Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
Byla neděle 10. srpna a Španělsko svírala vlna veder. Ještě nebyly ani tři hodiny odpoledne, když obyvatelé malé obce Molezuelas de la Carballeda spatřili blížící se oblak kouře. Z kostelní věže začalo být zřejmé, že jde o požár. Nakonec se z něj stal jeden z 63 rozsáhlých požárů, které v roce 2025 Španělsko zasáhly.
Plameny tam spálily 24 426 hektarů lesních porostů a dalších 8258 hektarů zemědělské, a dokonce i městské půdy. Rozlohou nešlo o největší požár sezony, byl však nejintenzivnější. Přesáhl 90 tisíc kilowattů na metr čtvereční, tedy více než dvojnásobek maxima zaznamenaného ve Španělsku až do 12. srpna.
- 52 procent je způsobeno úmyslně
- 30 procent je důsledkem nehod nebo nedbalosti
- 5 procent je způsobeno úderem blesku
- zbývajících 13 procent má neznámé příčiny
Zdroj: Evropský pohled/RTVE/MITECO, 2021
„Rozsáhlé požáry se v minulosti samozřejmě objevovaly také, například v osmdesátých a devadesátých letech,“ připomíná Enrique Rey, odborník na požáry z regionální vlády Kastilie a Leónu. „Rozdíl je ale v tom, že dnes vzniká více velkých požárů najednou. Jinými slovy – jsou časově koncentrovanější.“
A právě to byl případ požáru v Molezuelas de la Carballeda, který se ve druhé polovině srpna časově překrýval s dalšími rozsáhlými požáry.
Obavy tamních starostů
„Moje pozemky byly úplně zničené,“ říká Manuel Justel, starosta vesnice Uña de Quintana. Sedí přitom u karet s Emilianem Bresmem, starostou obce Cubo de Benavente, a Alexandrem Satuem, starostou Molezuelas.
Tři obce leží jen několik kilometrů od sebe a patřily k prvním, které plameny obklíčily. „Šlehaly až k nám,“ vzpomíná Bresmem, který už kolem svého domu začal stavět vysoký plot jako ochranu před případnými dalšími ohni. „Máme velký problém s tím, že se nedaří čistit okolní kopce,“ upozorňuje Satuem.
Všichni tři se shodují na něčem, o čem se mluví už roky – ve vesnicích dnes žijí už jen starší lidé, půda se přestává obdělávat, kopce stále více zarůstají a nikdo je nečistí. Navíc je podle nich dnes třeba žádat o povolení téměř na všechno.
Neznámí majitelé
„V Molezuelas de la Carballeda žije sotva padesát lidí,“ vysvětluje starosta pro RTVE. „Je téměř nemožné udržovat aktuální evidenci vlastníků zhruba 6700 pozemků na území obce. U řady z nich ani nevíme, kde se nacházejí,“ dodává.
Podobně situaci popisuje i Silvia Gallegová, obecní úřednice a starostova pravá ruka. „Jde třeba o lidi, kteří už možná ani nežijí, nebo o ty, kteří se odstěhovali do Argentiny a neurčili žádné dědice,“ vysvětluje.
Alex, jak starostovi ve vesnici říkají, žije ve Francii. „Narodil jsem se v Bayonne, v Iparralde, tedy ve francouzské části Baskicka. Moje matka pochází z Molezuelas a otec z Martiniku. Moji prarodiče po válce emigrovali do Guipúzcoa,“ říká. Nyní svůj čas dělí mezi Francii a Molezuelas.
Je ale spíše výjimkou v tom, že vesnici má rád a převzal pozemky po svých prarodičích. Rozhodl se dokonce kandidovat na starostu, aby „zabránil tomu, že zmizí i samotná vesnice“. Jak dodává, jen málo takto malých obcí vůbec má vlastního starostu.
Cena lesní půdy
Problém podle místních komplikuje i nízká hodnota lesních pozemků v okolí vesnice. „Nejde ani tak o to půdu prodat, protože se na ní vlastně stejně nedá nic vydělat,“ říká Gallegová.
Stejný problém řeší i další obce v oblasti. V Ayoó de Vidriales, zhruba patnáct kilometrů od Molezuelas, starosta David Martínez upozorňuje, že vzdát se vlastnictví pozemku je administrativně složité.
„Zřeknutí se vlastnictví musí proběhnout před notářem. Katastr nemovitostí a finanční úřad následně provedou šetření. A dokud se nároku nevzdají všichni dědicové až do třetí generace, nemůže se vlastníkem stát ani obec, ani nikdo jiný,“ vysvětluje.
Jedním ze zdrojů příjmů obce Ayoó byly honitby, které pronajímala soukromníkům. Podle starosty se tam ale kvůli následkům požáru nebude možné vydat na lov ještě tři až čtyři roky.
Místní včelaři nevědí, zda se jim podaří obnovit produkci medu na původní úroveň. Několik zbývajících pastýřů se zase potýká s nedostatkem krmiva pro ovce a kozy.
Žhářství
A to vše se možná stalo proto, že „někdo použil plamen ze zapalovače na vegetaci“, říká José Luis Fernández, desátník jednotky SEPRONA v Zamoře. Jinými slovy šlo o úmyslně založený požár, který zasáhl také provincii León a zemřeli při něm dva lidé.
V březnu 2025 Isabel Garcíaová, která do letošního ledna působila jako velitelka jednotky SEPRONA v Zamoře, založila LUME, což galicijsky znamená „oheň“. Jde o jednotku zaměřenou na vyšetřování toho, zda v oblastech ohrožených lesními požáry existují konflikty nebo problémy, které by mohly vést ke žhářství.
Podle Garcíaové si „lidé neuvědomují, že žhářství je trestný čin“. Právě tato jednotka Civilní gardy je odpovědná za vyšetřování požáru. Někdy mají podle Garcíaové poměrně jasnou představu o tom, kdo by pachatelé mohli být, je však velmi obtížné to prokázat, protože důkazy zničí i samotný oheň.
Uplynulo devět měsíců a pachatelé požáru v Molezuelas nebyli zadrženi, přestože existuje podezření, kdo by jimi mohl být.
Článek napsala Emilia Ayalaová (RTVE), poprvé publikovaný 21. května 2026 v 07:11 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
