Budou stačit pouhé oči. Lednovou oblohu protne vlasatice, kterou může vidět každý

Před rokem objevili kalifornští astronomové na nebi neznámou kometu. Objekt se nyní přibližuje Zemi tak, že k jeho pozorování nebude nutná ani špičková technika, s trochou štěstí ho zahlédnou i běžní lidé.

Kometa C/2022 E3 ZTF nemá úplně zajímavý název, ale o to zajímavější je ona sama. Na oblohu se dostane v lednu, ale zůstane na ní i během února. Podle astronoma Petra Horálka by měla být pozorovatelná i s pomocí menšího dalekohledu a v oblastech mimo světelné znečištění dokonce i pouhýma očima. Výhodné je, že se v průběhu noci bude pohybovat velmi vysoko nad hlavou a takřka měsíc vůbec nezapadne za obzor. 

Vrací se každých padesát tisíc let

Kometa byla pro vědu neznámou až do 2. března 2022, kdy ji odhalili z kalifornské observatoře Mt. Palomar. V době objevu měla přibližně 17 magnitud, což znamená, že šlo o velmi málo jasný objekt. Až když se více přiblížila, další pozorování ukázala, že se jedná o kometu s drahou, díky níž se ke Slunci vrací přibližně jednou za padesát tisíc let.

Nejblíže ke Slunci se dostane 12. ledna 2023, kdy od něj bude „jen“ 166 milionů kilometrů. Právě v této době přestane zapadat pod obzor. O dva a půl týdne později, 1. února 2023, proletí nejblíž vzhledem k Zemi, a to ve vzdálenosti pouhých 42 milionů kilometrů. V té době bude prolétat blízko severního světového pólu v souhvězdí Žirafy, nad Velkým vozem.

„Díky této její výhodné poloze na noční obloze ji bude možné poměrně snadno vyhledat i malým dalekohledem,“ upozorňuje Horálek. Předpokládá se, že během svého maximálního přiblížení k Zemi dosáhne jasnosti až 5 magnitud, a bude tedy možné ji pozorovat na tmavé obloze mimo města i pouhýma očima bez dalekohledu. Aktuální poloha komety se dá sledovat na této webové stránce.

Pohyb komety C/2022 E3 ZTF mezi hvězdami mezi 18. lednem a 15. únorem 2023. Vyznačena jsou i nejvýraznější uskupení – asterismus „Velký vůz“ a souhvězdí Kassiopeii a Orionu. Kometa bude pozorovatelná převážné nad severním obzorem
Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium

Vlasatice se pozvolna přesune od souhvězdí Severní koruny přes Pastýře (14.–21. ledna), Draka (22.–25. ledna), Malého medvěda (26.–28. ledna), Žirafu (až do 4. února), Vozku (do 9. února) až do Býka. Vysoko na obloze ve dnech 11. a 12. února se bude dát zahlédnout její průlet poblíž tehdy jasné planety Mars.

Právě od poloviny ledna do poloviny února se bude nacházet nejblíže ke Slunci i k Zemi, a bude tedy nejjasnější. V druhé polovině noci navíc vždy vystoupá vysoko až k nadhlavníku. „Podmínky pro její pozorování tedy budou skutečně velmi dobré, pro nás jako Středoevropany takřka ideální. Důležité ale bude se ji snažit pozorovat daleko od měst a na tmavé bezměsíčné obloze,“ radí Horálek.

Horší podmínky proto nastanou krátce po jejím průletu přízemím (1. února), neboť jen čtyři dny poté – 5. února 2023 – bude Měsíc v úplňku. Celé období před úplňkem má smysl sledovat kometu hlavně v časných ranních hodinách, a po úplňku naopak na večerní obloze.

Jak se fotí kometa

Horálek upozorňuje, že u komet není nikdy dopředu úplně jisté, jak jasné budou. A neví se to ani u C/2022 E3 ZTF. „Rozhodně nepostačí mobilní telefon, a to i v případě, že by dosáhla větší jasnosti. Obecně je potřeba se na fotografování komety vybavit pevným a masivním stativem, citlivým aparátem (ideálně plnoformátová zrcadlovka či bezzrcadlovka) a světelným objektivem (podle jasnosti komety nějaký objektiv s ohniskovou vzdáleností 30 a 300 milimetrů, světelnost ideálně f1.4, dostačující je ještě 2.8),“ doporučuje úspěšný astrofotograf.

„Protože je kometa mlhavý objekt, je vhodné se vybavit i přenosnou montáží pro delší expozice (řádově desítky sekund) na úkor menšího ISO (řádově 1600–2000, spíše ale méně). Na ustavenou montáž umístíme fotoaparát se světelným objektivem a pořizujeme průběžně i několik snímků za sebou, které pak pro lepší redukci šumu a zvýraznění některých detailů složíme do jednoho obrazu,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 11 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 12 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 14 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 16 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.