Průmyslová výroba v Česku loni meziročně klesla o 1,4 procenta. Snížila se druhý rok po sobě, v roce 2023 zaznamenala pokles o 0,8 procenta. Druhý rok po sobě loni kleslo i stavebnictví, meziročně o 2,4 procenta. Přispělo k tomu zejména pozemní stavitelství, tedy stavby budov. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Průmyslová výroba je dál v útlumu
3 minuty
Události: Kondice průmyslu
K loňskému poklesu průmyslu nejvíce přispěla výroba strojů a zařízení, v útlumu byla i produkce motorových vozidel a základních kovů, hutnictví a slévárenství. Meziročně klesla také těžba uhlí. Rostla naopak výroba potravinářských výrobků či výroba papíru.
Výroba strojů a zařízení v minulém roce meziročně klesla o 10,2 procenta, motorových vozidel, přívěsů a návěsů se snížila o 2,3 procenta. Produkce základních kovů, hutnictví a slévárenství zaznamenala pokles o 8,3 procenta, o 12 procent se ve srovnání s předchozím rokem snížila těžba uhlí. Výroba potravinářských výrobků naopak stoupla o 3,5 procenta, ostatní zpracovatelský průmysl o 5,3 procenta a výroba papíru a výrobků z papíru o 4,6 procenta.
Hodnota nových zakázek v roce 2024 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 2,6 procenta, české vzrostly o 3,2 procenta. Zaměstnanců v českém průmyslu minulý rok ubylo o dvě procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o 6,7 procenta.
Vliv výroby motorových vozidel
Prosincový meziroční pokles průmyslové produkce nejvíc ovlivnila výroba motorových vozidel. „Projevil se zde především vliv vysoké srovnávací základny z předchozího roku. Poklesla i produkce elektrických zařízení, zejména komponentů pro automotive,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
V prosinci podle něj pokračoval pokles výroby strojů a zařízení, v mírném růstu se na konci roku udržel potravinářský a nápojový průmysl. V odvětvích, která zaznamenala vyšší meziroční růst, což byly například opravy a instalace strojů a zařízení, byl podle statistiků výsledek zčásti ovlivněný kolísáním výroby a mimořádnými fakturacemi na konci roku.
Hodnota nových zakázek v prosinci 2024 ve sledovaných odvětvích byla na stejné úrovni jako v prosinci předchozího roku. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 0,5 procenta, tuzemské zakázky klesly o jedno procento. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 0,2 procenta.
Pokles stavebnictví
Druhý rok po sobě loni klesla i stavební výroba – její výsledek se zhoršil meziročně o 2,4 procenta, tedy stejně jako v roce 2023. V samotném loňském prosinci se stavební produkci ale dařilo a její meziroční růst zrychlil na 9,7 procenta z listopadových 2,5 procenta. Meziměsíčně byla výroba vyšší o 4,5 procenta. „V prosinci produkce vzrostla meziročně i meziměsíčně a v růstu bylo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství,“ popsal Matějka.
Produkce v pozemním stavitelství se podle něj v prosinci meziročně zvýšila o 7,8 procenta a v inženýrském, což je budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 13,3 procenta. Za celý loňský rok zaznamenaly pozemní stavby pokles o 4,1 procenta, zatímco inženýrské stavitelství nárůst o 0,8 procenta.
Stavební výroba po většinu loňského roku klesala, v prvních třech čtvrtletích tak byla meziročně nižší, až v posledním čtvrtém si připsala nárůst o 2,4 procenta.
V roce 2024 byla zahájena výstavba 36 477 bytů, což bylo po dvouletém poklesu meziročně o 2,2 procenta více. O pětinu se ale snížil počet dokončených bytů, kterých bylo 30 311. Nejvíce zahájených i dokončených bytů bylo v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji.
Vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová uvedla, že odvětví se od roku 2015 do roku 2024 poměrně dařilo. Výjimkou byl rok 2016, kdy byla vysoká meziroční srovnávací základna, jelikož v roce 2015 se na výstavbu dočerpávaly evropské fondy. Stavebnictví také podle ní výrazně pokleslo v roce 2020, kdy výpadek způsobila pandemie koronaviru. O dvě procenta v roce 2024 také klesla stavební produkce v porovnání s rokem 2021. Větší výkyvy ve stavebnictví jsou podle Cuřínové způsobeny tím, že je odvětví například oproti průmyslu citlivější na vnější vlivy.
ČSÚ podle Cuřínové očekává, že v roce 2025 se kondice českého stavebnictví zlepší. Napovídá tomu například loňský růst stavebních zakázek u větších stavebních podniků o 15,6 procenta. Indikátorem je také to, že loni rostla nová bytová výstavba. Vedoucí statistik stavebnictví v ČSÚ také upozornila na to, že největší bariérou růstu v odvětví není nedostatečná poptávka, ale málo zaměstnanců.
Přebytek zahraničního obchodu byl nejvyšší od roku 1993
Zahraniční obchod dle předběžných údajů ČSÚ loni skončil v přebytku 223,2 miliardy korun, což je meziročně o 100,7 miliardy korun více. Byl tak nejvyšší od vzniku samostatné České republiky v roce 1993, řekla vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Jana Mazánková.
Vývoz loni meziročně stoupl o 4,9 procenta na 4,66 bilionu korun, dovoz vzrostl o 2,7 procenta na 4,43 bilionu korun. V prosinci se přebytek zahraničního obchodu se zbožím zvedl meziročně o 2,2 miliardy korun na 6,8 miliardy korun. Na prosincovou bilanci měl vliv hlavně nižší deficit obchodu s ropou a zemním plynem a vyšší přebytek obchodu se stroji a elektřinou.
Inflace v lednu meziročně zpomalila
Statistici rovněž vydali předběžný odhad lednové inflace. Podle něj meziročně zpomalila z prosincových tří procent na 2,8 procenta. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 1,3 procenta. Analytici v lednu očekávali meziroční růst spotřebitelských cen o 2,6 procenta. Zároveň upozornili, že lednová inflace je tradičně spojená s nejistotami kvůli úpravě ceníků, ke které řada podnikatelů sahá na přelomu roku.
Potraviny, alkohol a tabák proti loňskému lednu zdražily o 4,8 procenta. Ceny služeb vzrostly o 4,7 procenta a ceny zboží o 1,7 procenta. Naopak energie včetně pohonných hmot meziročně zlevnily o 2,4 procenta.
„Předběžný odhad inflace obsahuje jen málo detailních informací. Nicméně je evidentní, že hlavním faktorem růstu celkové cenové hladiny byly potraviny,“ uvedl analytik Deloitte David Marek. Upozornil, že meziměsíčně ceny potravin v lednu vzrostly o 3,5 procenta. „Z týdenních šetření cen potravin je vidět, že nejvíce zdražily mouka, jogurty či vepřové maso,“ dodal.