Před padesáti lety objevili speleologové v Moravském krasu Amatérskou jeskyni. Veřejnosti nepřístupný jeskynní systém v oblasti mezi propastí Macocha a obcemi Sloup a Holštejn je s asi 40 kilometry prozkoumaných prostor nejdelší v České republice. Ve světovém měřítku se řadí v tomto ohledu do první stovky, jen o něco delší je známý slovenský Demänovský jeskynní systém na severní straně Nízkých Tater.
Amatérská jeskyně v Moravském krasu slaví 50 let od objevení. Je nejdelším jeskynním systémem v Česku
Stará Amatérská jeskyně byla objevena 18. ledna 1969. Laičtí speleologové tehdy dosáhli v hloubce sto deset metrů aktivního toku Bílé vody a objevili asi jeden a půl kilometru chodeb. Začátkem srpna stejného roku pak zahájili potápěčský průzkum na konci Povodňové chodby. 16. srpna 1969 potápěči objevili prostory nazvané Nová Amatérská jeskyně.
Průzkum měl pokračovat o rok později, byl ale záhy přerušen katastrofální povodní 29. srpna 1970. Tehdy při mapování v Nové Amatérské jeskyni zahynuli Milan Šlechta a Marko Zahradníček. Další průzkum pak začal v roce 1971 a v roce 1975 byla propojena Amatérská jeskyně s propastí Macocha a Punkevními jeskyněmi. V listopadu 2005 se podařilo překonat sifon mezi Amatérskou jeskyní a Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi v severní části, čímž se prodloužila délka celého systému asi o šest kilometrů.
Speleologové připravují mapu jeskynního systému
Bádání v jeskynním systému soustavně pokračuje. „Chystá se vydání komplexní mapy celého systému,“ sdělil předseda speleologické organizace Plánivy Petr Polák, který s kolegy v této podzemní oblasti krasu bádá. Ucelený a detailní popis systému dosud nebyl publikován. Jeho vydání je naplánováno zhruba na rok 2020. Letos na podzim chystají speleologové dny otevřených dveří v jeskyni a plánují i výstavu.
V Amatérské jeskyni aktivně působí tři skupiny České speleologické společnosti, dohromady až tři desítky lidí. „Nyní jde především o výkopové práce, a to za účelem nalezení pokračování chodeb, které jsou zanesené sedimenty vlivem geologického vývoje. Mluvit také můžeme o potápěčských pokusech v zatopených prostorách či o lezení do ještě neprozkoumaných jeskynních komínů,“ přiblížil Polák.
Novým objevům pomohlo sucho
Výkopovými pracemi se ročně odhalí několik desítek nových metrů systému. Záleží ale na tom, zda se jeskyňáři někam prokopou. „Někdy to jsou jen vytěžené kubíky materiálu, které nevedly k žádným objevům. V posledních letech se ale podařily další dílčí objevy, které systém prodloužily o stovky nových metrů,“ popsal předseda speleologické organizace Plánivy.
Za jedním z největších objevů v posledních letech ale podle něj stál potápěčský výzkum. Jeskyňářům se takto podařil objevit takzvaný šošůvský koridor, který má délku více než kilometr. Badatelům však v nových objevech pomáhá i sucho v posledních letech, které snížilo hladinu vody v zatopených částech. „Například v roce 2017 se takto podařilo zmapovat prostory, které jsou normálně zatopené, ale díky poklesu vody byly na suchu. Opět šlo o nějaké stovky metrů,“ uvedl speleolog.
Výzkumy v jeskynním systému dělá také Univerzita Karlova, hydrometeorologický ústav nebo Česká geologická služba. Věnují se odběru vzorků skapových vod nebo klimatickým měřením.
Přístupnost jeskyní v Moravském krasu
V Moravském krasu je jen pět přístupných jeskyní
V Moravském krasu je více než 1100 jeskyní. Trvale zpřístupněno je jen pět z nich. Nejslavnější jsou Punkevní jeskyně spojené s propastí Macocha, které na počátku 20. století objevil, postupně prozkoumal a zpřístupnil Karel Absolon.
Ještě před tím byly prozkoumány Sloupsko-šošůvské jeskyně s propadáním Punkvy. Atrakcí Punkevních jeskyní je plavba po podzemní řece. Ročně si je prohlédne dvě stě tisíc turistů z celého světa.
Nejdelší jeskyní na světě je s 652 kilometry Mamutí jeskyně v USA, evropský primát zaujímá s 257 kilometry sádrovcová Optimistická jeskyně na Ukrajině.