Hypotéky dál zdražují, a to už desátý měsíc v řadě. Průměrná úroková sazba se v prosinci dostala skoro na tři procenta. Ještě v dubnu přitom byla pod dvěma procenty. Banky tak reagují na prudké zvyšování sazeb centrální banky – její guvernér Jiří Rusnok navíc připouští, že letos ještě vzrostou. S dostupností bydlení by ale mohl pomoci nový stavební zákon. Současná vládní koalice nechce přenášet pravomoci z lokálních stavebních úřadů na ty krajské, na užitečnosti zrychlení celého povolovacího procesu se ale shodli odborníci napříč stranami i odvětvími v Devadesátce ČT24.
Splátky hypoték mohou růst o tisíce měsíčně
Devadesátka: Úroky na hypotéku stoupají, dostupnost bydlení by mohly pomoci změny ve stavebním zákoně (zdroj: ČT24)
Sehnat finance na výstavbu bytu či domu bude i nadále těžší. Analytici momentálně předpokládají, že by se průměrný úrok mohl letos přiblížit až k šesti procentům – tak vysoko byl naposledy v roce 2008.
Podle ředitele retailových úvěrů Raiffeisenbank Ondřeje Háka nejde o poslední zvyšování úrokových sazeb, to má pokračovat i v dalších měsících tohoto roku. „Zájem lidí o hypotéky bude určitě menší. Dá se očekávat, že vlastnické bydlení bude nedostupné pro větší skupinu lidí, to je realita,“ přibližuje pravděpodobný vývoj Háka.
Upozorňuje, že většinou bývá výše úroků u hypotéky fixována na pět let a lidé, kterým nyní fixace skončí, zažijí cenový šok. „Nová cena hypotéky se přiblíží pěti procentům, což může znamenat nárůst splátky i o třicet procent. U 3,5milionové hypotéky to může být třeba šest tisíc korun měsíčně,“ varuje Háka. Nečeká ale, že by změna sazeb způsobila bankám velké problémy.
Vývoj průměrné úrokové sazby hypoték
Aktuální sazby hypoték s tříletou fixací se na českém bankovním trhu pohybují většinou nad čtyřmi procenty.
Stavební zákon
Politici slibují, že situaci s bydlením by měl pozitivně ovlivnit nový stavební zákon. Ten přináší několik změn – jde například o vybudování nové soustavy stavebních úřadů tvořené Nejvyšším stavebním úřadem a těmi krajskými se sídly v jednotlivých regionech. Současný model zůstane v obcích s rozšířenou působností.
Vývoj průměrné úrokové sazby hypoték a základní úrokové sazby ČNB
Kvůli jednotnému řízení také nebude docházet k dělení na územní a stavební povolení. Norma dělí jednotlivé stavby do několika kategorií. Také elektronizace by měla přispět ke zrychlení.
Nově by měl žadatel získat povolení do měsíce, u složitějších případů pak do 60 dnů. V případě nutnosti posouzení vlivů na životní prostředí je lhůta 120 dní. Povolovací řízení včetně odvolání a přezkumů by mělo zabrat maximálně rok. Zjednodušit by se měla i samotná dokumentace.
Změny nového stavebního zákona
Zákon má však řadu kritiků. Skupina koaličních poslanců, kteří v minulém volebním období normu kritizovali, navrhla, aby se o rok odložil vznik krajských stavebních úřadů. Minulý týden si sněmovna odhlasovala, že se k novele vrátí v březnu.
„Ten zákon se tváří, že něco vyřeší, ale přitom problémy spíše přinese,“ kritizuje poslankyně a místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). Souhlasí ale se specializovaným úřadem pro velké stavby. S novým stavebním zákonem a přenesením pravomoci na krajskou úroveň by se podle Richterové vzdálilo rozhodování od lidí a míst, kterých se týká, což je důležité například pro ochranu přírody.
„Je potřeba si uvědomit, že v současnosti máme více než sedm set samostatných stavebních úřadů na úrovni obcí. Ti lidé jsou nyní nezastupitelní, takže když na jednohlavém úřadu úřednice onemocní, musí stavebník prostě počkat,“ hájí současnou podobu změn bývalá ministryně pro místní rozvoj a nynější poslankyně Klára Dostálová (za ANO). Nový model podle ní také pomůže se sankcionováním černých staveb.
Richterová má za to, že vznik nových úřadů se zbytečně prodraží. Klíčem ke zjednodušení života stavebníků je podle ní digitalizace například v podobě elektronického stavebního deníku. Dostálová zase věří, že centrální způsob by posílil jednotné rozhodování, aby nedocházelo k tomu, že každý úřad pravidla vykládá jinak.
„Svaz měst a obcí podporuje všechny procesní změny, které to urychlují – digitalizaci, závaznost lhůt a podobně,“ říká jeho výkonná ředitelka Radka Vladyková. Podle ní je ale důležitá místní znalost, chybí jí také jasný harmonogram, jak by se změny úřadů s novým stavebním zákonem prakticky udály. „Odklad účinnosti vítáme, ať to neodnesou občané, ale hlavně města a obce, které jsou velkými investory,“ doplňuje Vladyková.
Jednohlavých stavebních úřadů je podle ní minimum a paradoxně z její zkušenosti stavební řízení na malých úřadech probíhá nejrychleji, protože občané mají k úředníkovi blízko a často se znají.
Ceny v regionech
Dosavadní vývoj cen bytů se liší region od regionu. Dlouhodobě nejvíc zaplatí kupující za metr čtvereční v Praze, v průměru je to už skoro 110 tisíc. Následuje Brno a s odstupem pak Hradec Králové. Na opačném konci žebříčku je Ústí nad Labem, kde metr čtvereční stojí 33 a půl tisíce – tedy víc než třikrát méně než v hlavním městě. Oproti druhému kvartálu ceny bytů stouply ve všech krajských městech s výjimkou Zlína, kde o dvě procenta klesly.
Od roku 2010 do loňského třetího čtvrtletí byty zdražily o víc než 93 procent. Ceny rodinných domů se mezičtvrtletně zvýšily téměř o pět procent, tedy nejvýrazněji za posledních deset let. Od roku 2010 pak stojí v průměru skoro o tři čtvrtiny víc.