Mzdy strana 3 z 5

Mzdy odborného aparátu českých soudů jsou výrazně nižší, než mají jiní státní zaměstnanci. Kvůli tomu kvalifikovaní pracovníci od soudů na řadě míst odcházejí. Uvedl to v sobotu prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra po dvoudenním sněmu této organizace v Táboře. Například nástupní mzda zapisovatelky u soudu činí podle něj přibližně 18 tisíc korun.

Porevoluční zdražování se nevyhnulo ani poštovním službám, u nichž ceny stouply až o 180 procent. Reportáž uvádí důvody nárůstu i to, jak pošta nově získané peníze využije.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nezvýšit úrokové sazby je očekávané rozhodnutí, řekl v pořadu Interview ČT24 bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podotkl, že jde o těžké rozhodování v mimořádně těžké době. Inflace se podle něj zatím nezastavuje, ale známky ochlazování již vidět jsou. Důležité podle něj je, aby centrální banka přesvědčila občany, že peníze budou mít po přečkání těžké doby znovu stabilní hodnotu.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Pokud jako důkaz dopadů západních sankcí na ruskou ekonomiku nestačí fakt, že rozlohou největší země světa poprvé od bolševické revoluce nezaplatila svůj zahraniční dluh, nová zpráva o sociálně-ekonomické situaci Ruska nenechá už nikoho na pochybách. Ruská ekonomika se postupně hroutí, píše americký týdeník Newsweek. Data ruského statistického úřadu ukazují, že se výroba propadla v mnoha odvětvích, od automobilů až po domácí spotřebiče. Pokles zaznamenal i maloobchod.

Zdražování je stále citelnější. Podle Českého statistického úřadu už inflace přesáhla 14 procent. Zdražování ale nedopadá na každého stejně. Skutečná míra se pohybuje mezi deseti až třiceti procenty. O důvodech se ekonomové přou, podle jedněch jsou za tím kroky centrální banky, podle jiných štědrá podpora vlády v době platnosti proticovidových opatření. Vliv má také válka na Ukrajině. Podle odhadů by měla inflace přestat růst v polovině roku.

Na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), největší odborové centrály v Česku, v sobotu promluvil prezident Miloš Zeman. Delegáty například vyzval, aby se snažili zakotvit vliv zaměstnanců a odborářů ve vedení firem a staronového šéfa ČMKOS Josefa Středulu vyzval ke kandidatuře v blížících se prezidentských volbách.

Kvůli vysoké inflaci požadujeme mimořádné navýšení minimální mzdy o dva tisíce na 18 200 korun, řekl na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) předák Josef Středula. Sjezd největší odborové centrály se koná v Praze. Dvě stovky odborářů si rovněž volilo vedení na příští čtyři roky. Do čela opět podpořili Středulu. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že koalice příští týden stanoví termín zahájení vyjednávání vlády s odbory o minimální mzdě i platech.

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Podle resortu se tak projeví zejména důsledky války na Ukrajině. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu ministerstvo počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Pokud se predikce naplní, bude se jednat o největší celoroční inflaci od roku 1993.

Tématem prvního jednání tripartity po nástupu nové vlády bude kromě epidemické situace, Zelené dohody nebo plánu Fit for 55 také požadavek odborů na zvýšení platů ve veřejném sektoru i pro ty, kteří od ledna přidáno nedostali. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula to zopakoval v Interview ČT24. K prezidentské kandidatuře se vyjádřit nechtěl, tato otázka není podle něj na pořadu dne.

Nová vláda převzala zemi ve velmi vážném stavu, a to jak kvůli covidu, tak chování bank, upozorňuje místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Podle něj je nutné, aby se s tím kabinet Petra Fialy (ODS) popral i za cenu úspor. Bývalý vicepremiér a nyní poslanec ANO Karel Havlíček souhlasí se snižováním vysokého zadlužení země, na druhé straně ale odmítá velké škrty. O tom, kde najít prostor pro úspory, debatovali politici v Událostech, komentářích.

Růst tuzemské ekonomiky v příštím roce dosáhne čtyř procent, mzdy reálně porostou, odhadují zaměstnavatelské svazy. Největší obavy mají české firmy z rychle rostoucích cen materiálu polotovarů a energie, nestabilních dodávek a vývoje pandemie.

Velká Británie se v posledních týdnech potýká s nedostatkem pracovníků, od řidičů nákladních aut až po pracovníky v zemědělství nebo masokombinátech. Situace dospěla tak daleko, že čerpacím stanicím docházel benzin a nafta a u těch zásobovaných stály dlouhé fronty. I když se na evropském kontinentu může zdát, že Británie se dostala do problémů kvůli brexitu, profesor práva na Cardiff University Jiří Přibáň takové zjednodušení odmítá. Na vině je hned několik faktorů a žádný sentiment po Unii v Británii nepanuje, řekl v Interview ČT24.

O vztahu k Evropské unii, případném referendu o vystoupení nebo výhodách či nevýhodách plynoucích z členství mluvili v předvolební debatě lídři pražských kandidátek. Hosty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Debatu moderoval Jakub Železný.

Velká Británie řeší po nedostatku zboží na pultech supermarketů další problém. Některé čerpací stanice musely přerušit provoz, neboť kvůli chybějícím řidičům nákladních aut nemá kdo dovézt pohonné hmoty. V tamních rafinériích je přitom benzinu i nafty dost. Veřejnoprávní BBC informovala na svých internetových stránkách, že ministr dopravy Grant Shapps v pátek vyzval motoristy, aby se nesnažili natankovat si palivo do zásoby.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Německý železniční dopravce Deutsche Bahn (DB) se dohodl s odborovým svazem strojvedoucích GDL na mzdových podmínkách. Mzdy ve dvou krocích letos v prosinci a v březnu 2023 zvýší celkem o 3,3 procenta a vyplatí také až tisíc eur (25 250 korun) odměny za práci v době pandemie nemoci covid-19. Vyřešení sporu, které zažehnalo riziko další stávky, která by byla od srpna čtvrtá, oznámil šéf osobního oddělení DB Martin Seiler.

Průměrná mzda v Česku letos ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Reálně po zahrnutí inflace stoupla o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst pak ovlivnily odměny pro lidi, kteří během pandemie pracovali ve zdravotnictví nebo sociálních službách.

Některým školám stále chybí asistenti pedagoga. Problém pociťují zejména ty ve velkých městech, v nichž jsou vyšší mzdy, nebo v pohraničí, odkud lidé jezdí za vyššími platy do Německa nebo Rakouska. České televizi to potvrdila Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Poptávka po asistentech přitom dlouhodobě stoupá a jejich počet každoročně roste – podle ministerstva školství se v posledních pěti letech zdvojnásobil.

Podle plánu v noci na středu skončila stávka strojvedoucích německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB). Dráhy hlásí, že provoz se daří obnovovat dle běžných jízdních řádů. Strojvedoucí nákladních vlaků protest zahájili v sobotu odpoledne, v pondělí nad ránem se k nim přidali kolegové z osobní dopravy.

Strojvedoucí německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) i v úterý pokračují ve stávce za vyšší mzdy, která komplikuje cestování milionům lidí. Protest zahájili již v sobotu strojvedoucí nákladních vlaků, ke kterým se v pondělí přidali jejich kolegové z osobní dopravy.

Pět dnů dovolené navíc mohou od letoška využít dobrovolníci, kteří působí jako vedoucí dětských oddílů. Podmínkou je, aby s dětmi soustavně pracovali minimálně rok. Jejich zaměstnavatelé mohou o refundaci mzdy požádat správu sociálního zabezpečení.

Poslanci na uzavřeném jednání sněmovny nedořešili kauzu ohledně cesty ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška by ve středu mohla sněmovna rozhodnout, kdy se ke kauze znovu vrátí. O zařazení na program schůze požádala část opozice, která tím reaguje na článek serveru Seznam Zprávy, že Hamáček chtěl vyměnit informace o útoku ve Vrběticích za vakcíny proti covidu. Ministr vnitra byl ochotný okolnosti své cesty vysvětlit, informace v médiích označil za lži.