Obce a kraje loni hospodařily s přebytkem ve výši téměř třiatřicet miliard korun. To je sice o osm a půl miliardy nižší částka než rok před tím, ale zároveň o téměř devatenáct miliard vyšší než v covidovém roce 2020. Vyplývá to z nové analýzy Ministerstva financí, kterou získala Česká televize. Městům, vesnicím a krajům pomohl hlavně vyšší výběr daní, jejichž výtěžek sdílí se státem – tedy z DPH a z daně z příjmu lidí i firem. Zároveň loni část obcí a krajů méně investovala. A to část politiků kritizuje mimo jiné s odkazem na vysokou inflaci.
Samosprávy hospodařily loni s přebytkem. V době vysoké inflace to mnozí politici kritizují
Město Turnov chce letos dohnat některé plánované investice. Opravit místní komunikace a chodníky, zrekonstruovat sídliště. „Snažíme se proinvestovat úplně všechno a na účtech si nechat skutečně minimum,“ řekl starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok).
Na investice plánuje letos Turnov poslat přes sto čtyřicet šest milionů korun, loni to bylo o šestašedesát milionů méně. I díky úsporám v investicích hospodařil loni v plusu. Dalším důvodem byl vyšší výběr DPH, ze kterého stát obcím posílá čtvrtinu všech příjmů. „Nakonec jsme dostali více rozpočtového určení daní, takže jsme měli přebytek, ten přebytek rozpočtu byl zhruba dvacet milionů korun,“ poznamenal starosta.
Úspory z loňska může na nové investice využít i Jablonné v Podještědí. Ze sto devatenácti milionového ročního rozpočtu ušetřilo minulý rok dvanáct milionů. Ty pošle i na opravu místního Náměstí Míru. „Přeplnily se oproti předpokladu daňové příjmy, především z DPH. Vzrostly zhruba o sedm milionů korun,“ řekl starosta Jablonného v Podještědí Jiří Rýdl (nestr.).
Kraje a obce jsou v plusu, stát zadlužený
Česká televize z nových dat Ministerstva financí zjistila, že města, vesnice a kraje loni celkem hospodařily s téměř třiatřicetimiliardovým přebytkem. To je třetí nejvýraznější výsledek v historii samostatného Česka. Kraje a obce loni, na rozdíl od zadluženého státu, udržely plusové hospodaření i přes vysokou inflaci a energetickou krizi.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je hlavním důvodem fakt, že stát obcím před dvěma lety vynahradil výpadek z výrazného snížení daní zaměstnanců. Prakticky celé zrušení superhrubé mzdy zaplatil státní rozpočet. „Hlavním důvodem je poslední změna rozpočtového určení daní, protože čirou náhodou, ale to opravdu je náhoda, to vyšlo úplně přesně. Kdybychom nezvýšili koeficienty, to znamená podíl obcí a krajů na sdílených daních, tak by loni byly na nule,“ vysvětlil Stanjura.
Největší rozpočtový přebytek měla Praha
S největším rozpočtovým přebytkem mezi českými obcemi hospodařilo v minulém roce Hlavní město Praha. Díky daním a dalším odvodům získalo o patnáct a půl miliardy vyšší částku než utratilo. Příjmy Prahy byly v minulém roce víc než sto dvacet miliard, výdaje pak necelých sto pět miliard.
Právě Praha má také na svých účtech největší kumulované zůstatky. „Většina peněz leží na účtech těch největších měst. Jen na účtech hlavního města leží dlouhodobě sto miliard korun,“ upozornil 1. místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček. „Je škoda, když obce a kraje nevyužívají své investiční možnosti a v Praze je to vidět nejvíc. Je to největší město, má největší daňové příjmy,“ poznamenal Stanjura.
V plusu i přes inflaci a energetickou krizi
Kraje a obce loni udržely plusové hospodaření i přes vysokou inflaci a energetickou krizi. Na rozdíl od zadluženého státu. „Stát má celou řadu mandatorních výdajů, které zaplatit musí, a to se obcí netýká. Ono se samozřejmě s takovou pak hospodaří snáz,“ vysvětlila předsedkyně poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Jediné, co vidím, skutečně dotlačit obce, případně kraje, ať ty peníze nenechávají ležet na účtech, ať je investují,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO a místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová. „Zvlášť při takové inflaci to asi úplně ideální není. Kraje a obce by měly ty peníze využívat ku prospěchu svých obyvatel a myslím si, že se o to maximálně snažíme,“ poznamenal šéf Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). Samosprávy hospodaří v přebytku dlouhodobě, například obce byly v celkovém mínusu naposledy v roce 2011.