Jeskyňáři našli v Moravském krasu nový rozlehlý dóm, je plný krápníků

Jeskyňáři našli v Moravském krasu rozlehlý dóm, který ještě nedostal jméno. Má rozměry asi 30krát 30 metrů a bohatou krápníkovou výzdobu. Veřejnost se do něj ale nepodívá, je špatně přístupný. O objevu informoval Jan Flek ze základní organizace Myotis České speleologické společnosti. Moravský kras je značně probádaný, objevy takového rozsahu jsou zde už vzácností.

Jeskyňáři se do nového prostoru dostali po dvouletém úsilí, kdy se do něj začali prokopávat v takzvaném Ševčíkově závrtu u silnice mezi Lažánkami a Vilémovicemi.

Závrty jsou typické pro krasové oblasti, v podstatě jde o propady v zemi. V Moravském krasu nejsou neobvyklé, většinou jde ale třeba jen o metrový či několikametrový propad. Řada z nich bývá zanesená sedimenty, stejně jako tento. Vršek museli jeskyňáři vyčistit, byl zanesený odpadky, v navážce bylo sklo či konzervy. Poprvé kopli do země v březnu 2019.

V několikametrové hloubce se jim podařilo najít skalnatý jícen závrtu, ale nebyl průlezný. Dál pak museli pokračovat pomocí takzvaných nábojek, kterými průchod postupně rozstřelovali. Tímto způsobem se dostávali hlouběji. Objevili i menší prostory, například Vánoční dómek.

Dva roky výzkumů

„Šlo o velmi zdlouhavou práci. Samotná chodba vede pod silnicí asi ve čtyřicetimetrové hloubce. Některé úseky byly průlezné, někdy ale měly třeba jen 20 centimetrů. Tyto úseky jsme museli rozšířit, abychom se dostali dál,“ uvedl Flek. V polovině roku 2020 se jim podařilo dostat k sifonu. Byl zaplavený a zanesený bahnem. Jeskyňáři ho proto museli složitě odvodňovat a odbahňovat, aby se přes něj dostali. Tekuté bahno tahali v pytlech na volná místa před sifonem. Novou velkou prostoru objevili po zdolání sifonu.

„Jde o prostoru asi třicetkrát třicet metrů rozlehlou s komíny vedoucími snad až k povrchu. Jeskyně je bohatě zdobená, jsou v ní všechny druhy krápníků. Chodba, kterou jsme se do ní dostali, nakonec měří asi osmdesát metrů,“ uvedl Flek. Jeskyně ještě nemá jméno. Jeskyňáři ji budou dále prozkoumávat. Už nyní ale vidí značný potenciál v dalších objevech, prostora má podle nich evidentně další pokračování především trativody, které mohou jít podle odhadu až do stometrové hloubky.

Největším problémem je podle Fleka sifon, který se pravidelně zaplavuje vodou. Když chtějí jeskyňáři pokračovat ve výzkumu, vždy jej musí odčerpat. Chtějí tak do nových prostor za sifonem vyhloubit jinou cestu. Tato práce, včetně dalších průzkumů prostor a objevování nových, je podle Fleka na dalších několik let.

Tisícovka jeskyní

V krasu je přes 1100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kde se lidé plaví v člunech po říčce Punkvě a které jsou spojené s propastí Macocha. Největší je ale systém Amatérské jeskyně o délce přes 40 kilometrů.

Objevy větších jeskyní jsou už výjimečné, kras je značně probádaný. Obdobně velký dóm našli jeskyňáři v roce 2019 při pracích v jeskyni Sonda pod Jedničkou, dostal jméno Výroční. Předchozí objev takového rozsahu spadá do roku 2013, kdy nová jeskyně dostala jméno Matalova Vymodlená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 12 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...