S rokem 2022 znovu klesnou daně z příjmu víc než pěti milionům lidí. Nižší odvody budou od 1. ledna platit zaměstnanci i živnostníci. Základní sleva vzroste o tři tisíce korun ročně, tedy o 250 korun měsíčně. Celá tato částka zůstane všem lidem, kteří vydělávají měsíčně aspoň 17 200 korun hrubého. Kvůli snížení daní ale zároveň vypadne v příštím roce z veřejných rozpočtů víc než dvanáct miliard korun.
V novém roce znovu klesnou daně z příjmu díky vyšší slevě. Už letos stát přišel o desítky miliard
Události: Nižší daň z příjmu (zdroj: ČT24)
„Myslím, že to je správný krok. Je to plošné, pro všechny příjmové skupiny stejná částka, takže ty námitky, že se někdy pomáhá těm movitějším, v tomto případě prostě neplatí,“ říká o poklesu daní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Sleva na poplatníka je určitě něco, co zvýhodňuje a dopadá na všechny. Jak na zaměstnance, tak na OSVČ, z tohoto pohledu je to spravedlivé,“ míní exministryně Alena Schillerová (ANO).
Nová vláda v koaliční smlouvě slíbila, že bude základní slevu na poplatníka zvyšovat pravidelně. Rozhoduje se, jestli to bude o inflaci nebo o růst průměrné mzdy. Další výraznější snižování daní ale zatím nový kabinet kvůli vysokému rozpočtovému schodku nechystá.
Postupné dvouleté zvyšování daňových slev na poplatníka navrhli v horní komoře parlamentu loni v prosinci. Schválení vyšších slev bylo pro senátory podmínkou, aby hlasovali pro celý daňový balíček. A to včetně zrušení superhrubé mzdy. Vyšší daňové slevy i pro rok 2022 nakonec podpořila i velká většina poslanců.
„Máme vysokou inflaci. To jsme ani nevěděli, když jsme o tom hlasovali. Chtěli jsme jen zohlednit tu inflaci mnoho let předtím,“ podotýká Stanjura.
„Zvlášť v této době, kdy obrovsky rostou spotřebitelské ceny, kdy rostou ceny energií, tak je potřeba lidem pomoci, takže podle nás je správné, že rostou slevy na poplatníka,“ říká místopředseda SPD Radim Fiala.
Vliv na veřejné finance
Kvůli nižším daním ale zároveň přijdou veřejné finance o dvanáct miliard korun, samotný státní rozpočet pak o téměř osm miliard. „Toto všechno má potom dopady do rozpočtu a nejde to ruku v ruce s těmi drastickými heroickými škrty, které pětikoalice plánuje,“ tvrdí Schillerová.
Pět stran v koaliční smlouvě slíbilo, že budou zvyšovat slevu na poplatníka pravidelně. Stejný závazek bude podle informací ČT i v programovém prohlášení vlády. Jak konkrétně by měl další růst daňové slevy vypadat, ale zatím koalice nerozhodla.
„Rozhodně to musí být ukazatel, který automaticky znamená to navýšení, pokud roste. My jsme navrhovali ukazatel podle průměrné mzdy,“ říká místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Třeba lidovci ale argumentují tím, že vláda může znovu snížit daně až ve chvíli, kdy dá do pořádku veřejné finance. „Pokud se nám podaří veřejné rozpočty a státní rozpočet stabilizovat, konsolidovat, tak potom se můžeme bavit, zda valorizační mechanismus u slevy na poplatníka a v jaké výši,“ argumentuje předseda poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný.
Poslanci ve sněmovně definitivně schválili daňový balíček včetně vyšších slev na poplatníka loni 22. prosince. Prezident zákon nepodepsal, ale ani nevetoval. Ve Sbírce zákonů vyšel balíček loni na Silvestra.
Státní rozpočet
I kvůli nižším daním z příjmu se státní rozpočet letos už propadl víc než 400 miliard korun do minusu. Celkové příjmy sice vzrostly do konce listopadu na bilion a 328 miliard. Útraty ale stoupají ještě vyšším tempem.
Na DPH vybral stát za jedenáct měsíců přes 270 miliard – o osm víc než loni. Navzdory dočasnému odpuštění těchto odvodů u energií nebo u respirátorů. Obojí ale s novým rokem skončí. Nová vláda prominutí DPH u těchto položek už neprodlouží.
Výrazně víc na daních letos zaplatily firmy. Inkaso vzrostlo meziročně o 23 miliard. Naopak daň z příjmu fyzických osob vynesla za jedenáct měsíců jen 95 miliard. Před rokem zaplatili zaměstnanci o 41 miliard víc. Projevilo se právě zmíněné zrušení superhrubé mzdy a související snížení odvodů. Celkem kvůli tomuto kroku přijde letos státní rozpočet o víc než devětačtyřicet miliard korun.