Výstavba vázne. Pomáhá ale i „největší evropské dálniční staveniště“

Nahrávám video

České stavebnictví podle firem stagnuje. Mírné zlepšení čekají až příští rok, zaznělo na konferenci na Pražském hradě. Obor teď podle podniků i úřadů zachraňuje inženýrské stavitelství, tedy budování silnic, dálnic a železnic. Letos se v Česku otevře rekordních více než sto kilometrů dálnic. Zhruba v podobné délce se začalo stavět. Celá dálniční síť má být hotová do roku 2033. Na železnici příští rok zahájí třeba projekt rychlé trati mezi Brnem a Přerovem.

Dálniční síti stále chybí zhruba pět set kilometrů. Jejich stavba vyjde minimálně na čtvrt bilionu korun. U části z nich může s financováním pomoct soukromý sektor. Vrcholí například práce na obchvatu Českých Budějovic. Téměř osmadvacetikilometrový úsek D3 se otevře zhruba za měsíc a dálnice se tím prodlouží až do Kaplice na nádraží. Na úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem zase budou moci řidiči jezdit už před koncem roku.

„V České republice se aktuálně staví přes 250 kilometrů nových dálničních úseků. Když si to vezmeme k poměru velikosti území, je v tuto chvíli největším evropským dálničním staveništěm,“ říká šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

Přesto se většina ředitelů velkých firem na Hradě shodla, že jejich tržby oproti loňskému roku mírně klesnou. Problémy má hlavně pozemní stavitelství, kam spadá i budování nových bytů. Přestože poptávka po nich je velká, v letošním prvním pololetí jich stavbaři zahájili i dokončili přes sedmnáct tisíc. A to je v obou případech méně než před rokem.

Víc než loni se byty staví v Plzeňském, Olomouckém a Jihočeském kraji, v Praze a na Vysočině. Všude jinde meziročně vzniklo méně projektů. V Karlovarském kraji je propad dokonce třiapadesátiprocentní.

Poptávka po bytech zvyšuje jejich ceny. Jen od dubna do června průměrně rostly skoro o dvě a půl procenta. V Plzeňském a Pardubickém kraji zdražují dvojciferným tempem. Zlevňují jen v Jihočeském a Karlovarském kraji.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v Událostech, komentářích uvedl, že vláda toto zmíněné pozemní stavitelství podpoří. Už se podle něj pomáhá samosprávám, aby snáze převedly do svého majetku státní pozemky pro případ, že na nich budou stavět byty.

„Současná podoba stavebního zákona usnadní a urychlí proces povolování staveb. To, co se zadrhlo, je elektronizace stavebního řízení, což je bolest České republiky,“ dodal Kupka.

„Ministr Kupka jako velký píárista zachraňuje ohromné selhání vlády právě ve vztahu k samosprávám,“ oponoval ve stejném pořadu místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). „Stavební právo je v totálním rozkladu. Ministr se sice snaží něco teď zachránit, ale nic nefunguje, developeři nemají povolení, obce nemají jako investoři povolení. Bytová výstavba jde totálně ke dnu,“ kritizoval.

Nahrávám video

Silnice prý drží stavebníky nad vodou

„Za poslední tři roky to byly právě inženýrské, dopravní stavby a veřejné zakázky, které dokázaly udržet stavební průmysl při výkonu,“ připustil dříve Kupka.

A právě to pomáhá řadě firem nejen nepropouštět, ale dokonce shánět nové zaměstnance. „Víceméně se dá říct, že silniční stavitelství drží stavebnictví nad vodou. Vzhledem k tomu, jak jsou nabídkové ceny nízké, tak je každá stavba velká výzva. Musíte najít vhodná technická řešení, aby firma přežila,“ míní ředitel divize dopravních staveb ze společnosti Swietelsky Radim Čáp.

Platí to i na jednadvacetikilometrovém úseku D11 z Trutnova do Královce, kde dálnice povede náročným horským terénem. Má být dokončený v roce 2028. S cenou skoro dvanáct miliard je to největší dálniční stavba v historii Ředitelství silnic a dálnic.

„Budeme stavět 28 mostů, deset protihlukových stěn, dva tunely, tři mimoúrovňová křížení,“ sdělil v říjnu předseda správní rady MI Roads Zdeněk Ludvík.

„Díky tomu, že jsme zvýšili mezi lety 2020 a 2021 výdaje na dopravní infrastrukturu včetně dálnic o padesát procent, tak se ty projekty připravily a nová vláda v nich plus minus – což je dobrá zpráva – pokračuje,“ říká místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Na kraji hlavního města zase bagry sundavají ornici. Právě tam, u Běchovic, se začíná stavět dálniční obchvat kolem Prahy. Teď tam mimo jiné probíhá archeologický výzkum.

Jeden z nejvýraznějších stavebních projektů posledních let právě končí přímo v Praze. Od příštího týdne bude znovu plně průjezdný Barrandovský most. Rekonstrukce začala v září 2020 a prodražila se víc než dvojnásobně na miliardu a 300 milionů korun. Částka se ale ještě může změnit.

„V příštím roce budeme mít v Státním fondu dopravní infrastruktury znovu rekordní částku. O deset miliard vyšší než v letošním roce. Bude to 160 miliard a to navýšení deset miliard korun míří právě do investice,“ slibuje Kupka.

Investuje se i na železnici

Rekordních více než 39 miliard půjde příští rok i na investice do železnic. Modernizace se dočká mimo jiné trať z Prahy-Ruzyně do Kladna. Například v Jenči u Prahy nyní provoz řídí i pomocí prvorepublikového zařízení. Za pár let staré zařízení odstraní, zastávku zruší, trať zmodernizují a postupně propojí s letištěm.

„Máme jednotlivé etapy naplánované tak, že v tomto desetiletí by to mělo být jak ‚zaokruhováno‘, tak propojeno,“ říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Příští rok zahájí Správa železnic i modernizaci dvou úseků mezi Nezamyslicemi a Přerovem. Trať se stane součástí vysokorychlostního spojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 2 hhodinami

Sněmovna schválila obnovení EET

Sněmovna ve středu schválila znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) od příštího roku. Má být jednodušší a bez tištěných účtenek. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Nyní musí zákon projednat Senát a podepsat prezident.
05:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli dva Češi, další se zranil

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli v noci na středu dva Češi, sdělili francouzští četníci z Chamonix specializovaní na operace v Alpách (PGHM). Třetí účastník výpravy, který podle nich také pocházel z tuzemska, utrpěl zranění.
15:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Turek řekl, že by v případě trestního stíhání kvůli nehodě nevyužil imunitu

Poslanec Motoristů Filip Turek by nevyužil poslaneckou imunitu, pokud by policie žádala o jeho vydání k trestnímu stíhání kvůli pondělní autonehodě. Řekl to ve středu Blesku. K okolnostem nehody už se nechce s ohledem na policejní vyšetřování vyjadřovat. Turkův automobil se v pondělí v centru Prahy střetl s nemocničním vozem, jeho řidič je podle mluvčí Fakultní nemocnice Motol a Homolka Martiny Dostálové v pracovní neschopnosti. K jeho zdravotnímu stavu se však nemůže nemocnice vyjadřovat.
15:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Noční déšť částečně ochladil hořící budovu ve Zlíně, hašení pokračuje

Hasiči sedmým dnem likvidují rozsáhlý požár výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Noční déšť požářiště částečně ochladil. Hasiči však nadále prolévají vodou sutiny objektu, jehož část se minulý týden zřítila. Kvůli bouřkám, které v úterý večer a v noci na středu zasáhly region, se obávali silného větru. Mohl by mít vliv na stabilitu budovy. Neměl však takovou rychlost, aby bylo nutné evakuovat okolní stavby, řekl ve středu krajský mluvčí sboru Kamil Tlušťák. Kvůli bouřkám však hasiči v regionu zasahovali u dalších událostí.
09:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Manažeři zdravotní pojišťovny dostali obří odchodné, Vojtěch to chce řešit

Ministerstva zdravotnictví a financí prověřují vyplácení odchodného pro exmanažery Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZMPV). Podle informací, které získal Český rozhlas Radiožurnál, dva z nich dostali přes dvacet milionů korun. Pojišťovna s 1,3 milionu pojištěnců je přitom několik let ve ztrátě v řádech stovek milionů. Resort zdravotnictví je ve věci připraven podat trestní oznámení, komentoval to šéf úřadu Adam Vojtěch (za ANO). Je podle něj třeba prověřit, zda nebyl spáchán trestný čin, například porušení povinností při správě cizího majetku.
před 5 hhodinami

Střelbu v Praze policie řeší jako vraždu a pokus o sebevraždu

Při střelbě v Praze 10 v Herbenově ulici ve středu zemřel jeden člověk a další byl zraněn. Detektivové dle prvotního šetření zjistili, že se s největší pravděpodobností jedná o vraždu asi jedenapadesátileté ženy a pokus o sebevraždu o čtyři roky staršího muže, šlo o bývalé rodinné příslušníky. Nikomu nehrozí žádné další nebezpečí, uvedli policisté na síti X. Původně oznámili, že po pachateli pátrají.
11:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTurek to řidičsky podcenil, míní Gregor. Chochelová volá po rezignaci

Hosté Událostí, komentářů debatovali o automobilové nehodě poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka (za Motoristy). „Situace s Turkem není vůbec v pořádku. Potvrzuje to jeho opakované chování. Nemá problém porušovat zákony. Souhlasím s výzvami kolegů, aby ze své funkce odstoupil,“ řekla poslankyně Starostů Adriana Chochelová. „Turek situaci řidičsky podcenil. Oceňuji jeho přístup, kdy nabídl svou funkci k dispozici a u nehody okamžitě pomohl. Mrzí mě ale, jak se situace politicky zneužívá,“ sdělil poslanec Matěj Gregor (Motoristé). Odborný pohled dodal dopravní expert Pavel Greiner. Dalším tématem diskuse, do níž se zapojila také starostka obce Záchlumí Karolína Miltová (nestr.), byla atraktivita politiky pro mladé lidi. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.