Radka Vladyková strana 2 z 2

Státy Evropské unie by mohly začít nakupovat plyn společně již příští rok na jaře. Po neformálním zasedání ministrů pro energetiku to řekl český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Je přesvědčen, že jednání pomohlo k překonání rozporů mezi unijními zeměmi ohledně nákupu plynu. Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová ovšem upozornila, že k unijním intervencím do trhu s plynem bude potřeba i snížit spotřebu.

První projekty se už přihlásily o evropské peníze z nového Integrovaného regionálního operačního programu. Jeho prostřednictvím stát v následujících letech rozdělí 118 miliard korun – třeba na posílení kybernetické bezpečnosti nebo zkvalitnění škol. Finance z EU pomohou například v Turnově.

S vysokou inflací se teď musejí vyrovnávat i města a obce v Česku, trápí je například drahé stavební materiály či zvyšující se ceny energií nebo pohonných hmot. Samosprávy tak začínají hledat možnosti, kde a jak by mohly ušetřit. Některé z nich budou muset v příštím roce výrazně omezit své plánované investice.

Řada měst začíná měnit plány kvůli drahým energiím a někde říkají, že i kvůli výdajům na uprchlíky. Část starostů se obrátila otevřeným dopisem na ministerstvo financí a chtějí peníze navíc. Resort vzkázal, že to nemá v plánu. Hlavním argumentem ministerstva je, že obce hospodaří s přebytky. Radnice namítají, že už do úspor sahají. Obávají se dalšího vývoje po uzavření nových fixací u smluv na energie.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce vypsat dotace na opravy ubytovacích prostor nebo stavbu nových bytů. Výzvu pro obce a kraje, která by měla usnadnit pomoc lidem prchajícím před válkou, bude příští týden schvalovat vláda. Resort zároveň počítá s dalšími penězi na modernizaci bydlení od Evropské unie.

Hypotéky dál zdražují, a to už desátý měsíc v řadě. Průměrná úroková sazba se v prosinci dostala skoro na tři procenta. Ještě v dubnu přitom byla pod dvěma procenty. Banky tak reagují na prudké zvyšování sazeb centrální banky – její guvernér Jiří Rusnok navíc připouští, že letos ještě vzrostou. S dostupností bydlení by ale mohl pomoci nový stavební zákon. Současná vládní koalice nechce přenášet pravomoci z lokálních stavebních úřadů na ty krajské, na užitečnosti zrychlení celého povolovacího procesu se ale shodli odborníci napříč stranami i odvětvími v Devadesátce ČT24.

Starostové řeší každý rok stovky povinností. Zatímco úkoly jim přibývají, lidí, kteří by tuto práci chtěli vykonávat, ubývá. Podle Svazu měst a obcí je reálné, že při letošních komunálních volbách se trend ještě posílí. Roli hrají i peníze – v závislosti na velikosti obce mohou mít starostové plat více než deset tisíc pod průměrem.

V Česku platí zákon o svobodném přístupu k informacím. Jsou ale lidé, kteří ho zneužívají. Úředníky šikanují a zahlcují je stovkami často zbytečných nebo nesmyslných a samoúčelných dotazů. Podle zákona jsou nuceni na ně donekonečna odpovídat, úřady jsou tak ochromené. Účinně čelit takové šikaně má pomáhat aplikace, kterou vyvinuli na radnici v Dobrušce.

Stavební povolování je v Česku rekordně pomalé, v mezinárodním srovnání se republika umisťuje za rozvojovými zeměmi. Vysoká poptávka a zároveň nedostatek bytů vyhnaly ceny tak vysoko, že se pro řadu lidí stalo vlastní bydlení nedostupné. Složitá byrokracie a pomalý postup úředníků komplikuje život nejen velkým investorům, ale také drobným stavitelům, kteří si chtějí třeba jen rozšířit rodinný dům. Tématu se věnoval nový ekonomicko-publicistický pořad České televize Bilance.

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) odmítá požadavek Svazu měst a obcí ČR na dalších třináct miliard korun. Radnice chtějí pokrýt propad příjmů a zhruba třináct a půl miliardy korun, které dosud od státu dostaly, podle nich nestačí. Ministryně nyní ale s dalšími penězi pro samosprávy nepočítá.

Obce zatím neinvestují 36 miliard korun, které měly vyčleněné na připravené projekty. Investice za 8,4 miliardy radnice kvůli dopadům stávající „koronavirové“ krize zcela zrušily. Vyplývá to z průzkumu, který provedl Svaz měst a obcí. Starostové si stěžují na velkou nejistotu ohledně budoucích příjmů, jsou kritičtí i k tomu, že by se podle vlády obce měly podílet na vyplácení kompenzačního bonusu pro živnostníky.