Bankovní asociace letos čeká pokles HDP o 0,4 procenta, příští rok růst o necelá dvě

Česká bankovní asociace (ČBA) předpokládá letos mírný pokles tuzemské ekonomiky o čtyři desetiny procenta. Pro příští rok přehodnotila růst ke slabším hodnotám a očekává jej na úrovni 1,8 procenta. Inflace podle ní letos dosáhne téměř jedenácti procent, v příštím roce klesne na 2,5 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou ve čtvrtek ČBA představila novinářům.

Změna odhadů ekonomického vývoje směrem ke slabším hodnotám jde podle ČBA na vrub pomalejšímu obnovení spotřeby domácností a slabšímu vývoji zahraniční poptávky.

„Ze zahraničí přichází nadále smíšené zprávy, pro českou ekonomiku je však méně pozitivní zpomalující zahraniční poptávka zejména v průmyslových odvětvích, což pociťují výrazněji ekonomiky s větší váhou průmyslu, kam patří i Česko,“ řekl ekonom asociace Jakub Seidler. Tuzemskou ekonomiku stahuje zejména spotřeba domácností, která je reálně proti předpandemické úrovni o devět procent níže, doplnil analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

Ačkoli nominální mzdy v letošním roce porostou kolem osmi procent, v reálném vyjádření stále vykážou pokles, upozornila ČBA. V příštím roce však podle prognózy začnou opět růst, a to kolem čtyř procent. Očekávaná meziroční inflace v závěru letošního roku se změnila směrem níže jen kosmeticky z 8,2 na 7,7 procenta.

Nezaměstnanost zůstává nízká

Na trh práce ekonomické zpomalování podle asociace dopadá omezeně a míra nezaměstnanosti setrvává na nízkých úrovních. „Míra nezaměstnanosti je nejnižší v zemích EU. Celkový podíl nezaměstnaných lidí v roce 2023 dosáhne 3,6 procenta. V příštím roce se předpokládá mírný růst na 3,8 procenta. To je však stále nižší hodnota, než byla v roce 2017,“ zdůraznila ČBA.

Úrokové sazby České národní banky podle ní mohou začít klesat již letos, někteří členové panelu nicméně počítají s prvním poklesem sazeb až v příštím roce. Koncem roku 2024 by se hlavní sazba centrální banky měla nacházet mírně nad čtyřmi procenty, odhaduje asociace. Nyní je na sedmi procentech.

Kurz koruny nová prognóza přehodnotila směrem ke slabším hodnotám. Na konci letošního roku je prognostický panel odhaduje kolem 24,60 koruny za euro. Na této úrovni bude setrvávat i v příštím roce, závěrem by však mohl mírně posílit pod hranici 24,50 za euro. Rozptyl odhadů kurzu zůstává stejně jako v dřívějších prognózách značný, a to zejména pro rok příští, kdy se pro konec roku pohybuje od 23,80 po 25 korun za euro.

Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza na necelá čtyři procenta HDP. Pro příští rok na 2,8 procenta, tedy stejně jako v té předešlé. Pokles o jeden procentní bod je dán kombinací odeznění jednorázových výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií, mírného oživení tuzemské ekonomiky a konsolidačního balíčku. Tuzemská ekonomika v současnosti čelí citelné fiskální nerovnováze a představený konsolidační balíček je nutnou podmínkou pro nastolení více udržitelné trajektorie veřejných financí, míní ekonomové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 2 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 19 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026
Načítání...