Jeskyňáři našli v Moravském krasu nový rozlehlý dóm, je plný krápníků

Jeskyňáři našli v Moravském krasu rozlehlý dóm, který ještě nedostal jméno. Má rozměry asi 30krát 30 metrů a bohatou krápníkovou výzdobu. Veřejnost se do něj ale nepodívá, je špatně přístupný. O objevu informoval Jan Flek ze základní organizace Myotis České speleologické společnosti. Moravský kras je značně probádaný, objevy takového rozsahu jsou zde už vzácností.

Jeskyňáři se do nového prostoru dostali po dvouletém úsilí, kdy se do něj začali prokopávat v takzvaném Ševčíkově závrtu u silnice mezi Lažánkami a Vilémovicemi.

Závrty jsou typické pro krasové oblasti, v podstatě jde o propady v zemi. V Moravském krasu nejsou neobvyklé, většinou jde ale třeba jen o metrový či několikametrový propad. Řada z nich bývá zanesená sedimenty, stejně jako tento. Vršek museli jeskyňáři vyčistit, byl zanesený odpadky, v navážce bylo sklo či konzervy. Poprvé kopli do země v březnu 2019.

V několikametrové hloubce se jim podařilo najít skalnatý jícen závrtu, ale nebyl průlezný. Dál pak museli pokračovat pomocí takzvaných nábojek, kterými průchod postupně rozstřelovali. Tímto způsobem se dostávali hlouběji. Objevili i menší prostory, například Vánoční dómek.

Dva roky výzkumů

„Šlo o velmi zdlouhavou práci. Samotná chodba vede pod silnicí asi ve čtyřicetimetrové hloubce. Některé úseky byly průlezné, někdy ale měly třeba jen 20 centimetrů. Tyto úseky jsme museli rozšířit, abychom se dostali dál,“ uvedl Flek. V polovině roku 2020 se jim podařilo dostat k sifonu. Byl zaplavený a zanesený bahnem. Jeskyňáři ho proto museli složitě odvodňovat a odbahňovat, aby se přes něj dostali. Tekuté bahno tahali v pytlech na volná místa před sifonem. Novou velkou prostoru objevili po zdolání sifonu.

„Jde o prostoru asi třicetkrát třicet metrů rozlehlou s komíny vedoucími snad až k povrchu. Jeskyně je bohatě zdobená, jsou v ní všechny druhy krápníků. Chodba, kterou jsme se do ní dostali, nakonec měří asi osmdesát metrů,“ uvedl Flek. Jeskyně ještě nemá jméno. Jeskyňáři ji budou dále prozkoumávat. Už nyní ale vidí značný potenciál v dalších objevech, prostora má podle nich evidentně další pokračování především trativody, které mohou jít podle odhadu až do stometrové hloubky.

Největším problémem je podle Fleka sifon, který se pravidelně zaplavuje vodou. Když chtějí jeskyňáři pokračovat ve výzkumu, vždy jej musí odčerpat. Chtějí tak do nových prostor za sifonem vyhloubit jinou cestu. Tato práce, včetně dalších průzkumů prostor a objevování nových, je podle Fleka na dalších několik let.

Tisícovka jeskyní

V krasu je přes 1100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kde se lidé plaví v člunech po říčce Punkvě a které jsou spojené s propastí Macocha. Největší je ale systém Amatérské jeskyně o délce přes 40 kilometrů.

Objevy větších jeskyní jsou už výjimečné, kras je značně probádaný. Obdobně velký dóm našli jeskyňáři v roce 2019 při pracích v jeskyni Sonda pod Jedničkou, dostal jméno Výroční. Předchozí objev takového rozsahu spadá do roku 2013, kdy nová jeskyně dostala jméno Matalova Vymodlená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 3 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 22 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...