Budou stačit pouhé oči. Lednovou oblohu protne vlasatice, kterou může vidět každý

Před rokem objevili kalifornští astronomové na nebi neznámou kometu. Objekt se nyní přibližuje Zemi tak, že k jeho pozorování nebude nutná ani špičková technika, s trochou štěstí ho zahlédnou i běžní lidé.

Kometa C/2022 E3 ZTF nemá úplně zajímavý název, ale o to zajímavější je ona sama. Na oblohu se dostane v lednu, ale zůstane na ní i během února. Podle astronoma Petra Horálka by měla být pozorovatelná i s pomocí menšího dalekohledu a v oblastech mimo světelné znečištění dokonce i pouhýma očima. Výhodné je, že se v průběhu noci bude pohybovat velmi vysoko nad hlavou a takřka měsíc vůbec nezapadne za obzor. 

Vrací se každých padesát tisíc let

Kometa byla pro vědu neznámou až do 2. března 2022, kdy ji odhalili z kalifornské observatoře Mt. Palomar. V době objevu měla přibližně 17 magnitud, což znamená, že šlo o velmi málo jasný objekt. Až když se více přiblížila, další pozorování ukázala, že se jedná o kometu s drahou, díky níž se ke Slunci vrací přibližně jednou za padesát tisíc let.

Nejblíže ke Slunci se dostane 12. ledna 2023, kdy od něj bude „jen“ 166 milionů kilometrů. Právě v této době přestane zapadat pod obzor. O dva a půl týdne později, 1. února 2023, proletí nejblíž vzhledem k Zemi, a to ve vzdálenosti pouhých 42 milionů kilometrů. V té době bude prolétat blízko severního světového pólu v souhvězdí Žirafy, nad Velkým vozem.

„Díky této její výhodné poloze na noční obloze ji bude možné poměrně snadno vyhledat i malým dalekohledem,“ upozorňuje Horálek. Předpokládá se, že během svého maximálního přiblížení k Zemi dosáhne jasnosti až 5 magnitud, a bude tedy možné ji pozorovat na tmavé obloze mimo města i pouhýma očima bez dalekohledu. Aktuální poloha komety se dá sledovat na této webové stránce.

Pohyb komety C/2022 E3 ZTF mezi hvězdami mezi 18. lednem a 15. únorem 2023. Vyznačena jsou i nejvýraznější uskupení – asterismus „Velký vůz“ a souhvězdí Kassiopeii a Orionu. Kometa bude pozorovatelná převážné nad severním obzorem
Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium

Vlasatice se pozvolna přesune od souhvězdí Severní koruny přes Pastýře (14.–21. ledna), Draka (22.–25. ledna), Malého medvěda (26.–28. ledna), Žirafu (až do 4. února), Vozku (do 9. února) až do Býka. Vysoko na obloze ve dnech 11. a 12. února se bude dát zahlédnout její průlet poblíž tehdy jasné planety Mars.

Právě od poloviny ledna do poloviny února se bude nacházet nejblíže ke Slunci i k Zemi, a bude tedy nejjasnější. V druhé polovině noci navíc vždy vystoupá vysoko až k nadhlavníku. „Podmínky pro její pozorování tedy budou skutečně velmi dobré, pro nás jako Středoevropany takřka ideální. Důležité ale bude se ji snažit pozorovat daleko od měst a na tmavé bezměsíčné obloze,“ radí Horálek.

Horší podmínky proto nastanou krátce po jejím průletu přízemím (1. února), neboť jen čtyři dny poté – 5. února 2023 – bude Měsíc v úplňku. Celé období před úplňkem má smysl sledovat kometu hlavně v časných ranních hodinách, a po úplňku naopak na večerní obloze.

Jak se fotí kometa

Horálek upozorňuje, že u komet není nikdy dopředu úplně jisté, jak jasné budou. A neví se to ani u C/2022 E3 ZTF. „Rozhodně nepostačí mobilní telefon, a to i v případě, že by dosáhla větší jasnosti. Obecně je potřeba se na fotografování komety vybavit pevným a masivním stativem, citlivým aparátem (ideálně plnoformátová zrcadlovka či bezzrcadlovka) a světelným objektivem (podle jasnosti komety nějaký objektiv s ohniskovou vzdáleností 30 a 300 milimetrů, světelnost ideálně f1.4, dostačující je ještě 2.8),“ doporučuje úspěšný astrofotograf.

„Protože je kometa mlhavý objekt, je vhodné se vybavit i přenosnou montáží pro delší expozice (řádově desítky sekund) na úkor menšího ISO (řádově 1600–2000, spíše ale méně). Na ustavenou montáž umístíme fotoaparát se světelným objektivem a pořizujeme průběžně i několik snímků za sebou, které pak pro lepší redukci šumu a zvýraznění některých detailů složíme do jednoho obrazu,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
včera v 15:57‌‌

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
včeraAktualizovánovčera v 13:15‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
včera v 13:07‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
včera v 09:34‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.