Záhadný objekt Oumuamua nebyl kosmická loď, dokládá studie. Vysvětlení s vodíkem všechny nepřesvědčuje

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila.

Objevení tělesa Oumuamua před šesti lety bylo pro astronomy velmi významné, protože poprvé mohli pozorovat ve Sluneční soustavě objekt, který z ní nepochází. Jednalo se totiž o návštěvníka ze systému jiné hvězdy.

Neobvyklý byl i jeho podlouhlý tvar. Čtyři sta metrů dlouhý objekt měřil na délku desetkrát tolik co na šířku. Jeho dráhu a zrychlení navíc nebylo možné vysvětlit pouze gravitačním působením Slunce.

První reálné záběry objektu Oumuamua z Evropské jižní observatoře
Zdroj: ESO

Velmi rychle se objevily názory, že dráhu tělesa by vysvětloval pohon, například solární. Teorii o mimozemské lodi podpořil i astronom z Harvardské univerzity Avi Loeb, který o asteroidu dokonce napsal knihu s názvem Extraterrestrial: The First Sign of Intelligent Life Beyond Earth (Mimozemský: Prvním důkaz o inteligentním životě mimo Zemi).

Astronomové v nové studii nicméně tvrdí a dokládají, že pohyb tělesa lze vysvětlit faktem, že se z jeho povrchu při průletu kolem Slunce uvolňovaly molekuly vodíku, které se předtím při radiolytické reakci oddělily z ledu. Ty tak měly fungovat jako jakýsi pohon, který usměrňoval mezihvězdný objekt na jeho podivnou trajektorii.

Jeden z členů vědeckého týmu Darryl Seligman uvedl, že právě proto těleso nemělo ohon jako běžná kometa, u níž se při sublimaci ledu uvolňují i částečky prachu. Astronom Evropské vesmírné agentury (ESA) Marco Micheli dodal, že předností tohoto vysvětlení je to, že „je kompatibilní s naším chápáním toho, jak mezihvězdné objekty vznikají, a nepředpokládá, že obsahují exotický materiál, který by nebyl známý z komet ve Sluneční soustavě“.

Zastínění toho, co je důležité

Loeba ale jejich závěry nepřesvědčily a tvrdit, že těleso je kometou, i když jako kometa nevypadá, je podle něj neudržitelné. „To je jako říct, že slon je zebra, ale bez pruhů,“ řekl.

Debata o tom, zda Oumuamua může být důkazem existence mimozemské civilizace, podle Seligmana má jeden nepříjemný vedlejší efekt – zastiňuje fakt, že objekt je zcela mimořádný i ve chvíli, kdy o něm jako o mimozemské lodi neuvažujeme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 3 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...