Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Nahrávám video
Události: Rozpočty obcí na rok 2026
Zdroj: ČT24

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.

V Praze a Brně schválili v uplynulých dnech rozpočty s miliardovými schodky. V Olomouci ho projednali v pátek a i tam počítají s deficitem, který dosáhne téměř půl miliardy.

Olomouc hodlá chybějící peníze v rozpočtu na příští rok pokrýt přebytky z loňska a úvěrem ve výši 450 milionů. Ten chce následně splatit z dotací. Postavit plánuje třeba nový pavilon v zoo nebo malý hokejový stadion.

Novou sportovní halu chystá i Plzeň, na stovky milionů pak vyjde proměna chátrajícího kulturního domu Peklo ve zlatou moderní kostku. Výdaje přesáhnou podle schváleného rozpočtu příjmy o 2,7 miliardy korun. Město je pokryje z úspor.


Teplice a Frýdek-Místek, dvě podobně velká města se zhruba padesáti tisíci obyvateli, už mají rozpočty pro příští rok schválené a obě hodlají hospodařit s deficitem.

Teplické zastupitelstvo schválilo návrh, který počítá se ztrátou 681 milionů. Investovat chce do městské policie nebo aquacentra. Největší chystanou investicí města je však nákup nových trolejbusů. Za sedmnáct nových strojů chce radnice zaplatit 210 milionů.

Ve Frýdku-Místku je jedním z největších projektů nová sportovní hala, která vyjde na 110 milionů. Hotová by měla být za rok. Z rozpočtu s deficitem bezmála 400 milionů pak chce město třeba také zasíťovat a spojit s městem pozemky, na kterých bude pečovatelské centrum nebo nové byty.

Města plánují schodky, ale hospodaří vyrovnaně či přebytkově

Se schodkem počítá v příštím roce většina krajských měst. Největší schodek má Brno, skoro čtyři a půl miliardy. Praha, Ostrava a Plzeň mají schodek přibližně 2,7 miliardy, skoro miliardový deficit schválili zastupitelé Ústí nad Labem a Liberce. Naopak Pardubice počítají s vyrovnaným hospodařením.

Deficitní rozpočty plánují i menší statutární města. Kladno chce svoje příjmy přesáhnout skoro o miliardu a půl. Schodky přes čtyři sta milionů už odhlasovali zastupitelé v Mostě a Opavě.

Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice mnohdy peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Třeba na letošek si navrhly schodky v celkové výši skoro sto miliard. Na konci října ale byly jejich zůstatky kladné, skoro devatenáct miliard. Při odečtení dat z Prahy se pak většina obcí pohybuje blízko hranice vyrovnaného hospodaření.

Kritika ministerstva financí

Rozpočty měst dlouhodobě kritizuje ministerstvo financí. Úřad poukazuje na to, že starostové často počítají s nereálnými, příliš vysokými investičními výdaji. Ve výsledku tak samosprávám na účtech zbývají nevyužité peníze.

„Problém je v tom, že se podstřelují daňové příjmy z rozpočtového určení daní a dále jsou špatně v některých případech rozpočtovány investice, kdy obce ale i kraje do rozpočtu zařazují plnou výši víceletých projektů, aniž by byla reálná šance na jejich čerpání,“ komentuje příčiny přebytků ředitel odboru financování územních rozpočtů na ministerstvu Miroslav Matej.

„Rozpočty navržené na příští rok jsou takové opatrnější. Z té příjmové stránky – uvidíme, co bude dělat ekonomika. Z té výdajové jsou napnuté na maximum, mnohdy se zapojují i naspořené peníze z minulých období,“ uvedla výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Do plánování obcí promlouvají také místní volby, které se konají právě příští rok. Radnice budou chtít dokončit dosud chystané projekty. Resort financí očekává, že hospodaření samospráv přesto skončí za rok s vysokými přebytky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 2 hhodinami

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 3 hhodinami

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 9 hhodinami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
včera v 17:30

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
včera v 08:00

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026
Načítání...