Záhadný objekt Oumuamua nebyl kosmická loď, dokládá studie. Vysvětlení s vodíkem všechny nepřesvědčuje

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila.

Objevení tělesa Oumuamua před šesti lety bylo pro astronomy velmi významné, protože poprvé mohli pozorovat ve Sluneční soustavě objekt, který z ní nepochází. Jednalo se totiž o návštěvníka ze systému jiné hvězdy.

Neobvyklý byl i jeho podlouhlý tvar. Čtyři sta metrů dlouhý objekt měřil na délku desetkrát tolik co na šířku. Jeho dráhu a zrychlení navíc nebylo možné vysvětlit pouze gravitačním působením Slunce.

První reálné záběry objektu Oumuamua z Evropské jižní observatoře
Zdroj: ESO

Velmi rychle se objevily názory, že dráhu tělesa by vysvětloval pohon, například solární. Teorii o mimozemské lodi podpořil i astronom z Harvardské univerzity Avi Loeb, který o asteroidu dokonce napsal knihu s názvem Extraterrestrial: The First Sign of Intelligent Life Beyond Earth (Mimozemský: Prvním důkaz o inteligentním životě mimo Zemi).

Astronomové v nové studii nicméně tvrdí a dokládají, že pohyb tělesa lze vysvětlit faktem, že se z jeho povrchu při průletu kolem Slunce uvolňovaly molekuly vodíku, které se předtím při radiolytické reakci oddělily z ledu. Ty tak měly fungovat jako jakýsi pohon, který usměrňoval mezihvězdný objekt na jeho podivnou trajektorii.

Jeden z členů vědeckého týmu Darryl Seligman uvedl, že právě proto těleso nemělo ohon jako běžná kometa, u níž se při sublimaci ledu uvolňují i částečky prachu. Astronom Evropské vesmírné agentury (ESA) Marco Micheli dodal, že předností tohoto vysvětlení je to, že „je kompatibilní s naším chápáním toho, jak mezihvězdné objekty vznikají, a nepředpokládá, že obsahují exotický materiál, který by nebyl známý z komet ve Sluneční soustavě“.

Zastínění toho, co je důležité

Loeba ale jejich závěry nepřesvědčily a tvrdit, že těleso je kometou, i když jako kometa nevypadá, je podle něj neudržitelné. „To je jako říct, že slon je zebra, ale bez pruhů,“ řekl.

Debata o tom, zda Oumuamua může být důkazem existence mimozemské civilizace, podle Seligmana má jeden nepříjemný vedlejší efekt – zastiňuje fakt, že objekt je zcela mimořádný i ve chvíli, kdy o něm jako o mimozemské lodi neuvažujeme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.