Řada evropských zemí se potýká se stávkami a protesty. Napříč kontinentem lidé požadují zvýšení platů kvůli rostoucím nákladům na energie i jídlo. V Athénách se demonstranti střetli s policií, v Belgii se zrušila polovina leteckých spojů, Londýn nebo Paříž ochromila zastavená veřejná doprava.
Západní Evropou se valí vlna demonstrací. V době rostoucích cen chtějí lidé vyšší platy
3 minuty
Události: Stávky v západní Evropě
Paříž se ve čtvrtek téměř zastavila. Řada lidí zůstala raději doma, dostat se do práce bylo skoro nemožné. Příměstské vlaky jezdily jen některé, metro až do odpoledne vůbec, s výjimkou linek bez řidiče.
„Jsem řidič autobusu, dnes stávkuji, protestuji proti pracovním podmínkám, které se zhoršují od 1. srpna, a proto také hodně lidí z práce odešlo,“ říká řidič Yasine.
Do ulic vyšli hlavně pracovníci v dopravě, školství a zdravotnictví. Tomu chybí personál i kvůli zákazu pro neočkované sestřičky. Obecně požadují zvýšení platu. Stávky nabývají na síle s rostoucí inflací a mohou ještě zesílit s příchodem zimy. Odbory vyčítají prezidentu Emmanuelovi Macronovi, že neřeší situaci sociálně nejslabších skupin, a protestují proti plánu pozdějšího odchodu do důchodu. Některé odborové centrály dokonce jednaly o tom, že by vyhlásily stávku na celý příští týden.
Manifestovalo se po celé zemi, nejvíc lidí bylo v ulicích Paříže. Francie ale není výjimkou, sociální bouře zasáhly řadu evropských metropolí. Například v Athénách, kde vzduchem létaly zápalné láhve. Nebo v Bruselu na letišti, kde bylo zrušeno na šedesát procent spojů.
Stávka ve Francii za vyšší mzdy a penze
Zasažené londýnské metro
Londýn ochromila stávka metra. Většina londýnských stanic, kterých je přes 250, byla zavřena. Starosta ve čtvrtek Londýňanům doporučil, aby – pokud nemusí – po městě v tento den vůbec necestovali.
Lidé se tak tlačili do přeplněných autobusů, nebo stáli dlouhé fronty na taxíky. Jako například lékař onkolog Tim Crook, který v práci chybět nemohl. „Jsem lékař, jedu na kliniku a musím říct, že je to frustrující nemít možnost použít metro. Ale jako většina z nás Londýňanů, si prostě najdu jinou cestu, jak se tam dostat.“
