Jeskyňáři našli v Moravském krasu nový rozlehlý dóm, je plný krápníků

Jeskyňáři našli v Moravském krasu rozlehlý dóm, který ještě nedostal jméno. Má rozměry asi 30krát 30 metrů a bohatou krápníkovou výzdobu. Veřejnost se do něj ale nepodívá, je špatně přístupný. O objevu informoval Jan Flek ze základní organizace Myotis České speleologické společnosti. Moravský kras je značně probádaný, objevy takového rozsahu jsou zde už vzácností.

Jeskyňáři se do nového prostoru dostali po dvouletém úsilí, kdy se do něj začali prokopávat v takzvaném Ševčíkově závrtu u silnice mezi Lažánkami a Vilémovicemi.

Závrty jsou typické pro krasové oblasti, v podstatě jde o propady v zemi. V Moravském krasu nejsou neobvyklé, většinou jde ale třeba jen o metrový či několikametrový propad. Řada z nich bývá zanesená sedimenty, stejně jako tento. Vršek museli jeskyňáři vyčistit, byl zanesený odpadky, v navážce bylo sklo či konzervy. Poprvé kopli do země v březnu 2019.

V několikametrové hloubce se jim podařilo najít skalnatý jícen závrtu, ale nebyl průlezný. Dál pak museli pokračovat pomocí takzvaných nábojek, kterými průchod postupně rozstřelovali. Tímto způsobem se dostávali hlouběji. Objevili i menší prostory, například Vánoční dómek.

Dva roky výzkumů

„Šlo o velmi zdlouhavou práci. Samotná chodba vede pod silnicí asi ve čtyřicetimetrové hloubce. Některé úseky byly průlezné, někdy ale měly třeba jen 20 centimetrů. Tyto úseky jsme museli rozšířit, abychom se dostali dál,“ uvedl Flek. V polovině roku 2020 se jim podařilo dostat k sifonu. Byl zaplavený a zanesený bahnem. Jeskyňáři ho proto museli složitě odvodňovat a odbahňovat, aby se přes něj dostali. Tekuté bahno tahali v pytlech na volná místa před sifonem. Novou velkou prostoru objevili po zdolání sifonu.

„Jde o prostoru asi třicetkrát třicet metrů rozlehlou s komíny vedoucími snad až k povrchu. Jeskyně je bohatě zdobená, jsou v ní všechny druhy krápníků. Chodba, kterou jsme se do ní dostali, nakonec měří asi osmdesát metrů,“ uvedl Flek. Jeskyně ještě nemá jméno. Jeskyňáři ji budou dále prozkoumávat. Už nyní ale vidí značný potenciál v dalších objevech, prostora má podle nich evidentně další pokračování především trativody, které mohou jít podle odhadu až do stometrové hloubky.

Největším problémem je podle Fleka sifon, který se pravidelně zaplavuje vodou. Když chtějí jeskyňáři pokračovat ve výzkumu, vždy jej musí odčerpat. Chtějí tak do nových prostor za sifonem vyhloubit jinou cestu. Tato práce, včetně dalších průzkumů prostor a objevování nových, je podle Fleka na dalších několik let.

Tisícovka jeskyní

V krasu je přes 1100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kde se lidé plaví v člunech po říčce Punkvě a které jsou spojené s propastí Macocha. Největší je ale systém Amatérské jeskyně o délce přes 40 kilometrů.

Objevy větších jeskyní jsou už výjimečné, kras je značně probádaný. Obdobně velký dóm našli jeskyňáři v roce 2019 při pracích v jeskyni Sonda pod Jedničkou, dostal jméno Výroční. Předchozí objev takového rozsahu spadá do roku 2013, kdy nová jeskyně dostala jméno Matalova Vymodlená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 10 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...