Důchodový účet zůstává v minusu, deficit se ale snižuje

Nahrávám video

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.

Kabinet si na důchody bude muset letos půjčit podle odhadu ministerstva financí třináct miliard korun. „Na letošní rok by se částka, která by se týkala čistě jen důchodů, které má pod sebou ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení, mohla dostat na deficit těsně nad deset miliard korun. To znamená, že kroky, které jsme udělali v rámci změn v důchodovém systému, je už možné vidět nyní,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Což není ale vůbec nic pozitivního, protože velké množství důchodců se kvůli tomu muselo obrátit na sociální systém. Museli požádat o příspěvek na bydlení. Takže nešlo to z jedné kapsy, šlo to z kapsy druhé,“ namítá místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.

Koaliční i opoziční politici si netroufají odhadovat, zda se predikce ministerstva financí ohledně letošního zadlužení ve výši třinácti miliard na důchody naplní. Reálná data jsou ale známa už za leden. V prvním měsíci letošního roku je důchodový účet ztrátový, schodek činí přes pět miliard.

Třináct miliard, které podle odhadu budou na důchody chybět letos, by každopádně bylo o téměř čtyřicet miliard méně než loni. „Vyšší příjmy generují vyšší odvody, to znamená máme zhruba o pět miliard větší příjmy, a proto je deficit takto příznivý,“ vysvětluje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09).

Vláda mluví o pozitivním dopadu reforem

Za menším zadlužením státu vidí vládní většina i opatření, která se jí provedla prosadit. „Jsou to změny ve valorizacích důchodů,“ upřesnil Michael Kohajda z KDU-ČSL. „Kdybychom změny nedělali, tak v letošním roce by deficit byl zhruba sedmdesát miliard a ve výhledu dalších tří až pěti let by nás čekal deficit ještě vyšší,“ dodává předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

Pomoc snižovat deficit má právě i penzijní reforma. I když její zásadní opatření mají přinést úspory až v budoucnu, koalice odhaduje, že část úprav už se projeví na výši deficitu letos. „Je aspoň vidět, že to není jenom o tom, že se zvýší do budoucna věk odchodu do důchodu, že jsou tam jednotlivé prvky, které se propíší,“ uvedl Jiří Havránek z ODS.

Rovněž podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka byla penzijní reforma pozitivním krokem. „Česká republika bude čelit stárnutí populace, proto je velmi dobré, že se podařilo i za účasti Pirátů schválit důchodovou reformu,“ poznamenává.

Soustřeďte se na hospodářský růst, radí opozice

Opoziční strany nesouhlasí. Vláda by se podle nich měla více soustředit na podporu hospodářského růstu. „Když by byl růst ekonomiky alespoň dvě procenta a bojovali bychom důsledně se šedou ekonomikou, nepotřebujeme dělat tyto asociální kroky,“ míní Alena Schillerová.

„Když jsme tady měli hospodářský růst na úrovni čtyř až pěti procent meziročně, tak důchodový účet byl v přebytku osmnáct až dvacet miliard,“ upozorňuje rovněž Jan Hrnčíř z SPD.

Zvýšení průměrného důchodu
Zdroj: ČT24/MPSV

Důchodový účet je v minusu už pátý rok za sebou. V roce 2023 si kabinet musel půjčit rekordních téměř 73 miliard. Do přebytku se za poslední dekádu dostal jen v letech 2018 a 2019. Průměrná starobní penze teď přesahuje 21 tisíc korun.

Měsíčně oproti loňsku senioři dostávají v průměru o 358 korun víc. Od roku 2019 si senioři přilepšili o víc než sedm a půl tisíce. Pro srovnání: průměrná mzda za stejnou dobu vzrostla podle posledních dostupných údajů o téměř jedenáct tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna hlasy koalice zamítla žádosti opozice o přestávky, ta mluví o popření demokracie

Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila v pátek ve sněmovně přednostní projednání vládního návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku. Předřazení předlohy navrhl předseda klubu SPD Radim Fiala, podle jehož požadavku dolní komora předtím odhlasovala i možnost nejen nočního, ale také sobotního jednání. Postup vládního tábora rozhořčil opozici. Sněmovna odpoledne zamítla hlasy koalice žádosti opozičních klubů o přestávky, opozice mluví o popření zvyklostí a demokracie. Před tři čtvrtě na pět pak komora vyhlásila pauzu.
09:01Aktualizovánopřed 25 mminutami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 32 mminutami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
15:02Aktualizovánopřed 41 mminutami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 2 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
09:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Plyn na trhu výrazně zdražuje. Víc stojí také dřevo a uhlí

Plyn prudce zdražuje. Jeho velkoobchodní cena se tento týden poprvé za téměř čtyři roky dostala na devadesát eur za megawatthodinu. Ceny energií rostou kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě. Zdražují také tuhá paliva a poptávka po nich roste.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.