Průmyslová výroba je dál v útlumu

3 minuty
Události: Kondice průmyslu
Zdroj: ČT24

Průmyslová výroba v Česku loni meziročně klesla o 1,4 procenta. Snížila se druhý rok po sobě, v roce 2023 zaznamenala pokles o 0,8 procenta. Druhý rok po sobě loni kleslo i stavebnictví, meziročně o 2,4 procenta. Přispělo k tomu zejména pozemní stavitelství, tedy stavby budov. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

K loňskému poklesu průmyslu nejvíce přispěla výroba strojů a zařízení, v útlumu byla i produkce motorových vozidel a základních kovů, hutnictví a slévárenství. Meziročně klesla také těžba uhlí. Rostla naopak výroba potravinářských výrobků či výroba papíru.

Výroba strojů a zařízení v minulém roce meziročně klesla o 10,2 procenta, motorových vozidel, přívěsů a návěsů se snížila o 2,3 procenta. Produkce základních kovů, hutnictví a slévárenství zaznamenala pokles o 8,3 procenta, o 12 procent se ve srovnání s předchozím rokem snížila těžba uhlí. Výroba potravinářských výrobků naopak stoupla o 3,5 procenta, ostatní zpracovatelský průmysl o 5,3 procenta a výroba papíru a výrobků z papíru o 4,6 procenta.

Hodnota nových zakázek v roce 2024 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 2,6 procenta, české vzrostly o 3,2 procenta. Zaměstnanců v českém průmyslu minulý rok ubylo o dvě procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o 6,7 procenta.

Vliv výroby motorových vozidel

Prosincový meziroční pokles průmyslové produkce nejvíc ovlivnila výroba motorových vozidel. „Projevil se zde především vliv vysoké srovnávací základny z předchozího roku. Poklesla i produkce elektrických zařízení, zejména komponentů pro automotive,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

V prosinci podle něj pokračoval pokles výroby strojů a zařízení, v mírném růstu se na konci roku udržel potravinářský a nápojový průmysl. V odvětvích, která zaznamenala vyšší meziroční růst, což byly například opravy a instalace strojů a zařízení, byl podle statistiků výsledek zčásti ovlivněný kolísáním výroby a mimořádnými fakturacemi na konci roku.

Hodnota nových zakázek v prosinci 2024 ve sledovaných odvětvích byla na stejné úrovni jako v prosinci předchozího roku. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 0,5 procenta, tuzemské zakázky klesly o jedno procento. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 0,2 procenta.

Pokles stavebnictví

Druhý rok po sobě loni klesla i stavební výroba – její výsledek se zhoršil meziročně o 2,4 procenta, tedy stejně jako v roce 2023. V samotném loňském prosinci se stavební produkci ale dařilo a její meziroční růst zrychlil na 9,7 procenta z listopadových 2,5 procenta. Meziměsíčně byla výroba vyšší o 4,5 procenta. „V prosinci produkce vzrostla meziročně i meziměsíčně a v růstu bylo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství,“ popsal Matějka.

Produkce v pozemním stavitelství se podle něj v prosinci meziročně zvýšila o 7,8 procenta a v inženýrském, což je budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 13,3 procenta. Za celý loňský rok zaznamenaly pozemní stavby pokles o 4,1 procenta, zatímco inženýrské stavitelství nárůst o 0,8 procenta.

Stavební výroba po většinu loňského roku klesala, v prvních třech čtvrtletích tak byla meziročně nižší, až v posledním čtvrtém si připsala nárůst o 2,4 procenta.

V roce 2024 byla zahájena výstavba 36 477 bytů, což bylo po dvouletém poklesu meziročně o 2,2 procenta více. O pětinu se ale snížil počet dokončených bytů, kterých bylo 30 311. Nejvíce zahájených i dokončených bytů bylo v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji.

Vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová uvedla, že odvětví se od roku 2015 do roku 2024 poměrně dařilo. Výjimkou byl rok 2016, kdy byla vysoká meziroční srovnávací základna, jelikož v roce 2015 se na výstavbu dočerpávaly evropské fondy. Stavebnictví také podle ní výrazně pokleslo v roce 2020, kdy výpadek způsobila pandemie koronaviru. O dvě procenta v roce 2024 také klesla stavební produkce v porovnání s rokem 2021. Větší výkyvy ve stavebnictví jsou podle Cuřínové způsobeny tím, že je odvětví například oproti průmyslu citlivější na vnější vlivy.

ČSÚ podle Cuřínové očekává, že v roce 2025 se kondice českého stavebnictví zlepší. Napovídá tomu například loňský růst stavebních zakázek u větších stavebních podniků o 15,6 procenta. Indikátorem je také to, že loni rostla nová bytová výstavba. Vedoucí statistik stavebnictví v ČSÚ také upozornila na to, že největší bariérou růstu v odvětví není nedostatečná poptávka, ale málo zaměstnanců.

Přebytek zahraničního obchodu byl nejvyšší od roku 1993

Zahraniční obchod dle předběžných údajů ČSÚ loni skončil v přebytku 223,2 miliardy korun, což je meziročně o 100,7 miliardy korun více. Byl tak nejvyšší od vzniku samostatné České republiky v roce 1993, řekla vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Jana Mazánková.

Vývoz loni meziročně stoupl o 4,9 procenta na 4,66 bilionu korun, dovoz vzrostl o 2,7 procenta na 4,43 bilionu korun. V prosinci se přebytek zahraničního obchodu se zbožím zvedl meziročně o 2,2 miliardy korun na 6,8 miliardy korun. Na prosincovou bilanci měl vliv hlavně nižší deficit obchodu s ropou a zemním plynem a vyšší přebytek obchodu se stroji a elektřinou.

Inflace v lednu meziročně zpomalila

Statistici rovněž vydali předběžný odhad lednové inflace. Podle něj meziročně zpomalila z prosincových tří procent na 2,8 procenta. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 1,3 procenta. Analytici v lednu očekávali meziroční růst spotřebitelských cen o 2,6 procenta. Zároveň upozornili, že lednová inflace je tradičně spojená s nejistotami kvůli úpravě ceníků, ke které řada podnikatelů sahá na přelomu roku.

Potraviny, alkohol a tabák proti loňskému lednu zdražily o 4,8 procenta. Ceny služeb vzrostly o 4,7 procenta a ceny zboží o 1,7 procenta. Naopak energie včetně pohonných hmot meziročně zlevnily o 2,4 procenta.

„Předběžný odhad inflace obsahuje jen málo detailních informací. Nicméně je evidentní, že hlavním faktorem růstu celkové cenové hladiny byly potraviny,“ uvedl analytik Deloitte David Marek. Upozornil, že meziměsíčně ceny potravin v lednu vzrostly o 3,5 procenta. „Z týdenních šetření cen potravin je vidět, že nejvíce zdražily mouka, jogurty či vepřové maso,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Cesta tankeru s plynem z USA do Nizozemska byla poprvé pod taktovkou ČEZu

Energetická společnost ČEZ poprvé zajistila cestu tankeru se zkapalněným plynem z USA do terminálu v nizozemském Eemshavenu. Odtud komodita zamíří do Česka. Při dřívějších plavbách si ji firma převzala až v terminálu. Výhodou je to, že ČEZ má nyní nad lodí kontrolu a může ji operativně nasměrovat i do jiného evropského přístavu, případně jinam po světě. Česko má v Eemshavenu prostřednictvím ČEZu pronajatý prostor do roku 2027, od téhož roku pak má část kapacity pokrýt prostřednictvím terminálu v německém Stade. Polostátní ČEZ další terminály mapuje.
24. 5. 2025

„Jednání nikam nevedou.“ Trump chce na EU od června clo padesát procent

Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z Evropské unie clo padesát procent. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně, současná jednání nikam nevedou. Pokud budou produkty vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal. Podle evropského komisaře Maroše Šefčoviče je EU připravena bránit své zájmy. Řekl, že obchod mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.
23. 5. 2025Aktualizováno23. 5. 2025

Europarlament schválil zvýšení cel na hnojiva a další produkty z Ruska a Běloruska

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.
22. 5. 2025

Příjmy státu od ukrajinských uprchlíků stále rostou

V rámci pomoci Ukrajincům pokračuje růst příjmů a klesají výdaje, vyplývá z dat ministerstva práce a sociálních věcí. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatili na odvodech 6,9 miliardy korun. Stát na jejich humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu vydal 3,8 miliardy korun. Počet pracovníků se zvyšuje, příjemců dávek naopak ubývá, řekl šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
21. 5. 2025

KHNP podala kasační stížnost na soudní opatření k Dukovanům

Korejská společnost KHNP podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Chce se tím bránit vzniku škod, které mohou firmě vzniknout. Věc bude projednávána s ohledem na její povahu a význam prioritně, uvedla mluvčí Nejvyššího správního soudu (NSS) Sylva Dostálová. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který napadené rozhodnutí vydal, kasační stížnost podávat nebude.
21. 5. 2025Aktualizováno21. 5. 2025

EDU II podala kasační stížnost kvůli dostavbě Dukovan

Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) podala kasační stížnost proti soudnímu opatření, které zablokovalo podpis finální smlouvy o stavbě nových jaderných bloků. Soud podle ní nesprávně posoudil veřejný zájem na projektu. Případem se nyní bude zabývat Nejvyšší správní soud. Společnost KHNP, která loni v jaderném tendru uspěla, zatím podepsala se zástupci českých firem pouze smlouvy o budoucí spolupráci, kasační stížnost proti opatření chystá také.
19. 5. 2025Aktualizováno19. 5. 2025

Korejci podají kasační stížnost kvůli dostavbě Dukovan

Jihokorejská společnost KHNP v nejbližších dnech podá kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, zjistila ČT. Soud vydal předběžné opatření, kterým zakázal podepsat smlouvu na dostavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Současná situace může podle firmy způsobit značné škody českým národním zájmům i jí jako společnosti. Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu již podala společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má celý jaderný tendr na starosti.
19. 5. 2025Aktualizováno19. 5. 2025
Načítání...