Obce a kraje jsou v nejlepší finanční kondici za poslední dekádu. Problémem zůstává přerozdělování peněz mezi regiony

Události: Rozpočty samospráv (zdroj: ČT24)

V únoru hospodařily samosprávy v Česku s více než šestadvacetimiliardovým přebytkem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zástupce samospráv žádá, aby víc investovali a podpořili tak růst tuzemské ekonomiky. Také se blíží novela, která by měla změnit systém, podle kterého se peníze přerozdělují mezi jednotlivé kraje.

Příjmy samospráv v únoru meziročně vzrostly o necelých šest procent na zhruba sto třicet čtyři miliard. Vyšší měly ale i výdaje, ty přesáhly sto sedm miliard korun. 

Do roku 2027 by kraje měly získat další peníze navíc – přes jedenáct miliard. Ministerstvo financí poslalo k připomínkám návrh, který zvyšuje podíl regionů na sdílených daních. Změny mají přinést spravedlivější přerozdělení prostředků mezi kraje.

„Akceptovali jsme tu dohodu krajů,“ prohlásil Stanjura. „Pak jsme tam ještě něco upravili pro Hlavní město Prahu. Aby ten dopad nebyl tak dramatický,“ poznamenal.

Podle novely má Praha příští rok přijít o necelých devět set milionů korun. V dalších letech už by ale byla v černých číslech. Nejvíc by si z krajů přilepšily Středočeský, Jihomoravský a Pardubický kraj.

Výdaje za dopravu

Velké výdaje pro kraje představují hlavně rekonstrukce silnic nebo mostů. Mnohé kraje mají tuto infrastrukturu v mnohem horším stavu než jiné, a na současný systém přerozdělování peněz tedy doplácejí. V Pardubickém kraji například letos na opravy komunikací vyčlenili 3 miliardy korun.

„U silnic, které jsou ve stavu čtyři nebo pět, to znamená velmi špatný nebo havarijní, kdybychom je chtěli všechny opravit nebo zrekonstruovat, tak by nás to přišlo na třicet pět miliard korun,“ popsal ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Zdeněk Vašák.

Peníze se mají mezi kraje rozdělovat na základě několika kritérií, která budou mít různou váhu. Zohledňovat se má počet obyvatel, délka silnic nebo rozloha regionu. Tyto parametry se mají každý rok přepočítávat. 

„Ty váhy a ty jednotlivé parametry jsou tak nevyváženě nastaveny, že náš kraj poškozují velmi výrazně. A my se chceme pokusit tomu zabránit,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO).

Část hejtmanů požaduje, aby sněmovna změny schválila ještě před podzimními krajskými volbami. Chtějí mít dopředu jasno, s jakými penězi budu moct při přípravě rozpočtů na příští rok počítat.

Část koalice by ráda normu prosadila zrychleně, zástupci hnutí ANO ji ale chtějí ve sněmovně ještě upravovat. „Budeme chtít, aby byla v návrhu obsažena i změna rozpočtového určení daní obcí a měst,“ prohlásila místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová.

Stanjura chce se samosprávami jednat i o možném využití peněz, které leží na účtech. „Chceme jim nabídnout, aby ty prostředky měly ve státní pokladně, samozřejmě zúročené, pomohlo by to například snížit náklady na obsluhu státního dluhu,“ řekl Stanjura.