Budou stačit pouhé oči. Lednovou oblohu protne vlasatice, kterou může vidět každý

Před rokem objevili kalifornští astronomové na nebi neznámou kometu. Objekt se nyní přibližuje Zemi tak, že k jeho pozorování nebude nutná ani špičková technika, s trochou štěstí ho zahlédnou i běžní lidé.

Kometa C/2022 E3 ZTF nemá úplně zajímavý název, ale o to zajímavější je ona sama. Na oblohu se dostane v lednu, ale zůstane na ní i během února. Podle astronoma Petra Horálka by měla být pozorovatelná i s pomocí menšího dalekohledu a v oblastech mimo světelné znečištění dokonce i pouhýma očima. Výhodné je, že se v průběhu noci bude pohybovat velmi vysoko nad hlavou a takřka měsíc vůbec nezapadne za obzor. 

Vrací se každých padesát tisíc let

Kometa byla pro vědu neznámou až do 2. března 2022, kdy ji odhalili z kalifornské observatoře Mt. Palomar. V době objevu měla přibližně 17 magnitud, což znamená, že šlo o velmi málo jasný objekt. Až když se více přiblížila, další pozorování ukázala, že se jedná o kometu s drahou, díky níž se ke Slunci vrací přibližně jednou za padesát tisíc let.

Nejblíže ke Slunci se dostane 12. ledna 2023, kdy od něj bude „jen“ 166 milionů kilometrů. Právě v této době přestane zapadat pod obzor. O dva a půl týdne později, 1. února 2023, proletí nejblíž vzhledem k Zemi, a to ve vzdálenosti pouhých 42 milionů kilometrů. V té době bude prolétat blízko severního světového pólu v souhvězdí Žirafy, nad Velkým vozem.

„Díky této její výhodné poloze na noční obloze ji bude možné poměrně snadno vyhledat i malým dalekohledem,“ upozorňuje Horálek. Předpokládá se, že během svého maximálního přiblížení k Zemi dosáhne jasnosti až 5 magnitud, a bude tedy možné ji pozorovat na tmavé obloze mimo města i pouhýma očima bez dalekohledu. Aktuální poloha komety se dá sledovat na této webové stránce.

Pohyb komety C/2022 E3 ZTF mezi hvězdami mezi 18. lednem a 15. únorem 2023. Vyznačena jsou i nejvýraznější uskupení – asterismus „Velký vůz“ a souhvězdí Kassiopeii a Orionu. Kometa bude pozorovatelná převážné nad severním obzorem
Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium

Vlasatice se pozvolna přesune od souhvězdí Severní koruny přes Pastýře (14.–21. ledna), Draka (22.–25. ledna), Malého medvěda (26.–28. ledna), Žirafu (až do 4. února), Vozku (do 9. února) až do Býka. Vysoko na obloze ve dnech 11. a 12. února se bude dát zahlédnout její průlet poblíž tehdy jasné planety Mars.

Právě od poloviny ledna do poloviny února se bude nacházet nejblíže ke Slunci i k Zemi, a bude tedy nejjasnější. V druhé polovině noci navíc vždy vystoupá vysoko až k nadhlavníku. „Podmínky pro její pozorování tedy budou skutečně velmi dobré, pro nás jako Středoevropany takřka ideální. Důležité ale bude se ji snažit pozorovat daleko od měst a na tmavé bezměsíčné obloze,“ radí Horálek.

Horší podmínky proto nastanou krátce po jejím průletu přízemím (1. února), neboť jen čtyři dny poté – 5. února 2023 – bude Měsíc v úplňku. Celé období před úplňkem má smysl sledovat kometu hlavně v časných ranních hodinách, a po úplňku naopak na večerní obloze.

Jak se fotí kometa

Horálek upozorňuje, že u komet není nikdy dopředu úplně jisté, jak jasné budou. A neví se to ani u C/2022 E3 ZTF. „Rozhodně nepostačí mobilní telefon, a to i v případě, že by dosáhla větší jasnosti. Obecně je potřeba se na fotografování komety vybavit pevným a masivním stativem, citlivým aparátem (ideálně plnoformátová zrcadlovka či bezzrcadlovka) a světelným objektivem (podle jasnosti komety nějaký objektiv s ohniskovou vzdáleností 30 a 300 milimetrů, světelnost ideálně f1.4, dostačující je ještě 2.8),“ doporučuje úspěšný astrofotograf.

„Protože je kometa mlhavý objekt, je vhodné se vybavit i přenosnou montáží pro delší expozice (řádově desítky sekund) na úkor menšího ISO (řádově 1600–2000, spíše ale méně). Na ustavenou montáž umístíme fotoaparát se světelným objektivem a pořizujeme průběžně i několik snímků za sebou, které pak pro lepší redukci šumu a zvýraznění některých detailů složíme do jednoho obrazu,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 11 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
včera v 15:50

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
včera v 10:20

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
včera v 08:59

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
včera v 07:30

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
včera v 06:30

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...