Záhadný objekt Oumuamua nebyl kosmická loď, dokládá studie. Vysvětlení s vodíkem všechny nepřesvědčuje

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila.

Objevení tělesa Oumuamua před šesti lety bylo pro astronomy velmi významné, protože poprvé mohli pozorovat ve Sluneční soustavě objekt, který z ní nepochází. Jednalo se totiž o návštěvníka ze systému jiné hvězdy.

Neobvyklý byl i jeho podlouhlý tvar. Čtyři sta metrů dlouhý objekt měřil na délku desetkrát tolik co na šířku. Jeho dráhu a zrychlení navíc nebylo možné vysvětlit pouze gravitačním působením Slunce.

První reálné záběry objektu Oumuamua z Evropské jižní observatoře
Zdroj: ESO

Velmi rychle se objevily názory, že dráhu tělesa by vysvětloval pohon, například solární. Teorii o mimozemské lodi podpořil i astronom z Harvardské univerzity Avi Loeb, který o asteroidu dokonce napsal knihu s názvem Extraterrestrial: The First Sign of Intelligent Life Beyond Earth (Mimozemský: Prvním důkaz o inteligentním životě mimo Zemi).

Astronomové v nové studii nicméně tvrdí a dokládají, že pohyb tělesa lze vysvětlit faktem, že se z jeho povrchu při průletu kolem Slunce uvolňovaly molekuly vodíku, které se předtím při radiolytické reakci oddělily z ledu. Ty tak měly fungovat jako jakýsi pohon, který usměrňoval mezihvězdný objekt na jeho podivnou trajektorii.

Jeden z členů vědeckého týmu Darryl Seligman uvedl, že právě proto těleso nemělo ohon jako běžná kometa, u níž se při sublimaci ledu uvolňují i částečky prachu. Astronom Evropské vesmírné agentury (ESA) Marco Micheli dodal, že předností tohoto vysvětlení je to, že „je kompatibilní s naším chápáním toho, jak mezihvězdné objekty vznikají, a nepředpokládá, že obsahují exotický materiál, který by nebyl známý z komet ve Sluneční soustavě“.

Zastínění toho, co je důležité

Loeba ale jejich závěry nepřesvědčily a tvrdit, že těleso je kometou, i když jako kometa nevypadá, je podle něj neudržitelné. „To je jako říct, že slon je zebra, ale bez pruhů,“ řekl.

Debata o tom, zda Oumuamua může být důkazem existence mimozemské civilizace, podle Seligmana má jeden nepříjemný vedlejší efekt – zastiňuje fakt, že objekt je zcela mimořádný i ve chvíli, kdy o něm jako o mimozemské lodi neuvažujeme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 16 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...