Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na aktuálním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Centrální banka zároveň zhoršila výhled české ekonomiky, letos čeká pokles HDP o čtyři desetiny procenta, příští rok růst 1,2 procenta. Zvýšila odhad průměrné inflace pro příští rok na 2,6 procenta.
Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci po jednání bankovní rady informoval, že makroekonomická prognóza doporučovala, aby centrální banka zahájila snižování úrokových sazeb ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Pro pokles základní sazby o čtvrt procentního bodu hlasovali na nynějším zasedání dva ze sedmi členů bankovní rady, ostatní byli pro stabilitu.
Hlavním důvodem pro aktuální rozhodnutí byl podle Michla výhled na vývoj inflace, která by v příštím roce měla setrvat podle prognózy nad dvěma procenty. Roli sehrál i očekávaný růst meziroční inflace za říjen kvůli statistickému efektu loňského úsporného tarifu. „Chceme zabránit tomu, aby se inflační očekávání adaptovala na tuto dočasně zvýšenou inflaci. Chceme demonstrovat, že chceme být přísní a nedovolíme, aby se inflační očekávání dál rozjela,“ sdělil guvernér ČNB.
Pro nadcházející jednání bankovní rady o sazbách, které se uskuteční 21. prosince, jsou podle Michla otevřené obě možnosti, tedy snížení sazeb i jejich ponechání. Členové rady se budou rozhodovat podle aktuálních makroekonomických dat a případného naplňování proinflačních rizik, avizoval. Zároveň upozornil, že případné snižování úrokových sazeb bude pozvolné.
Podnikatelé už jejich pokles vyhlížejí – zlevnil by jim úvěry. „Oproti roku 2021 sazby vzrostly téměř čtyřnásobně, dnes se nedostanete pod osm procent, předtím to bylo okolo dvou. Problém tak je v dosažitelnosti financování, zvlášť v situaci, kdy firmy potřebují, musí a chtějí investovat,“ je přesvědčený předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Josef Jaroš.
Zamrazilová: Páteř ekonomiky neškrtíme
Některé firmy už kvůli drahým úvěrům pozastavují investice. Vyčkávají, až si budou moci půjčit levněji. „Páteří naší ekonomiky je export. A 75 procent exportérů je pod zahraniční kontrolou, většinou jsou vlastnicky propojeni s eurozónou. Velká část z nich má možnost čerpat úvěry v eurech za eurové sazby, které jsou podstatně nižší. Takže páteř české ekonomiky rozhodně neškrtíme tím, že jsme sazby nesnížili,“ zdůraznila ve čtvrtečním Interview ČT24 viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.
Uznala, že je možné, že rozhodnutí bankovní rady zbrzdilo investice firem závislých na půjčkách v korunách nebo oživení hypotečního trhu, což ovšem nepovažuje za „příliš vysokou cenu“ v boji se zkrocením inflačních očekávání, jehož cílem je srazit inflaci dlouhodobě ke dvěma procentům.
Vzápětí ale přiznala, že rozhodování radních o sazbách nebylo jednoduché. „Každý z nás byl svým způsobem rozpolcen a řekla bych, že to rozhodnutí u nás většinově bylo někde blízko hranice padesát na padesát,“ odhadla Zamrazilová.
Pokud jde o zhoršení ekonomického výhledu, tak v srpnové prognóze ČNB čekala letos růst tuzemské ekonomiky o jednu desetinu procenta a příští rok o 2,3 procenta. Odhad inflace pro rok 2024 centrální banka v aktuální prognóze zhoršila o půl procenta na 2,6 procenta. Mírně naopak zlepšila odhad letošní průměrné inflace, která by měla dosáhnout 10,8 procenta. V srpnové predikci centrální banka očekávala procent jedenáct.
Do tolerančního pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle ČNB, tedy pod hranici tří procent, by se meziroční inflace podle prognózy měla dostat v prvním čtvrtletí příštího roku. K cíli by inflace měla klesnout ve čtvrtletí třetím. V roce 2025 by se průměrná inflace měla snížit na 2,1 procenta, uvedl Michl.
Hospodářský růst nyní podle něj tlumí slabá poptávka domácností i slabá zahraniční průmyslová poptávka. Nezaměstnanost nicméně zůstává nízká a trh práce je nadále napjatý, což se ale neprojevuje v růstu platů. Výraznější hospodářské oživení očekává ČNB až v roce 2025. Ekonomika by měla růst o 2,8 procenta.
Vedle základní úrokové sazby ponechala bankovní rada beze změny i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.
Koruna posílila
Koruna po rozhodnutí ČNB zpevnila o 19 haléřů na 24,49 Kč/EUR, a zakončila tak čtvrtek nejsilnější za víc než tři týdny. K dolaru zpevnila o 36 haléřů na 23,06 Kč/USD, což je nejsilnější závěr od konce září. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Část analytiků očekávala, že ČNB zahájí snižování sazeb. Podle nich pro to hovořila ekonomická situace, když meziměsíční inflace je na stabilních nízkých hodnotách a ekonomika je v útlumu, což prokázal i první odhad hrubého domácího produktu (HDP) za třetí čtvrtletí. HDP se meziročně snížil o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
„Základní tezí, která se prolínala tiskovou konferencí s guvernérem Michlem, bylo jednat opatrně a hlavně nic neuspěchat. Několikrát zdůraznil řadu proinflačních rizik, která zůstávají víceméně stále shodná a točí se především kolem hrozby ztráty ukotvenosti inflačních očekávání, lednového přecenění zboží a služeb, rychlejšího růstu mezd a samozřejmě i kolem expanzivní fiskální politiky,“ uvedl odpoledne analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Podle analytika České bankovní asociace Jakuba Seidlera se zdá, že samotná bankovní rada ještě není ohledně načasování snižování sazeb zcela rozhodnuta a pokud v následujících týdnech nastane kombinace proinflačních rizik, může ponechat pokles sazeb až na začátek příštího roku.
Čerstvé rozhodnutí dokazuje, že bankovní rada i do budoucna plánuje postupovat s maximální opatrností a případné negativní ekonomické dopady vyšších sazeb považuje za menší nebezpečí než ukotvení inflačních očekávání na vyšších úrovních, upozornil analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
Sazby se nezměnily dlouho
Aktuální období beze změn úrokových sazeb je nejdelší od roku 2017. Tehdy skončila téměř pětiletá fáze, kdy základní úroková sazba byla beze změny na 0,05 procenta. Od roku 2017 bankovní rada měnila sazby přinejmenším jednou ročně.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
