K největším speleologickým lokalitám v Evropě patří Moravský kras, který prozkoumal a pomohl zpřístupnit archeolog, geograf a speleolog Karel Absolon. Tento moravský vědec světového významu se narodil před 140 lety, 16. června 1877, a díky němu se světově proslulým archeologickým nalezištěm staly též Dolní Věstonice a jejich Venuše.
Legenda jménem Absolon. Amatér, který se stal nejslavnějším československým archeologem
Absolon zkoumal i krasové oblasti ve Francii, Chorvatsku či Anglii, kde objevil desítky drobných živočichů, z nichž někteří nesou jeho jméno.
Vášeň pro speleologii v Absolonovi zapálil jeho dědeček, „otec moravské prehistoriografie“ Jindřich Wankel, který stál u počátků výzkumů v Moravském krasu. Se systematickým průzkumem krasových jeskyní začal Absolon již jako student přírodních věd na Univerzitě Karlově v Praze - nakonec vystudoval fyzický zeměpis, archeologem tedy vzděláním vlastně nebyl. Roku 1908 se stal kustodem zoologických sbírek Moravského muzea v Brně, což mu umožnilo práci v terénu.
Jako jeden z prvních vědců své doby Absolon namísto pouhého bádání v knihách sestoupil do podzemí, potápěl se v podzemních vodách, razil tunely a jako první slanil na dno propasti Macocha. Mimo jiné prozkoumal jeskyni Pekárna, objevil Punkevní jeskyně a prorazil odvodňovací štoly na Punkvě, což umožnilo podzemní plavbu z Macochy do Pustého žlebu.
Karel Absolon (zdroj: ČT24)
Kromě jeskyní se zajímal i o pravěk
Druhou významnou oblastí Absolonova zájmu byla pravěká archeologie. Vedl výzkum naleziště v Dolních Věstonicích, kde se našly kosti a opracované pazourky a dokonce plastika mamuta. V červenci 1925 tam jeho tým objevil v jednom z ohnišť sošku ženy z pálené hlíny - Věstonickou venuši. Zhruba 25 000 let stará soška, nejstarší známé použití pálené hlíny, a tedy i možný doklad počátků keramiky, se stala světovou senzací. Absolon sám ale u nálezu nebyl, v té době propagoval úspěchy české archeologie jinde.
Karel Absolon uměl nálezu propagačně využít. Kolem věstonické sošky například rozšířil mýtus, že mu za ni někdo z Ameriky nabízel 40 milionů korun. „On samozřejmě potřeboval na vykopávky velké peníze, takže všemu dělal reklamu. Dělal to pro svůj věhlas, na ten byl velmi ješitný, ale hlavně proto, aby měl peníze na vykopávky. Legenda Dolních Věstonic a venuše souvisí s jeho obrovskými manažerskými a propagačními schopnostmi. Dnes bychom řekli, že byl génius PR,“ myslí si odborník z Moravského zemského muzea Martin Oliva, který má péči o venuši na starosti.
Speciální vysílání k výročí Věstonické venuše (zdroj: ČT24)
Absolon byl roku 1927 jmenován profesorem geografie na UK. Profesuru mu ale po roce 1948 komunistický režim odebral kvůli emigraci syna do USA. Karel Absolon zemřel 6. října 1960 v Brně.