Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Nahrávám video

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.

V Praze a Brně schválili v uplynulých dnech rozpočty s miliardovými schodky. V Olomouci ho projednali v pátek a i tam počítají s deficitem, který dosáhne téměř půl miliardy.

Olomouc hodlá chybějící peníze v rozpočtu na příští rok pokrýt přebytky z loňska a úvěrem ve výši 450 milionů. Ten chce následně splatit z dotací. Postavit plánuje třeba nový pavilon v zoo nebo malý hokejový stadion.

Novou sportovní halu chystá i Plzeň, na stovky milionů pak vyjde proměna chátrajícího kulturního domu Peklo ve zlatou moderní kostku. Výdaje přesáhnou podle schváleného rozpočtu příjmy o 2,7 miliardy korun. Město je pokryje z úspor.


Teplice a Frýdek-Místek, dvě podobně velká města se zhruba padesáti tisíci obyvateli, už mají rozpočty pro příští rok schválené a obě hodlají hospodařit s deficitem.

Teplické zastupitelstvo schválilo návrh, který počítá se ztrátou 681 milionů. Investovat chce do městské policie nebo aquacentra. Největší chystanou investicí města je však nákup nových trolejbusů. Za sedmnáct nových strojů chce radnice zaplatit 210 milionů.

Ve Frýdku-Místku je jedním z největších projektů nová sportovní hala, která vyjde na 110 milionů. Hotová by měla být za rok. Z rozpočtu s deficitem bezmála 400 milionů pak chce město třeba také zasíťovat a spojit s městem pozemky, na kterých bude pečovatelské centrum nebo nové byty.

Města plánují schodky, ale hospodaří vyrovnaně či přebytkově

Se schodkem počítá v příštím roce většina krajských měst. Největší schodek má Brno, skoro čtyři a půl miliardy. Praha, Ostrava a Plzeň mají schodek přibližně 2,7 miliardy, skoro miliardový deficit schválili zastupitelé Ústí nad Labem a Liberce. Naopak Pardubice počítají s vyrovnaným hospodařením.

Deficitní rozpočty plánují i menší statutární města. Kladno chce svoje příjmy přesáhnout skoro o miliardu a půl. Schodky přes čtyři sta milionů už odhlasovali zastupitelé v Mostě a Opavě.

Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice mnohdy peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Třeba na letošek si navrhly schodky v celkové výši skoro sto miliard. Na konci října ale byly jejich zůstatky kladné, skoro devatenáct miliard. Při odečtení dat z Prahy se pak většina obcí pohybuje blízko hranice vyrovnaného hospodaření.

Kritika ministerstva financí

Rozpočty měst dlouhodobě kritizuje ministerstvo financí. Úřad poukazuje na to, že starostové často počítají s nereálnými, příliš vysokými investičními výdaji. Ve výsledku tak samosprávám na účtech zbývají nevyužité peníze.

„Problém je v tom, že se podstřelují daňové příjmy z rozpočtového určení daní a dále jsou špatně v některých případech rozpočtovány investice, kdy obce ale i kraje do rozpočtu zařazují plnou výši víceletých projektů, aniž by byla reálná šance na jejich čerpání,“ komentuje příčiny přebytků ředitel odboru financování územních rozpočtů na ministerstvu Miroslav Matej.

„Rozpočty navržené na příští rok jsou takové opatrnější. Z té příjmové stránky – uvidíme, co bude dělat ekonomika. Z té výdajové jsou napnuté na maximum, mnohdy se zapojují i naspořené peníze z minulých období,“ uvedla výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Do plánování obcí promlouvají také místní volby, které se konají právě příští rok. Radnice budou chtít dokončit dosud chystané projekty. Resort financí očekává, že hospodaření samospráv přesto skončí za rok s vysokými přebytky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 17 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...