování nebudou ideální podmínky. Meteorologové očekávají spíše zataženou oblohu, v jižní polovině Česka dokonce místy slabý déšť.

Kde najít Lyridy
Zdroj: Hvězdárna a planetárium Brno

Lyridy jsou způsobené zánikem ledoprachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). První zprávy o Lyridách pocházejí z roku 1863, kdy si roj astronomové spojili právě s touto kometou. Návrat komety v roce 1861 a následné mimořádné zvýšení aktivity roje vedly tehdejší astronomy k pátrání po dalších pozorováních úkazu v minulosti.

Zjistili, že velmi výrazné byly Lyridy v roce 1803. Nejranější pozorování pochází z roku 687 před naším letopočtem z Číny. Kometa, s níž je roj spojen, se ke Slunci vrací přibližně jednou za 415 let, znovu ji spatří až lidé žijící v roce 2283.

  • „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Suchan také upozorňuje, že už po 20. dubnu nastaly nejlepší letošní podmínky pro pozorování planety Merkur. „Merkur lze vidět večer po soumraku v souhvězdí Býka, tedy nad západním obzorem,“ popisuje. Mezi 24. až 28. dubnem podle něj lidé na ranní obloze spatří také seskupení Saturnu, Marsu, Venuše a Jupiteru, v jejichž blízkosti se ukáže Měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.