V novém roce znovu klesnou daně z příjmu díky vyšší slevě. Už letos stát přišel o desítky miliard

Nahrávám video

S rokem 2022 znovu klesnou daně z příjmu víc než pěti milionům lidí. Nižší odvody budou od 1. ledna platit zaměstnanci i živnostníci. Základní sleva vzroste o tři tisíce korun ročně, tedy o 250 korun měsíčně. Celá tato částka zůstane všem lidem, kteří vydělávají měsíčně aspoň 17 200 korun hrubého. Kvůli snížení daní ale zároveň vypadne v příštím roce z veřejných rozpočtů víc než dvanáct miliard korun.

 „Myslím, že to je správný krok. Je to plošné, pro všechny příjmové skupiny stejná částka, takže ty námitky, že se někdy pomáhá těm movitějším, v tomto případě prostě neplatí,“ říká o poklesu daní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Sleva na poplatníka je určitě něco, co zvýhodňuje a dopadá na všechny. Jak na zaměstnance, tak na OSVČ, z tohoto pohledu je to spravedlivé,“ míní exministryně Alena Schillerová (ANO).

Nová vláda v koaliční smlouvě slíbila, že bude základní slevu na poplatníka zvyšovat pravidelně. Rozhoduje se, jestli to bude o inflaci nebo o růst průměrné mzdy. Další výraznější snižování daní ale zatím nový kabinet kvůli vysokému rozpočtovému schodku nechystá.

Postupné dvouleté zvyšování daňových slev na poplatníka navrhli v horní komoře parlamentu loni v prosinci. Schválení vyšších slev bylo pro senátory podmínkou, aby hlasovali pro celý daňový balíček. A to včetně zrušení superhrubé mzdy. Vyšší daňové slevy i pro rok 2022 nakonec podpořila i velká většina poslanců.

„Máme vysokou inflaci. To jsme ani nevěděli, když jsme o tom hlasovali. Chtěli jsme jen zohlednit tu inflaci mnoho let předtím,“ podotýká Stanjura.

„Zvlášť v této době, kdy obrovsky rostou spotřebitelské ceny, kdy rostou ceny energií, tak je potřeba lidem pomoci, takže podle nás je správné, že rostou slevy na poplatníka,“ říká místopředseda SPD Radim Fiala.

Vliv na veřejné finance

Kvůli nižším daním ale zároveň přijdou veřejné finance o dvanáct miliard korun, samotný státní rozpočet pak o téměř osm miliard. „Toto všechno má potom dopady do rozpočtu a nejde to ruku v ruce s těmi drastickými heroickými škrty, které pětikoalice plánuje,“ tvrdí Schillerová.

Pět stran v koaliční smlouvě slíbilo, že budou zvyšovat slevu na poplatníka pravidelně. Stejný závazek bude podle informací ČT i v programovém prohlášení vlády. Jak konkrétně by měl další růst daňové slevy vypadat, ale zatím koalice nerozhodla.

„Rozhodně to musí být ukazatel, který automaticky znamená to navýšení, pokud roste. My jsme navrhovali ukazatel podle průměrné mzdy,“ říká místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Třeba lidovci ale argumentují tím, že vláda může znovu snížit daně až ve chvíli, kdy dá do pořádku veřejné finance. „Pokud se nám podaří veřejné rozpočty a státní rozpočet stabilizovat, konsolidovat, tak potom se můžeme bavit, zda valorizační mechanismus u slevy na poplatníka a v jaké výši,“ argumentuje předseda poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný.

Poslanci ve sněmovně definitivně schválili daňový balíček včetně vyšších slev na poplatníka loni 22. prosince. Prezident zákon nepodepsal, ale ani nevetoval. Ve Sbírce zákonů vyšel balíček loni na Silvestra.

Státní rozpočet

I kvůli nižším daním z příjmu se státní rozpočet letos už propadl víc než 400 miliard korun do minusu. Celkové příjmy sice vzrostly do konce listopadu na bilion a 328 miliard. Útraty ale stoupají ještě vyšším tempem.

Na DPH vybral stát za jedenáct měsíců přes 270 miliard – o osm víc než loni. Navzdory dočasnému odpuštění těchto odvodů u energií nebo u respirátorů. Obojí ale s novým rokem skončí. Nová vláda prominutí DPH u těchto položek už neprodlouží.

Výrazně víc na daních letos zaplatily firmy. Inkaso vzrostlo meziročně o 23 miliard. Naopak daň z příjmu fyzických osob vynesla za jedenáct měsíců jen 95 miliard. Před rokem zaplatili zaměstnanci o 41 miliard víc. Projevilo se právě zmíněné zrušení superhrubé mzdy a související snížení odvodů. Celkem kvůli tomuto kroku přijde letos státní rozpočet o víc než devětačtyřicet miliard korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Sněmovna bude moci opět jednat až do noci, což teprve na druhý pokus prosadila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
03:15Aktualizovánopřed 11 mminutami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 26 mminutami

Ve volbách letos uspělo více mladých

V letošních komunálních volbách oproti předchozímu hlasování narostl počet úspěšných osmnáctiletých kandidátů. Celkem je nových zastupitelů přes 61 tisíc. Voliči dali důvěru hned 26 nejmladším uchazečům.
před 42 mminutami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 45 mminutami

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
19:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSenátní duel v obvodu Žďár nad Sázavou: Michal Šmarda (za SOMVoltHR) a Josef Klement (KDU-ČSL)

Česká televize před druhým kolem senátních voleb připravila duely postupujících kandidátů. Za obvod Žďár nad Sázavou spolu diskutovali Michal Šmarda (za SOMVoltHR) a Josef Klement (KDU-ČSL).
před 1 hhodinou

VideoSenátní duel v obvodu Hradec Králové: Martin Dvořák (STAN) a Zuzana Ceralová Petrofová (za ODS)

Česká televize před druhým kolem senátních voleb připravila duely postupujících kandidátů. Za obvod Hradec Králové spolu diskutovali Martin Dvořák (STAN) a Zuzana Ceralová Petrofová (za ODS).
před 3 hhodinami

ANO a Starostové se v Ostravě dohodli a mají většinu. Hledají třetího partnera

Vítězné hnutí ANO se ve třetím největším městě republiky Ostravě dohodlo na spolupráci se Starosty pro Ostravu. Subjekty spolu mají většinu třiceti křesel v pětapadesátičlenném zastupitelstvu, ale chtějí utvořit trojkoalici a nyní hledají třetího partnera, oznámili lídr ANO Richard Vereš a lídr Starostů pro Ostravu Aleš Boháč.
13:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.