Budou stačit pouhé oči. Lednovou oblohu protne vlasatice, kterou může vidět každý

Před rokem objevili kalifornští astronomové na nebi neznámou kometu. Objekt se nyní přibližuje Zemi tak, že k jeho pozorování nebude nutná ani špičková technika, s trochou štěstí ho zahlédnou i běžní lidé.

Kometa C/2022 E3 ZTF nemá úplně zajímavý název, ale o to zajímavější je ona sama. Na oblohu se dostane v lednu, ale zůstane na ní i během února. Podle astronoma Petra Horálka by měla být pozorovatelná i s pomocí menšího dalekohledu a v oblastech mimo světelné znečištění dokonce i pouhýma očima. Výhodné je, že se v průběhu noci bude pohybovat velmi vysoko nad hlavou a takřka měsíc vůbec nezapadne za obzor. 

Vrací se každých padesát tisíc let

Kometa byla pro vědu neznámou až do 2. března 2022, kdy ji odhalili z kalifornské observatoře Mt. Palomar. V době objevu měla přibližně 17 magnitud, což znamená, že šlo o velmi málo jasný objekt. Až když se více přiblížila, další pozorování ukázala, že se jedná o kometu s drahou, díky níž se ke Slunci vrací přibližně jednou za padesát tisíc let.

Nejblíže ke Slunci se dostane 12. ledna 2023, kdy od něj bude „jen“ 166 milionů kilometrů. Právě v této době přestane zapadat pod obzor. O dva a půl týdne později, 1. února 2023, proletí nejblíž vzhledem k Zemi, a to ve vzdálenosti pouhých 42 milionů kilometrů. V té době bude prolétat blízko severního světového pólu v souhvězdí Žirafy, nad Velkým vozem.

„Díky této její výhodné poloze na noční obloze ji bude možné poměrně snadno vyhledat i malým dalekohledem,“ upozorňuje Horálek. Předpokládá se, že během svého maximálního přiblížení k Zemi dosáhne jasnosti až 5 magnitud, a bude tedy možné ji pozorovat na tmavé obloze mimo města i pouhýma očima bez dalekohledu. Aktuální poloha komety se dá sledovat na této webové stránce.

Pohyb komety C/2022 E3 ZTF mezi hvězdami mezi 18. lednem a 15. únorem 2023. Vyznačena jsou i nejvýraznější uskupení – asterismus „Velký vůz“ a souhvězdí Kassiopeii a Orionu. Kometa bude pozorovatelná převážné nad severním obzorem
Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium

Vlasatice se pozvolna přesune od souhvězdí Severní koruny přes Pastýře (14.–21. ledna), Draka (22.–25. ledna), Malého medvěda (26.–28. ledna), Žirafu (až do 4. února), Vozku (do 9. února) až do Býka. Vysoko na obloze ve dnech 11. a 12. února se bude dát zahlédnout její průlet poblíž tehdy jasné planety Mars.

Právě od poloviny ledna do poloviny února se bude nacházet nejblíže ke Slunci i k Zemi, a bude tedy nejjasnější. V druhé polovině noci navíc vždy vystoupá vysoko až k nadhlavníku. „Podmínky pro její pozorování tedy budou skutečně velmi dobré, pro nás jako Středoevropany takřka ideální. Důležité ale bude se ji snažit pozorovat daleko od měst a na tmavé bezměsíčné obloze,“ radí Horálek.

Horší podmínky proto nastanou krátce po jejím průletu přízemím (1. února), neboť jen čtyři dny poté – 5. února 2023 – bude Měsíc v úplňku. Celé období před úplňkem má smysl sledovat kometu hlavně v časných ranních hodinách, a po úplňku naopak na večerní obloze.

Jak se fotí kometa

Horálek upozorňuje, že u komet není nikdy dopředu úplně jisté, jak jasné budou. A neví se to ani u C/2022 E3 ZTF. „Rozhodně nepostačí mobilní telefon, a to i v případě, že by dosáhla větší jasnosti. Obecně je potřeba se na fotografování komety vybavit pevným a masivním stativem, citlivým aparátem (ideálně plnoformátová zrcadlovka či bezzrcadlovka) a světelným objektivem (podle jasnosti komety nějaký objektiv s ohniskovou vzdáleností 30 a 300 milimetrů, světelnost ideálně f1.4, dostačující je ještě 2.8),“ doporučuje úspěšný astrofotograf.

„Protože je kometa mlhavý objekt, je vhodné se vybavit i přenosnou montáží pro delší expozice (řádově desítky sekund) na úkor menšího ISO (řádově 1600–2000, spíše ale méně). Na ustavenou montáž umístíme fotoaparát se světelným objektivem a pořizujeme průběžně i několik snímků za sebou, které pak pro lepší redukci šumu a zvýraznění některých detailů složíme do jednoho obrazu,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 16 mminutami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 2 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 22 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 23 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...