Jeskyňáři našli poblíž Macochy čtyři nové dómy, jsou plné krápníků

Jeskyňáři našli v Moravském krasu poblíž Macochy čtyři nové dómy, jsou plné krápníků. Veřejnost se do nich ale nepodívá, musí se do nich slaňovat. Oznámil to Michal Šenkýř ze Základní speleologické organizace 6-20 Moravský kras České speleologické společnosti.

„Začali jsme se ze Skleněných dómů, což je část Punkevních jeskyní, prokopávat takovou nenápadnou chodbičkou. Po odtěžení asi 100 kbelíků usazenin jsme se dostali do velké chodby, která má na délku asi 50 metrů. Z té chodby pak vedou propasti do prvních dvou dómů. Když jsme se do nich slanili, podařilo se nám objevit ještě další dva dómy,“ uvedl Šenkýř.

Největší má podle něj rozlohu zhruba pět krát deset metrů, na výšku má asi 25 metrů. „Je v nich opravdu bohatá krápníková výzdoba, jsou tam v podstatě všechny druhy krápníků, které známe,“ uvedl jeskyňář.

Objevené dómy ještě nejsou pojmenované, zatím mají jen pracovní názvy. Veřejnost se do nich nepodívá, a to kvůli obtížnému přístupu po lanech. Podle Šenkýře se objevy v lokalitě daly čekat, protože v 80. letech minulého století se tam uskutečnilo geofyzikální měření, které odhalilo určité anomálie. Podle jeskyňáře v místě ještě navíc nemusí být objeveno vše.

„Musíme to celé nejdříve pořádně zmapovat a podívat se, kam by to mohlo vést dál,“ uvedl Šenkýř.

Kraj provrtaný jeskyněmi

O dosud posledním velikostně obdobném objevu v Moravském krasu jeskyňáři informovali letos v květnu. Dostali se do něj přes takzvaný Ševčíkův závrt u silnice mezi Lažánkami a Vilémovicemi.

V krasu je přes 1100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kde se lidé plaví v člunech po říčce Punkvě a které jsou spojené s propastí Macocha. Největší je ale systém Amatérské jeskyně o délce přes 40 kilometrů. Objevy větších jeskyní jsou už výjimečné, kras je značně probádaný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 10 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 11 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 14 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 16 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 17 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...