Česká ekonomika loni vzrostla o procento, potvrdil v pátek zveřejněný zpřesněný odhad Českého statistického úřadu. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) stoupl meziročně o 1,8 procenta a mezikvartálně o 0,7 procenta. Obě čísla jsou o dvě desetiny procentního bodu příznivější než podle lednového odhadu. Ekonomiku podle analytiků loni táhla spotřeba domácností, letos tomu podle nich bude stejně.
Ekonomika loni vzrostla o procento, potvrdili statistici
3 minuty
Události: Ekonomika loni vzrostla o procento
Růst HDP v loňském roce pozitivně ovlivnily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. „Solidní růst mezd v kombinaci s nadále nízkou nezaměstnaností již zřetelně nese své ovoce, když tuzemská spotřeba postupně akceleruje. Na uzdě ji ovšem stále drží poněkud opatrná spotřebitelská nálada a nadále enormně zvýšená tendence k tvorbě úspor,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly o dvě procenta, vládních institucí o 3,8 procenta. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla loni nižší o 1,3 procenta. Saldo zahraničního obchodu vzrostlo v běžných cenách meziročně o 141,2 miliardy na 525,6 miliardy korun.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy rozdíl mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se loni v porovnání s rokem 2023 zvýšila o tři desetiny procenta. K růstu nejvýrazněji přispělo odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Opačný vliv měl především průmysl. Brzdou ekonomiky podle Hradila zůstává nízká poptávka v průmyslovém sektoru.
Celková zaměstnanost vzrostla ve srovnání s předchozím rokem o 0,3 procenta na více než 5,4 milionu lidí. Celkem však bylo odpracováno o 0,2 procenta hodin méně než předloni.
„Klesající zahraniční poptávka“
V samotném závěrečném čtvrtletí loňského roku byly hlavním faktorem mezikvartálního růstu HDP vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že ve čtvrtém čtvrtletí spotřeba domácností meziročně vzrostla o 3,2 procenta, což bylo nejvyšší tempo od roku 2019. Podle Hradila ale čeští spotřebitelé stále nakupují o tři procenta méně než v posledním čtvrtletí roku 2019.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí klesly mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně vzrostly o 3,2 procenta.
Podle revidovaných dat ČSÚ vzrostla česká ekonomika v posledním čtvrtletí mezikvartálně o 0,7 procenta. „Negativní vliv (v závěrečném čtvrtletí) měla tvorba hrubého fixního kapitálu a klesající zahraniční poptávka,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla v posledním čtvrtletí mezikvartálně o 1,5 procenta a meziročně o 2,4 procenta. „Meziročně rostly investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Investice do všech ostatních aktiv klesaly,“ uvádějí statistici.
Vývoz v posledním čtvrtletí roku 2024 klesl mezikvartálně reálně o 1,5 procenta a meziročně stoupl o 1,3 procenta. Vývoj nejvíce ovlivnil rostoucí export elektronických a optických přístrojů a elektrických zařízení. Naopak klesal vývoz strojů a zařízení a motorových vozidel. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 1,8 procenta, zatímco proti poslednímu kvartálu roku 2023 vzrostl o více než tři procenta.
Bude ekonomika letos zrychlovat?
„Meziroční tempo růstu ve čtvrtém čtvrtletí 2024 bylo nejvyšší za devět čtvrtletí. Posun těžiště loňského růstu do druhého pololetí zvyšuje pravděpodobnost, že letos může HDP zrychlit nad dvě procenta,“ uvedl Sobíšek.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek je ale s odhadem rychlejšího růstu opatrný. „Zrychlení ekonomiky v závěru roku by mohlo být pozitivní, kdyby šlo současně ruku v ruce s vyšší přidanou hodnotou v ekonomice. A to se fakticky nestalo, protože celková přidaná hodnota vznikající v tomto období stagnovala,“ upozornil. „Pokud si letos česká ekonomika připíše dvě procenta, bude to velký úspěch,“ dodal Dufek.
Analytici očekávají, že stejně jako loni potáhne i letos tuzemské hospodářství spotřeba domácností. „Nelze spoléhat na pomoc ze zahraničí. Motorem tuzemského hospodářství bude domácí poptávka v čele s domácnostmi, jimž budou dále růst reálné mzdy a podněcovat je tak k vyššímu nákupnímu apetitu,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Výsledek ekonomiky letos podle odborníků mohou významně ovlivnit zahraniční události. „Rizikem, neznámým co do načasování, rozsahu i délky trvání, je hrozba zavedení cel ze strany USA vůči EU. Zde by se rýsoval viditelně pomalejší růst české ekonomiky oproti našemu základnímu scénáři, jenž činí 2,1 procenta,“ dodal hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
„Nová data o vývoji ekonomiky jako celek vyznívají mírně v proinflačním směru. Silnější spotřební poptávka zejména ve službách může zpomalit odeznívání inflačních tlaků v tomto odvětví,“ uvedl v komentáři náměstek ředitele měnové sekce České národní banky Jakub Matějů. Podle něj je na místě opatrný přístup této instituce k uvolňování měnové politiky.
