Inflace v eurozóně klesla na 4,3 procenta, nejvyšší je na Slovensku

Míra inflace v eurozóně v září klesla na 4,3 procenta, uvedl v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Je to větší pokles, než se čekalo. Před rokem byla rekordní a dosahovala deseti procent. Nejvyšší inflaci má nyní v eurozóně Slovensko.

Nejvíce k růstu cen letos v září přispěla kategorie potraviny, alkohol a tabák. Nižší ceny energií naopak vedly ke zmírnění inflace. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že klesne zhruba na 4,5 procenta.

Z celkových dvaceti zemí eurozóny má nejvyšší zářijovou inflaci Slovensko, kde činila 8,9 procenta. Snížila se však ze srpnové hodnoty 9,6 procenta a z červencové 10,3 procenta. Naopak nejnižší inflaci v eurozóně měly v září Nizozemsko (-0,3 procenta) a Belgie (0,7 procenta). Trojici zemí s nejnižší inflací uzavírá Řecko s hodnotou 2,4 procenta.

Takzvaná jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny energií a potravin, se podle očekávání snížila na 4,5 procenta ze srpnové hodnoty 5,3 procenta.

Údaje z hlavních ekonomik zemí, které používají euro, jsou různorodé. Zatímco v Německu meziroční inflace v září klesla ze 6,4 na 4,3 procenta, ve Španělsku naopak vzrostla, a to ze srpnových 2,4 procenta na 3,2 procenta v září.

Vyšší ceny se projevují ve službách

Ekonomové nicméně upozorňují, že velké zmírnění inflace v Německu bylo ovlivněno tím, že loni v září skončily dotované jízdenky na dopravu i dotace na pohonné hmoty, což tehdy vedlo ke zvýšení spotřebitelských cen, uvedla agentura AP. Německo je největší ekonomikou ze zemí eurozóny.

Vysoké ceny brzdí evropskou ekonomiku, mzdy totiž někdy lidem nestačí na zaplacení účtů, jak byli dříve zvyklí, což je nutí omezovat ostatní výdaje. Ceny energií sice za poslední dobu klesly, inflace má ale na hospodářství dopady i tak. Vyšší ceny jsou vidět ve službách, například pokud jde o kadeřnictví či hotelové pobyty.

Míra inflace nadále zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem, který pro cenovou stabilitu stanovila Evropská centrální banka (ECB). Ta očekává, že na tuto hodnotu se inflace dostane ke konci roku 2025, což ale mají někteří zástupci centrální banky za příliš pozdě. Vyšší ceny ropy ale v poslední době vrhají stín na snahu ECB dostat inflaci ke dvěma procentům, uvedla AP.

V rychlém odhadu nejsou data za ty členské země Evropské unie, které nejsou zároveň v eurozóně. Kompletní údaje, tedy i za Česko, Eurostat zveřejní v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...