Asociace krajů předloží vládě návrh na změnu výpočtu, kterým se mezi regiony dělí peníze z daní. Zohlednit má nově počet obyvatel nebo studentů středních škol, ale například i délku silnic, které kraje spravují. I když návrh schválili hejtmani výraznou většinou, nezvedli pro něj ruku všichni. O jeho přínosu nejsou přesvědčeni dva hejtmani ze severu republiky ani pražský primátor, jehož město by navržená úprava připravila o část peněz. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že se návrh krajů podaří rychle přepsat do podoby zákona. Pro to, aby se rozpočtové určení daní pozměnilo, je i opozice.
Většina hejtmanů chce rozdělovat peníze z daní podle počtu obyvatel a délky silnic. Proti je Praha a kraje ze severu
Návrh Asociace krajů na změnu v rozpočtovém určení daní podpořilo jedenáct ze čtrnácti členů její rady. Proti byli tři – ústecký hejtman Jan Schiller (ANO), moravskoslezský hejtman Jan Krkoška (ANO) a zástupce Prahy. Pro Prahu je navržená změna nevýhodná, projde-li, zbude na hlavní město z daní vybraných státem menší podíl.
Metropoli reprezentoval na jednání asociace radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS), podle kterého hrozí Praze, že přijde o dvě miliardy ročně, navržené snížení příjmů z daní je podle něj sedmdesátiprocentní. „S tím se prostě nedá souhlasit,“ zdůraznil.
Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) poznamenala, že žádný jiný kraj by o peníze přijít neměl. „Je to řešení, které hledá spravedlnost, není úplně spravedlivé,“ míní Pecková.
Pardubický hejtman Martin Netolický (SOCDEM) považuje za nespravedlivý hlavně současný model rozdělení peněz. „Není spravedlivý proto, že se nejsme schopni ani dopátrat, jak byl nastavený,“ prohlásil.
Ovšem i dva kraje ze severu republiky, které zároveň patří do trojice strukturálně postižených regionů, považují úpravy za nevýhodné. „Tak, jak je to navrženo kolegy, s tím za náš kraj zásadně nesouhlasím. (...) Nás by to dost výrazně poškodilo,“ míní ústecký hejtman Jan Schiller (ANO).
Naopak jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) si od změny slibuje výrazné zvýšení rozpočtu, postupně o 1,2 až 1,6 miliardy korun. „Potřebujeme opravit silnice a podobně a konečně budeme moct,“ podotkl.
V současnosti se peníze z daní rozdělují mezi kraje procenty pevně stanovenými v zákoně o rozpočtovém určení daní. Největší podíl připadá na Středočeský kraj – necelých patnáct procent částky – a nejmenší (3,2 procenta) na Prahu. Nově by se měl podíl stanovit každý rok, a to podle počtu obyvatel, délky silnic II. a III. třídy, které kraje spravují, podle počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby nebo počtu žáků středních škol. Vliv má například i rozloha kraje. Proti mnoha kritériím se Praha při projednávání vymezovala, protože třeba rozpočítávání podle rozlohy ji zásadně znevýhodňuje.
Principy, které schválila Asociace krajů, slíbil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rychle přetvořit v návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní. Věří, že schvalování pak půjde také velmi rychle. „Chci požádat pana premiéra a kolegy ve vládě, aby bylo velmi krátké připomínkové řízení, aby ten zákon co nejrychleji doputoval do Poslanecké sněmovny,“ avizoval ministr. Věří, že je možné, aby poslanci novelu schválili ještě před sněmovními prázdninami.
Návrh by neměl ve sněmovně vážně narazit, vážné výhrady nezní od koaličních ani opozičních stran. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob považuje za zásadní, „aby dopad na státní rozpočet nebyl dramatický“, to však má zajistit jeho postupný náběh, s čímž Asociace krajů počítá.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová považuje změnu za žádoucí. „Bezesporu by to mělo být podpořeno, protože nerovnoměrnosti a určité nespravedlnosti existují,“ uvedla.