Ekonomika loni vzrostla o procento, potvrdili statistici

Nahrávám video

Česká ekonomika loni vzrostla o procento, potvrdil v pátek zveřejněný zpřesněný odhad Českého statistického úřadu. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) stoupl meziročně o 1,8 procenta a mezikvartálně o 0,7 procenta. Obě čísla jsou o dvě desetiny procentního bodu příznivější než podle lednového odhadu. Ekonomiku podle analytiků loni táhla spotřeba domácností, letos tomu podle nich bude stejně.

Růst HDP v loňském roce pozitivně ovlivnily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. „Solidní růst mezd v kombinaci s nadále nízkou nezaměstnaností již zřetelně nese své ovoce, když tuzemská spotřeba postupně akceleruje. Na uzdě ji ovšem stále drží poněkud opatrná spotřebitelská nálada a nadále enormně zvýšená tendence k tvorbě úspor,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly o dvě procenta, vládních institucí o 3,8 procenta. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla loni nižší o 1,3 procenta. Saldo zahraničního obchodu vzrostlo v běžných cenách meziročně o 141,2 miliardy na 525,6 miliardy korun.

Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy rozdíl mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se loni v porovnání s rokem 2023 zvýšila o tři desetiny procenta. K růstu nejvýrazněji přispělo odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Opačný vliv měl především průmysl. Brzdou ekonomiky podle Hradila zůstává nízká poptávka v průmyslovém sektoru.

Celková zaměstnanost vzrostla ve srovnání s předchozím rokem o 0,3 procenta na více než 5,4 milionu lidí. Celkem však bylo odpracováno o 0,2 procenta hodin méně než předloni.

„Klesající zahraniční poptávka“

V samotném závěrečném čtvrtletí loňského roku byly hlavním faktorem mezikvartálního růstu HDP vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že ve čtvrtém čtvrtletí spotřeba domácností meziročně vzrostla o 3,2 procenta, což bylo nejvyšší tempo od roku 2019. Podle Hradila ale čeští spotřebitelé stále nakupují o tři procenta méně než v posledním čtvrtletí roku 2019.

Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí klesly mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně vzrostly o 3,2 procenta.

Podle revidovaných dat ČSÚ vzrostla česká ekonomika v posledním čtvrtletí mezikvartálně o 0,7 procenta. „Negativní vliv (v závěrečném čtvrtletí) měla tvorba hrubého fixního kapitálu a klesající zahraniční poptávka,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla v posledním čtvrtletí mezikvartálně o 1,5 procenta a meziročně o 2,4 procenta. „Meziročně rostly investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Investice do všech ostatních aktiv klesaly,“ uvádějí statistici.

Vývoz v posledním čtvrtletí roku 2024 klesl mezikvartálně reálně o 1,5 procenta a meziročně stoupl o 1,3 procenta. Vývoj nejvíce ovlivnil rostoucí export elektronických a optických přístrojů a elektrických zařízení. Naopak klesal vývoz strojů a zařízení a motorových vozidel. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 1,8 procenta, zatímco proti poslednímu kvartálu roku 2023 vzrostl o více než tři procenta.

Bude ekonomika letos zrychlovat?

„Meziroční tempo růstu ve čtvrtém čtvrtletí 2024 bylo nejvyšší za devět čtvrtletí. Posun těžiště loňského růstu do druhého pololetí zvyšuje pravděpodobnost, že letos může HDP zrychlit nad dvě procenta,“ uvedl Sobíšek.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek je ale s odhadem rychlejšího růstu opatrný. „Zrychlení ekonomiky v závěru roku by mohlo být pozitivní, kdyby šlo současně ruku v ruce s vyšší přidanou hodnotou v ekonomice. A to se fakticky nestalo, protože celková přidaná hodnota vznikající v tomto období stagnovala,“ upozornil. „Pokud si letos česká ekonomika připíše dvě procenta, bude to velký úspěch,“ dodal Dufek.

Analytici očekávají, že stejně jako loni potáhne i letos tuzemské hospodářství spotřeba domácností. „Nelze spoléhat na pomoc ze zahraničí. Motorem tuzemského hospodářství bude domácí poptávka v čele s domácnostmi, jimž budou dále růst reálné mzdy a podněcovat je tak k vyššímu nákupnímu apetitu,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.

Výsledek ekonomiky letos podle odborníků mohou významně ovlivnit zahraniční události. „Rizikem, neznámým co do načasování, rozsahu i délky trvání, je hrozba zavedení cel ze strany USA vůči EU. Zde by se rýsoval viditelně pomalejší růst české ekonomiky oproti našemu základnímu scénáři, jenž činí 2,1 procenta,“ dodal hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

„Nová data o vývoji ekonomiky jako celek vyznívají mírně v proinflačním směru. Silnější spotřební poptávka zejména ve službách může zpomalit odeznívání inflačních tlaků v tomto odvětví,“ uvedl v komentáři náměstek ředitele měnové sekce České národní banky Jakub Matějů. Podle něj je na místě opatrný přístup této instituce k uvolňování měnové politiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace přichází. Zbrzdí růst ekonomiky i příjmů rozpočtu

Česká ekonomika letos roste méně, než se očekávalo. Výhled zhoršily všechny velké tuzemské instituce i třeba Evropská komise. Hospodářství ovlivnila hlavně nejistota ve světě, třeba nárůst cen komodit kvůli konfliktu na Blízkém východě. Firmy také omezují investice. Předpovídané zpomalení růstu HDP pod dvě procenta má vliv i na výběr daní – nižší útraty a zisky přinesou méně peněz do státní kasy.
před 4 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 11 hhodinami

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 18 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
21. 11. 2026‌‌

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
21. 11. 2026Aktualizováno21. 11. 2026‌‌

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
21. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.