Praha i přes investice do vnějšího okruhu a stavby metra D hospodařila s přebytkem. Podobně jsou na tom i další města, obce i kraje. Dohromady na jejich finančních kontech za rok 2024 přibylo více než padesát miliard korun. Vyplývá to ze souhrnných čísel, která má Česká televize k dispozici. Někteří politici volají po změně rozdělování peněz mezi státní rozpočet a samosprávy.
„Já mám pocit, že v Praze se trošičku sedí na penězích, já rozumím, že je to něco i jiného než ty menší obce,“ míní místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO).
„My jsme za loňský rok proinvestovali přes 24 miliard, takže ta částka není malá. Náš problém je ten, že máme rozjeto, dokonce zahájeno akce za násobek toho, co je k dispozici,“ řekl pražský radní pro oblast financí, rozpočtu, fondů a podpory podnikání Zdeněk Kovářík (ODS).
Podle ministerstva financí Praze leželo na účtech skoro 170 miliard korun. Aby zůstatky začala snižovat, potřebovala by podle resortu proinvestovat mezi 55 až 70 miliardami korun ročně.
Infrastrukturní projekty
Největší pražská investice minulého roku byla stavba metra D. Letos na stavbu metra půjde přes šest miliard. Celkem hlavní město na projekty vyčlenilo přes 22 miliard korun.
„Momentálně máme vyražené všechny mezistaniční úseky. Aktuálně ražby probíhají pouze ve stanicích, to znamená Pankrác D a Olbrachtova,“ přiblížil vedoucí odboru komunikace pražského dopravního podniku Daniel Šabík.
„Ani při kumulaci obou velkých infrastrukturních projektů, a to dokončení vnějšího okruhu Prahy i metra D, není (Praha) schopna proinvestovat víc než těch padesát šedesát miliard korun ročně,“ dodal ředitel odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí Miroslav Matej.
Finance obcí a měst
Obnosy na kontech rostly také u ostatních měst i obcí a dosáhly rekordních hodnot. „Byla prolomena taková bájná hranice půl bilionu korun,“ dodal Matej.
Výrazné přebytky vykazují samosprávy už několikátý rok v řadě. V roce 2024 jejich hospodaření skončilo v plusu 51 miliard. V roce 2023 byla suma ještě o zhruba dvacet miliard vyšší. I kraje v meziročním porovnání víc peněz inkasovaly a víc taky utratily. Jejich celkový výsledek je kladný – skoro deset miliard korun.
Oproti tomu státní rozpočet byl v roce 2024 opět v hlubokém deficitu. Výdaje se dostaly nad dva biliony a schodek přesáhl 271 miliard korun.
„Tady je třeba změnit přístup státu, to znamená více posílit třeba státní rozpočet právě na úkor měst, obcí a krajů,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09). „Obce hospodaří poměrně odpovědně. To, že se připravují třeba na některé větší akce nebo na předfinancování některých dotací, je poměrně standardem,“ uvedl předseda poslaneckého klubu hnutí STAN Josef Cogan.
„Byla tam dlouhodobá nejistota města a obcí, jaké budou mít příjmy, tak se lehce zastavila investiční činnost. V roce 2024 se už zase investice měst a obcí rozjíždí,“ sdělila výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.
„I ty problémy jsou spojeny se zpackanou digitalizací, kdy stavební řízení a ty věci nešly zahájit tak, jak by obce chtěly, takže z toho vyplývá, že nějaké ty přebytky mají,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Překlenout potíže s digitálním stavebním řízením má nové datové rozhraní. Kompletní a otestovaný nový systém by měl být hotový do roku 2028.
