Šestice krajů žádá vládu o změnu způsobu, jakým se rozděluje výnos z daní. Současný vzorec, který je starý osmnáct let, je prý nastavený nespravedlivě a neodpovídá skutečným potřebám krajů. Nebrání se přitom tomu, že by navýšení rozpočtů bylo postupné. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) i jeho kolega z Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) v Otázkách Václava Moravce řekli, že stojí o to, aby se diskuse o návrhu začala odvíjet i v Poslanecké sněmovně. „Že dělení peněz mezi kraje není spravedlivé, je jasné a je to vidět,“ prohlásil hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS), který byl také hostem pořadu.
Dělení peněz mezi kraje je nespravedlivé, řekl hejtman Kuba. Mělo by se o tom diskutovat i ve sněmovně, myslí si Grolich a Schiller
Jako příklad Kuba srovnal Jihomoravský kraj a svůj Jihočeský kraj – Jihomoravský má 1,2 milionu obyvatel, ale skoro třetina z nich žije v Brně, kde jejich potřeby z velké části uspokojuje rozpočet města. Oproti tomu Jihočeský kraj má 650 tisíc obyvatel, ale jen patnáct procent jich žije v krajském městě České Budějovice, tudíž se musí potřeby ostatních občanů kraje pokrývat z krajského rozpočtu. Dodal, že některé regiony například mají fakultní nemocnice, což náklady zase dál mění.
„My jsme odvedli velmi poctivou debatu, kdy jsme našli nová, velmi spravedlivá kritéria, jak by se to mělo dělit. Na nich jsme se shodli, ale samozřejmě, pokud by ten krajíc, který do těch krajů přichází, byl stejný, tak by znamenal, že třeba Ústecký kraj musí přiznat: 'A my teď budeme dostávat míň a budeme dostávat míň na úkor jiného kraje, který bude dostávat víc, aby se to zespravedlnilo',“ vysvětlil dál. Proto hejtmani žádají vládu, aby celkovou částku krajům navýšila. Také prý hledají řešení, kdy by k navýšení došlo postupně během tří nebo čtyř let.
Nová kritéria zahrnují počet obyvatel, rozlohu území, počty obcí, délku silnic, počet studentů středních škol, počet výjezdových základen záchranky a počet urgentních příjmů 1. typu.
Termín přijetí
Kuba považuje za realistickou dohodu do letošních podzimních krajských voleb tak, aby nová pravidla začala fungovat od roku 2026. Uvedl, že je třeba zahrnout do debaty i hlavní město, pro které platí zvláštní pravidla. Plánuje také schůzku s hejtmany, kteří změnu vidí jako problematickou. Mezi nimi je i Schiller.
Grolich považuje za nešťastné, že se z věcné debaty stává politická otázka. Hrozí, že se proto zastaví. „Uvítal bych, aby to jednání, jak se vedlo doposud, (...) pokračovalo,“ řekl. Dodal, že mu nevadí, pokud se začne s navyšováním až od roku 2026. „My v tom žijeme dvacet let,“ podotkl s tím, že rok čekání navíc tolik nemění.
Schiller by byl rád, kdyby znal datum navýšení rozpočtu, například z důvodů plánovaní investic. „My jsme do toho politiku skutečně nezapojovali vůbec,“ prohlásil také. Jeho kraj přitom žádný návrh nepodával. „Pokud zůstaneme na nule a nepůjdeme do minusu, je to pro nás schůdné, že bychom to mohli udělat,“ uvedl. S kolegy se shodl, že předpokládá, že poslanci nebudou o postoupení návrhů do druhého čtení hlasovat podle stranického zařazení.
Schůze k rozpočtovému určení daní má začít nejpozději ve čtvrtek v 19 hodin. Kraje usilují o to, aby se podíl regionů na sdílených daních zvýšil z 9,78 procenta na 10,8135 procenta. Zároveň by se měla stanovit kritéria, podle nichž by se každý rok určoval podíl peněz pro jednotlivé kraje, podobně jako při rozdělování části daňového výnosu obcím.
Návrh změny rozpočtového určení daní předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj. O změnu tedy usiluje šest ze čtrnácti regionů, které zastupují hejtmani z koaličních i opozičních stran.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nepředpokládá, že by návrhy krajů ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně uspěly. Kabinet chce na dohodě pracovat tak, aby nový způsob rozdělení daní mohl fungovat od roku 2025 nebo dokonce až 2026.