Spoustu obcí a menších měst v Česku trápí vylidňování. Lidé se stěhují za prací do velkých měst, do své rodné obce se už často nevrátí. Zlínský kraj to chce zvrátit, spolupracovat by na tom chtěl i se zlínskou Univerzitou Tomáše Bati. Opačná situace panuje v obci Modrá na Uherskohradišťsku, kam naopak mladé rodiny chtějí, ale Modrá není „nafukovací“. Situaci v obci zmapoval pořad SeČTeno.
Většinu obcí ve Zlínském kraji trápí vylidňování, Modrá ale místo pro další rodiny už nemá
Ze Zlínského kraje odchází velké množství mladých lidí, spousta z nich se pak už do regionu nevrátí. Hejtmanství tak vstoupilo do jednání s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně. Škola by mohla upravit parametry výuky tak, aby se trend vylidňování zpomalil nebo úplně zastavil.
„Vytvořili jsme dotační titul pro vysokou školu, která tady udrží doktorandy a další vzdělané lidi, aby se na ně ti šikovní nabalili. V budoucnu pak budou tvořit elitu, po které určitě půjdou všichni podnikatelé,“ míní hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
Modrá jako jedna z mála výjimek?
Například obec Modrá na Uherskohradišťsku však problém s vylidňováním nemá, naopak se do ní stěhují mladé rodiny. V Modré žije zhruba 730 lidí, všichni se prý dobře znají.
Přistěhovaly se tam například i Ivana Vrlíková a Lenka Horňáková. Jak samy říkají, místní je přijali s otevřenou náručí a se sklenkou v ruce. „Když mi něco chybí do vaření nebo do pečení, tak vím, že se můžu obrátit na kohokoliv a všechno mi s radostí půjčí,“ říká Vrlíková.
I přesto, že jde o malou vesničku na okraji Chřibů, lidé v ní najdou skoro vše, co k životu potřebují. Například Lenka Vrlíková si pochvaluje lesní školku, do které chodí i její děti. „Mají tady zázemí a zahradu,“ uvedla. V obci je samozřejmě i hospoda, ale také obchod, restaurace, lékař nebo třeba i kosmetička. Jedinou nevýhodou je, že do školy musejí děti do sousedního Velehradu.
Z Modré to nemají daleko ani za zábavou, stačí jen sejít dolů z kopce. Do největšího sladkovodního tunelu v přírodě v Evropě chodí místní pozorovat ryby, do terária hady a pavouky, v archeoskanzenu se zase nabízí kurz hlaholice. V okolí jsou také farmy, louky plné tradičních odrůd stromů a rybníky se čtyřiceti druhy ryb.
„Velmi často se tady organizují různé akce. Vždy se máme kam jít zabavit, je to všechno velmi příjemné a takové vkusné,“ pochvaluje si Vrlíková.
Modrá je dobrá
Ještě v devadesátých letech nebylo v Modré skoro nic než prázdná obecní pokladna. Dnes jde o lukrativní lokalitu, do které se stěhují mladé rodiny, respektive chtějí stěhovat. Na místní úřad jich týdně volá zhruba desítka. „Stavební místa už nerozšiřujeme. Chceme, aby se tady lidem dobře žilo, aby měli dostupnou zdravotní péči, aby se to tady nezahltilo,“ vysvětluje starosta Miroslav Kovařík (nestr.).
Modrá je podle starosty dobrá, protože tady místní umí držet pospolu. Pomáhají si mezi sebou, dokonce i obci. Když starosta přes obecní WhatsApp požádá o pomoc, lidé hned a rádi přiloží ruku k dílu.