Bankovní asociace letos čeká pokles HDP o 0,4 procenta, příští rok růst o necelá dvě

Česká bankovní asociace (ČBA) předpokládá letos mírný pokles tuzemské ekonomiky o čtyři desetiny procenta. Pro příští rok přehodnotila růst ke slabším hodnotám a očekává jej na úrovni 1,8 procenta. Inflace podle ní letos dosáhne téměř jedenácti procent, v příštím roce klesne na 2,5 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou ve čtvrtek ČBA představila novinářům.

Změna odhadů ekonomického vývoje směrem ke slabším hodnotám jde podle ČBA na vrub pomalejšímu obnovení spotřeby domácností a slabšímu vývoji zahraniční poptávky.

„Ze zahraničí přichází nadále smíšené zprávy, pro českou ekonomiku je však méně pozitivní zpomalující zahraniční poptávka zejména v průmyslových odvětvích, což pociťují výrazněji ekonomiky s větší váhou průmyslu, kam patří i Česko,“ řekl ekonom asociace Jakub Seidler. Tuzemskou ekonomiku stahuje zejména spotřeba domácností, která je reálně proti předpandemické úrovni o devět procent níže, doplnil analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

Ačkoli nominální mzdy v letošním roce porostou kolem osmi procent, v reálném vyjádření stále vykážou pokles, upozornila ČBA. V příštím roce však podle prognózy začnou opět růst, a to kolem čtyř procent. Očekávaná meziroční inflace v závěru letošního roku se změnila směrem níže jen kosmeticky z 8,2 na 7,7 procenta.

Nezaměstnanost zůstává nízká

Na trh práce ekonomické zpomalování podle asociace dopadá omezeně a míra nezaměstnanosti setrvává na nízkých úrovních. „Míra nezaměstnanosti je nejnižší v zemích EU. Celkový podíl nezaměstnaných lidí v roce 2023 dosáhne 3,6 procenta. V příštím roce se předpokládá mírný růst na 3,8 procenta. To je však stále nižší hodnota, než byla v roce 2017,“ zdůraznila ČBA.

Úrokové sazby České národní banky podle ní mohou začít klesat již letos, někteří členové panelu nicméně počítají s prvním poklesem sazeb až v příštím roce. Koncem roku 2024 by se hlavní sazba centrální banky měla nacházet mírně nad čtyřmi procenty, odhaduje asociace. Nyní je na sedmi procentech.

Kurz koruny nová prognóza přehodnotila směrem ke slabším hodnotám. Na konci letošního roku je prognostický panel odhaduje kolem 24,60 koruny za euro. Na této úrovni bude setrvávat i v příštím roce, závěrem by však mohl mírně posílit pod hranici 24,50 za euro. Rozptyl odhadů kurzu zůstává stejně jako v dřívějších prognózách značný, a to zejména pro rok příští, kdy se pro konec roku pohybuje od 23,80 po 25 korun za euro.

Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza na necelá čtyři procenta HDP. Pro příští rok na 2,8 procenta, tedy stejně jako v té předešlé. Pokles o jeden procentní bod je dán kombinací odeznění jednorázových výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií, mírného oživení tuzemské ekonomiky a konsolidačního balíčku. Tuzemská ekonomika v současnosti čelí citelné fiskální nerovnováze a představený konsolidační balíček je nutnou podmínkou pro nastolení více udržitelné trajektorie veřejných financí, míní ekonomové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích budou velké obchody většinou zavřené

Obchodní řetězce a nákupní centra budou mít o Vánocích naposledy otevřeno na Štědrý den, který letos připadá na středu, maximálně však do 12:00 hodin. Ve čtvrtek 25. prosince a v pátek 26. prosince budou mít všechny velké obchody zavřeno, stejně tak i ve čtvrtek 1. ledna. Děti šly letos do školy naposledy v pátek 19. prosince a vrátí se v pondělí 5. ledna.
před 2 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 15 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
20. 12. 2025
Načítání...