Čech, který fotí nejlepší snímky noční oblohy. Petr Horálek je světová špička v oboru

Jeden z nejlepších fotografů noční oblohy je Čech. Má například za úkol zachytit to, jak vypadají hvězdy na nebi nad observatoří Paranal v Chile.

Jedno z nejsušších míst světa leží přes 100 kilometrů od nejbližšího města: Ve výšce 2600 metrů nad mořem stojí v Chile observatoř Paranal. Nabízí skvělé podmínky pro pozorování vesmíru – astronomové studují například jeho úplné počátky. A také je to ideální místo pro focení noční oblohy. Jako ambasador Evropské jižní observatoře tam fotí český astrofotograf Petr Horálek.

Fotí galaxie, mlhoviny i komety. Kvůli slunečním a měsíčním zatměním cestuje po celém světě. Jeho fotky nejen nočního nebe vybrala už jedenáctkrát NASA jako prestižní Astronomický snímek dne.

„Paranal je velká výzva, je k tomu zapotřebí trošku náročnější výbava,“ vysvěteluje Petr Horálek. Že patří ke špičce, dokazuje i pouhý fakt, že vůbec na tomto místě smí fotografovat.

Šanci fotit mezi teleskopy – na vrcholku uřízlé hory – má totiž jen asi 25 fotografů z různých částí světa. „V současnosti je to, tuším, 24, ale to číslo už asi nebude větší, protože Evropská jižní observatoř spíše teď odmítá,“ potvrzuje Horálek.

„Když jste tady pod hvězdami na Paranalu, co to ve vás vyvolává za pocity? Musím říct, že zejména pokoru, štěstí a radost, že můžu být součástí něčeho tak velkého…,“ odpovídá na otázku ČT. Jeho fotografie jsou tak kvalitní, že právě je posílá Evropská jižní observatoř jako oficiální snímky svých zařízení.

Nahrávám video

Kdo je Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici.

V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával v sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii.

Od roku 2008 vypomáhal redakci webu astro.cz a mezi lety 2009–2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze – zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě.

V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny z nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek.

A byl také hostem pořady Hyde Park Civilizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
21. 10. 2026‌‌

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
21. 10. 2026‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
21. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.