Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 6,9 procenta ze srpnových 8,5 procenta. Inflace zpomaluje osmý měsíc v řadě a její zářijová hodnota je nejnižší od prosince 2021. Nadále však zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB). V porovnání se srpnem klesly v září ceny o 0,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Inflace byla o 0,3 procentního bodu nižší, než předpokládala ČNB v srpnové prognóze. Podle analytiků vývoj cen posílí argumenty, aby centrální banka ještě letos přistoupila ke snížení úrokových sazeb ze současných sedmi procent.
Inflace v září meziročně zpomalila na 6,9 procenta
Události: Inflace v září meziročně zpomalila (zdroj: ČT24)
Na meziroční růst cenové hladiny měly v září nadále největší vliv náklady na bydlení. Nájemné stouplo téměř o osm procent, vodné o 16,3 procenta, stočné o více než čtvrtinu a ceny tepla a teplé vody o 36,2 procenta.
Další v pořadí vlivu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů. Ceny brambor stouply za rok o 63,4 procenta a cukr zdražil téměř o 45 procent. Ceny lihovin stouply o 3,1 procenta, vína o 6,7 procenta a piva téměř o desetinu. Více platí i kuřáci, tabákové výrobky zdražily meziročně o 7,4 procenta.
Zářijový vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl podle statistiků ovlivněn především vyššími cenami dovolených s komplexními službami, které zdražily o více než dvanáct procent. Ceny stravovacích služeb stouply meziročně o desetinu a ceny ubytování o 12,2 procenta.
Oproti srpnu ceny v září klesly o 0,7 procenta. U potravin a nealkoholických nápojů byly nižší u většiny sledovaných položek. Ceny ovoce se snížily o 3,8 procenta, zeleniny téměř o tři procenta.
Proti srpnu klesly také ceny plynu a elektřiny. Naopak vyšší byly ceny pohonných hmot, oděvů a obuvi. V souvislosti se začátkem nového školního roku se o 5,8 procenta zvýšily ceny v oddíle vzdělávání.
I přes pokles v posledních osmi měsících zůstává meziroční inflace v Česku stále vysoká. Od února 2022 do letošního června se dokonce držela nad deseti procenty. Před tím ale pod touto hranicí byla nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně.
Studio 24: Ekonom Tomáš Maier k současnému stavu inflace (zdroj: ČT24)
Koruna je k euru nejslabší za poslední rok
Koruna v úterý oslabila k euru k nejslabším úrovním za poslední rok. Kolem páté hodiny odpoledne se obchodovala na 24,59 korunách za euro, proti pondělnímu večeru ztratila třináct haléřů. Slabší zavírala naposledy v říjnu.
Podle analytiků oslabením reagovala právě na zveřejnění dat o zářijové inflaci. „Česká koruna prudce zareagovala na zveřejnění inflace za září, která opět poklesla, (…) Koruna tak skokově oslabila,“ uvedl Analytik Purple Trading Jaroslav Tupý. Podle něj se tak výrazně zvýšily sázky na možnost snížení základní úrokové sazby ČNB ještě v tomto roce.
Události: Ceny potravin (zdroj: ČT24)
Analytici: Inflace klesla nad očekávání
„Zářijová inflace představuje pro českou ekonomiku potěšující zprávu. Samotný pokles cen byl očekávatelný, ovšem jeho intenzita je skutečně nebývalá. Svůj podíl na tom mělo sezonní zlevnění dovolených, které již připomíná standardní dobu před vypuknutím inflační vlny,“ podotkl hlavní ekonom Cyrussu Vít Hradil.
„Nezvykle výrazný byl ovšem pokles cen potravin, který dalece překonal běžnou sezonnost a evidentně již odráží měsíce pozorovaného uklidnění v cenách zemědělských výrobců, které se konečně propisuje na pultech obchodů,“ doplnil.
„Ukazovalo se, že spotřebitelé nakupují méně zboží či unikají do toho méně kvalitního a levnějšího. To působilo v pozitivním slova smyslu, protože nižší poptávka dává informaci prodávajícímu, kam až s cenou může zajít,“ sdělil hlavní ekonom DRFG Martin Slaný.
Se Slaným souhlasí i ekonom z České zemědělské univerzity v Praze Petr Wawrosz. „Je zde strana poptávková, domácnosti hledají levnější substituty, nenakupují jen v Česku a tak dále. Poptávkový tlak tak může hrát roli, aby ceny dále klesaly,“ okomentoval.
Podle něj lze očekávat, že by se inflace mohla v příštím roce přiblížit cíli centrální banky. „Tedy dvě procenta, respektive to spíše vidím v tolerančním pásmu plus jedno procento,“ zhodnotil Wawrosz.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler připomněl, že kromě potravin meziměsíčně zlevnily i dovolené, což je sezonní záležitost, a energie. „Zejména ceny energií a ceny potravin tak stály za výraznějším meziměsíčním poklesem cen v září,“ podotkl. Růst cen podle Seidlera celkově zvolňuje. „Od února do září letošního roku celkové ceny vzrostly o 1,1 procenta, zatímco v loňském roce v tomtéž období to bylo přes 11 procent,“ upozornil.
„Silný pokles inflace představuje jednoznačné pozitivum pro peněženky domácností. Inflace totiž poprvé za dlouhou dobu klesla pod vykázaný růst nominálních mezd, což naznačuje, že domácnosti začínají opět bohatnout,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Byznys ČT24: Zdražování zpomaluje (zdroj: ČT24)
Pod prognózou ČNB
Česká národní banka očekávala vyšší inflaci o tři desetiny procentního bodu. „Meziroční růst cen potravin se v září dále výrazně snížil. K tomu přispívají snižující se ceny světových agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců, jakožto i utlumená spotřebitelská poptávka,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Potraviny v září meziročně zdražily o šest procent, prognóza ČNB očekávala zdražení o 7,3 procenta. V srpnu dosáhl meziroční růst cen potravin 7,5 procenta.
Mírně pod prognózou byl také meziroční růst regulovaných cen, který v září dosáhl 15,3 procenta po srpnových 22,1 procenta. „Meziroční dynamika regulovaných cen nadále silná, nicméně v září se viditelně snížila, a to jak vlivem srovnávací základny, tak díky zlevňování silové elektřiny a plynu před začátkem letošní topné sezony,“ uvedl Král. Pohonné hmoty v září meziročně zlevnily o 6,6 procenta, ČNB nicméně očekávala snížení jejich cen o 15,3 procenta.
Jádrová inflace, která zahrnuje komodity, jež nepodléhají cenové regulaci, a potraviny a pohonné hmoty, které podléhají velkým cenovým výkyvům, byla v září pět procent, prognóza ČNB přitom očekávala 5,5 procenta. V srpnu přitom byla jádrová inflace o procentní bod vyšší. Podle Krále k jejímu odeznívání přispívá zchlazená domácí poptávka. „Ta působí proti dalšímu růstu ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb. Zpomalil zejména růst cen zboží a v menším rozsahu také služeb,“ upozornil Král.
- Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste, a pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje.
- Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb.
- Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v médiích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.
- Zdroj: ČBA
„Argument pro snižování úrokových sazeb“
„Momentálně se zdá být pravděpodobné, že poptávkové inflaci již skutečně došel dech a v nejbližší době zůstane utlumena. Jediným výraznějším proinflačním rizikem tak zůstane cena komodit, primárně pak ropy, a její reakce na dění na Blízkém východě,“ konstatoval Hradil. „Pro Českou národní banku se jedná o silný argument pro zahájení procesu snižování úrokových sazeb. I nadále tedy předpokládáme, že k prvnímu uvolnění měnové politiky centrální banka sáhne již na svém listopadovém zasedání,“ doplnil.
Podobné očekávání ohledně ČNB má i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Dle mého názoru je zde prostor pro zahájení opatrného snižování úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu v jednom kroku a ČNB by své úroky mohla takto snížit jak v listopadu, tak v prosinci. Nelze vyloučit scénář, v němž opět převáží opatrnost a repo sazba zůstane na stávající úrovni sedm procent i v listopadu, v takovém případě by se ale kumulovala potřeba následně sazby snižovat ve výraznějších krocích,“ řekl.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Prognóza: V říjnu se meziroční inflace zvýší
V říjnu analytici předpokládají opětovné zvýšení inflace kvůli loňskému úspornému tarifu na energie, který v posledních třech měsících 2022 inflaci snížil a nyní bude působit opačně. „V listopadu by ale měla meziroční inflace opět klesnout a v závěru letošního roku by se celková meziroční inflace mohla nacházet v oblasti okolo sedmi procent a možná i mírně pod touto úrovní,“ míní Jáč.
„Když to srovnáme s loňským rokem, v říjnu a listopadu byl vývoj poměrně razantní, plus hrají roli faktory, jako je úsporný tarif a další vládní opatření. V tom případě lze očekávat, že ceny porostou o něco rychleji,“ poznamenal Wawrosz.
Také podle prognózy ČNB se v říjnu meziroční inflace zvýší kvůli statistickému efektu loňského úsporného tarifu na elektřinu. „Nastoupený proces obnovování cenové stability v České republice ale nebude tímto statistickým efektem nijak narušen. O síle a plošnosti dezinflačního trendu totiž svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících. Ten je patrný zejména v klíčovém segmentu spotřebitelských cen, v takzvaném cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách,“ dodal Král.
„Čekáme v říjnu zvýšení meziroční inflace někam nad osm procent. To je ovšem jen technická záležitost, v cenách samotných v jejich meziměsíčním vývoji se nic dramatického dít nebude,“ okomentoval náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů.
Česko si polepšilo v evropském měřítku
V evropském žebříčku inflace si Česko v září polepšilo. Ze 41 sledovaných evropských států ji mělo třináctou nejvyšší, zatímco v srpnu bylo na devátém místě. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu.
Nejvyšší inflaci má podle analýzy nadále Maďarsko (12,2 procenta). Vyšší inflace než v Česku je nadále třeba v Srbsku (11,5 procenta), Rumunsku (9,43 procenta), Moldavsku (8,6 procenta), Černé Hoře (8,6 procenta), na Ukrajině (7,1 procenta). Ze sousedních států je inflace vyšší na Slovensku (8,84 procenta) a v Polsku (8,2 procenta). Nižší je naopak v Rakousku (6,1 procenta) a Německu (4,5 procenta), uvedla Portu.
Nejnižší inflaci z evropských států má podle analýzy Nizozemsko (0,2 procenta). Nízká je inflace také v Dánsku (0,9 procenta), Lichtenštejnsku (1,6 procenta) a Švýcarsku (1,7 procenta).
Zrychlil meziroční pokles vývozních cen
ČSÚ v úterý zveřejnil také informace o srpnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Meziroční pokles vývozních cen zrychlil na 5,2 procenta po červencových 4,5 procenta a u dovozu zrychlil na 12,8 procenta z předchozích 11,6 procenta. Meziměsíčně ceny vyváženého zboží stouply o 0,6 procenta a u dováženého o 1,3 procenta.
„V srpnu byly ceny ve vývozu a dovozu výrazně ovlivněny kurzem koruny vůči euru a dolaru. Dovozní ceny energií se meziročně snížily o 49,5 procenta, nejvíce ceny plynu, elektřiny, ropy a ropných výrobků. Směnné relace byly meziročně s hodnotou 108,7 procenta významně pozitivní,“ uvedl k výsledkům vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.