Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Nahrávám video
Události: Rozpočty obcí na rok 2026
Zdroj: ČT24

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.

V Praze a Brně schválili v uplynulých dnech rozpočty s miliardovými schodky. V Olomouci ho projednali v pátek a i tam počítají s deficitem, který dosáhne téměř půl miliardy.

Olomouc hodlá chybějící peníze v rozpočtu na příští rok pokrýt přebytky z loňska a úvěrem ve výši 450 milionů. Ten chce následně splatit z dotací. Postavit plánuje třeba nový pavilon v zoo nebo malý hokejový stadion.

Novou sportovní halu chystá i Plzeň, na stovky milionů pak vyjde proměna chátrajícího kulturního domu Peklo ve zlatou moderní kostku. Výdaje přesáhnou podle schváleného rozpočtu příjmy o 2,7 miliardy korun. Město je pokryje z úspor.


Teplice a Frýdek-Místek, dvě podobně velká města se zhruba padesáti tisíci obyvateli, už mají rozpočty pro příští rok schválené a obě hodlají hospodařit s deficitem.

Teplické zastupitelstvo schválilo návrh, který počítá se ztrátou 681 milionů. Investovat chce do městské policie nebo aquacentra. Největší chystanou investicí města je však nákup nových trolejbusů. Za sedmnáct nových strojů chce radnice zaplatit 210 milionů.

Ve Frýdku-Místku je jedním z největších projektů nová sportovní hala, která vyjde na 110 milionů. Hotová by měla být za rok. Z rozpočtu s deficitem bezmála 400 milionů pak chce město třeba také zasíťovat a spojit s městem pozemky, na kterých bude pečovatelské centrum nebo nové byty.

Města plánují schodky, ale hospodaří vyrovnaně či přebytkově

Se schodkem počítá v příštím roce většina krajských měst. Největší schodek má Brno, skoro čtyři a půl miliardy. Praha, Ostrava a Plzeň mají schodek přibližně 2,7 miliardy, skoro miliardový deficit schválili zastupitelé Ústí nad Labem a Liberce. Naopak Pardubice počítají s vyrovnaným hospodařením.

Deficitní rozpočty plánují i menší statutární města. Kladno chce svoje příjmy přesáhnout skoro o miliardu a půl. Schodky přes čtyři sta milionů už odhlasovali zastupitelé v Mostě a Opavě.

Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice mnohdy peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Třeba na letošek si navrhly schodky v celkové výši skoro sto miliard. Na konci října ale byly jejich zůstatky kladné, skoro devatenáct miliard. Při odečtení dat z Prahy se pak většina obcí pohybuje blízko hranice vyrovnaného hospodaření.

Kritika ministerstva financí

Rozpočty měst dlouhodobě kritizuje ministerstvo financí. Úřad poukazuje na to, že starostové často počítají s nereálnými, příliš vysokými investičními výdaji. Ve výsledku tak samosprávám na účtech zbývají nevyužité peníze.

„Problém je v tom, že se podstřelují daňové příjmy z rozpočtového určení daní a dále jsou špatně v některých případech rozpočtovány investice, kdy obce ale i kraje do rozpočtu zařazují plnou výši víceletých projektů, aniž by byla reálná šance na jejich čerpání,“ komentuje příčiny přebytků ředitel odboru financování územních rozpočtů na ministerstvu Miroslav Matej.

„Rozpočty navržené na příští rok jsou takové opatrnější. Z té příjmové stránky – uvidíme, co bude dělat ekonomika. Z té výdajové jsou napnuté na maximum, mnohdy se zapojují i naspořené peníze z minulých období,“ uvedla výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Do plánování obcí promlouvají také místní volby, které se konají právě příští rok. Radnice budou chtít dokončit dosud chystané projekty. Resort financí očekává, že hospodaření samospráv přesto skončí za rok s vysokými přebytky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Slabý růst, pomalé ozdravení. Agentura S&P o stupeň snížila rating Slovenska

Mezinárodní ratingová agentura S&P oznámila, že snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na úroveň A. Poukázala na slabý růst slovenské ekonomiky a pomalejší než předpokládané ozdravení veřejných financí země. Výhled ratingu pak S&P změnila na stabilní z negativního, což znamená, že ho v nejbližší době nehodlá měnit. Slovenské ministerstvo financí v reakci uvedlo, že krok S&P byl očekávaný, neboť dosavadní rating Slovenska u S&P byl podle něj vyšší než u jiných agentur.
před 13 hhodinami

Státy EU se neshodnou na přístupu k emisním povolenkám, Komise chystá revizi

Evropská komise má připravit do července revizi systému emisních povolenek ETS, který však má zůstat zachován, vyplývá ze závěrů březnového summitu EU. Jde o výsledek debaty mezi státy, které chtějí ulevit těžkému průmyslu, a zeměmi, které si přejí pokračování dlouho fungujícího systému. Už na začátku dubna Komise navrhla úpravu, která ruší zneplatňování povolenek v rezervě. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně zaslal předsedkyni EK Ursule von der Leyenové a dalším evropským lídrům dopis, v němž navrhuje další bezplatné alokace povolenek některým podnikům.
před 16 hhodinami

VideoVládní regulace cen paliv je jen pro mimořádné situace, říká Mach. Omezené šance na přezkum, namítá Volpe

Sněmovna potvrdila, že ceny pohonných hmot bude do budoucna moci regulovat nebo zastropovat vláda. Poslanci tím přehlasovali veto Senátu. Regulace nastala jako ochrana před tím, že si někdo „namastí kapsy na úkor spotřebitelů“, argumentoval náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Opatření dle něj platí pro mimořádnou situaci, nikoli běžný provoz. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Samuel Volpe (Piráti) zmínil přijetí zákona ve stavu legislativní nouze, výtky Senátu pokládá ve většině za relevantní. Varoval před precedentem z Maďarska, kde dle něj obdobné opatření k ničemu nevedlo. Vyzdvihl také problematiku dalšího přezkumu, v případě nařízení vlády je možný jen u Ústavního soudu. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Ceny leteckého paliva mohou zkomplikovat dovolené v zahraničí

Konflikt na Blízkém východě zvyšuje ceny pohonných hmot i v letectví. Zatímco mezi Evropany roste zájem o dovolenou na starém kontinentu, Evropská unie ústy komisaře pro energetiku varuje před komplikacemi při odletech. Už nyní některé aerolinky kvůli vysokým cenám leteckého paliva ruší lety. Pražské letiště i aerolinky přitom ujišťují, že odlety z Ruzyně budou během léta bez problémů. V případě zrušení letu mohou cestující žádat o kompenzace. Cestovní kanceláře zmiňují zdražování, a to i u již zakoupených zájezdů.
před 18 hhodinami

Středula byl znovu zvolen do čela odborové konfederace ČMKOS

Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Místopředsedy byli znovuzvoleni Radka Sokolová a vedoucí oddělení lidských zdrojů centrály Lukáš Němec.
24. 4. 2026Aktualizováno24. 4. 2026

Potřebujeme nové zdroje, uvedla k rozpočtu šéfka Evropské komise

Pokud chce Evropská unie financovat všechny své priority a zachovat výši příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu, potřebuje nové vlastní zdroje. Po skončení neformálního summitu EU na Kypru to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise již dříve hovořila o příjmech z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku.
24. 4. 2026

ČEZ představil detaily vzniku dceřiné firmy

Nová firma, do níž chce ČEZ vyčlenit svou nevýrobní část, by měla vzniknout do konce 1. čtvrtletí příštího roku, sdělil v pátek šéf společnosti Daniel Beneš. Následně bude hledat investory. ČEZ chce do dceřiné společnosti vyčlenit ze své současné struktury prodej a distribuci energií, obchodování či energetické služby. Podle analytiků jde o zásadní krok pro připravované zestátnění společnosti. Rozhodovat o něm bude červnová valná hromada firmy.
24. 4. 2026Aktualizováno24. 4. 2026

Poslanci přehlasovali senátní veto zákona o regulaci cen paliv

Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.
24. 4. 2026Aktualizováno24. 4. 2026
Načítání...