Vládou schválenou předlohu o rozpočtovém určení daní chce část koaličních stran upravit, kritizuje ji také sdružení místních samospráv. Podle něj návrh připraví na pět a půl tisíce obcí v součtu o tři a půl miliardy korun. Proti úpravě je také opozice, hnutí ANO chce příjmy radnic naopak navýšit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nesouhlasí.
„Snížil se jim podíl v rámci daně z přidané hodnoty. Chtěli bychom, aby se to i v budoucnosti změnilo a bylo to na té výši, jakou měli,“ uvedla místopředsedkyně poslanců ANO Jana Mračková Vildumetzová.
„Není prostor pro zvětšování podílu měst a obcí na sdílených daních, když největší problémy má státní rozpočet,“ upozornil Stanjura.
Například starosta Hradce nad Moravicí Patrik Orlík (nestr.), pokud návrh nedozná změn, očekává propad v rozpočtu přes dva a půl milionu korun. „Propad bude každoroční. Není to pro nás sice likvidační, ale tyto peníze nám budou chybět,“ podotkl.
Může za to jeden detail v projednávané předloze – pro účely rozdělování peněz ze sdílených daní obcím se má nově vycházet z registru osob, místo dat statistického úřadu. Podle menších obcí změna zvýhodní největší města. „Je to spravedlivější, je to přesnější datová základna. My jsme v tom zákonu nic nezměnili, jenom používáme přesnější data. A každý by měl přivítat, že data, která používá stát, jsou přesnější a více odpovídají realitě,“ míní Stanjura.
„Některým by se snížil příjem až o deset procent, což by pro ně mohlo mít takové následky, že by to už nezvládly vůbec ufinancovat a mohlo by dojít také ke slučování obcí,“ vyjádřila se Mračková Vildumetzová.
STAN a KDU-ČSL chtějí opět debatovat
Také Starostové a lidovci chtějí na koaliční úrovni debatu o návrhu znovu otevřít. A při projednávání ve sněmovně změnit. „Nám se nelíbí, že by se mělo rapidně ubrat malým obcím, to určitě problém je. Budeme o tom jednat v rámci koalice,“ uvedla poslankyně Michaela Šebelová (STAN).
„Rozpočtové určení daní vyvolalo velkou diskuzi, protože jsme se k tomu zavázali v programovém prohlášení vlády, ale směrem ke krajům. Způsob, jak se to v zákonu upravuje směrem k obcím, nebyl řádně prodiskutován,“ zdůraznil místopředseda sněmovny Jan Bartošek.
„Je to návrh, který odsouhlasila vláda hlasy všech koaličních stran, pro nás je tedy koaličně závazný,“ sdělil předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Zástupci samospráv mají vlastní návrh
Zástupci samospráv budou s vládou o možných úpravách předlohy znovu jednat po prázdninách. Připravili vlastní návrh úprav, podporu pro něj ale musí najít u všech vládních stran.
„Že bychom trochu snížili koeficienty u největších čtyř měst, která mají podstatně vyšší příjem na občana než ostatní města. A že bychom vlastně dorovnali lehce obce, a hlavně města nad třicet tisíc obyvatel, které mají v současnosti koeficient velmi nízký,“ navrhuje předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková (STAN).
„Pro nás je nepřijatelné, aby dopad na největší města byl tak dramatický. Za návrhem, jak byl předložený, stojíme,“ prohlásil předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.
Schiller: Spoléhali jsme na odbornost, vstoupila do toho politika
Úvodní kolo debaty o penězích pro kraje zatím poslanci nedokončili. Podle ministra financí se závěrečné čtení ve sněmovně uskuteční zřejmě až po podzimních volbách.
„Doufám, že každý poslanec si uvědomí, že tam také hlasuje za svůj kraj a něco pro to udělá,“ podotkl v Interview ČT24 hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). Doufá v to i přesto, že dohodu podpořila většina krajů.
Pravidla pro rozpočtové určení daní podle něj nevyšla ze zřízené odborné komise, která měla stanovit spravedlivá kritéria. „Vstoupila do toho samozřejmě politika, spoléhali jsme na odbornost,“ dodal.
Podíl počtu obcí k rozloze území kraje původně v kritériích vůbec dle Schillera nebylo. „Najednou se tam objevilo, někdo to tam dodal z hejtmanů. (...) A naopak vypadlo sociálno, zdravotní zařízení,“ zkritizoval. „Ty tři kraje, které skutečně mají dlouhodobě obrovské problémy v sociálních oblastech a ve všem, tak potřebují pomoci.“
Holiš: Řešení je vzít miliardy Praze
Zlínský kraj patří mezi ty, které by si měly dle nového návrhu polepšit, uvedl hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v Událostech, komentářích. „Rozpočtové určení daní vítáme a jednoznačně podporujeme,“ prohlásil. První varianta, kterou hejtmani schválili letos v březnu na zasedání asociace, počítala podle něj s tím, že zhruba dvě miliardy na dorovnání se vezmou Praze. „Předpokládám tedy, že v diskusi, která by měla nastat, se nevezme obcím, ale Praze,“ míní.
Hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti) upozornil, že ve sněmovně se může stát cokoliv. „V rámci návrhu, který vzešel z Asociace krajů, si vážím toho, že debata byla absolutně apolitická. Snažili jsme se dát na stranu stranická trička napříč momentální vládní koalicí a opozicí,“ uvedl. „Největší deviza, od které si slibuji do budoucna, že po hejtmanech z tohoto volebního období zůstane, je to, že se parametry budou každý rok aktualizovat,“ dodal.
Zákon o rozpočtovém určení daní je starý už čtyřiadvacet let, za tu dobu se kraje změnily, podotkl Jakob. „Je správné, aby se v zákoně stanovila kritéria, podle kterých se mezi kraje budou prostředky rozdělovat,“ je přesvědčen. Nabízí se podle něj také otázka, jestli je systém krajů a počet obcí v Česku optimální.
Rekordní přebytky v prvním čtvrtletí
Samosprávy nyní nedostatkem peněz netrpí. Dohromady vykázaly v prvním letošním čtvrtletí rekordní přebytky. Obcím na účtech za tři měsíce zůstalo přes 27 miliard korun. Téměř polovinu této sumy tvoří hospodaření Prahy.
Výrazně v plusu jsou i kraje. Za první čtvrtletí příjmy převýšily jejich výdaje bezmála o 43 miliard. V tomto čísle se odrážejí i platby na vzdělání, které regiony inkasovaly, ale do té doby nestihly rozdělit. I po jejich odečtení ale zůstává přebytek vysoký.
Naopak státní rozpočet byl ve stejném období výrazně v minusu. Od ledna do března vykázal deficit 105 miliard korun. Za celý rok vláda počítá se schodkem zhruba čtvrt bilionu korun.
