ČNB vládní snahu o úspory vítá, řekl Michl. Na snižování sazeb dle svých slov nemá pomyšlení

Nahrávám video

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve velkém rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že oceňuje, že se vláda snaží hledat úspory. Konkrétní opatření představená minulý týden ale komentovat nechtěl, prý to není v jeho kompetenci. Zdůraznil, že on osobně bude spokojený až v momentě, kdy inflace spadne ze současných necelých třinácti procent na procenta dvě. Do té doby s ní dle jeho slov bude centrální banka dál bojovat. Také řekl, silná koruna je alfou a omegou jeho přístupu k ekonomice.

„Po tom roce (od jmenování) už můžu skládat účty. Tehdy byla inflace 18 procent, od února letošního roku už začala klesat a nyní už je 12,7 procenta. Čekáme, že do tří měsíců bude pod deseti procenty. Zatím naše strategie vychází,“ řekl hned v úvodu rozhovoru Michl. Uznává, že inflace je stále vysoká a odhaduje, že bude potřeba další rok až rok a půl, aby klesla až ke dvěma procentům.

„Zatím bych nic neměnil, ani zpětně. Klíčové je, že za tu dobu jsme dosáhli i nejsilnějšího kurzu koruny v historii,“ dodal guvernér ČNB a zmínil, že minulý měsíc v průměru za celý měsíc byl nejsilnější měnový kurz, nejsilnější koruna. „A to je strašně dobře, toho si musíme vážit,“ zdůraznil.

Co říká Michl na úsporný balíček, který vláda představila před několika dny? Jednotlivá opatření komentovat nechtěl, je prý ale rád, že vládu vyzval k aktivitě. V obecné rovině připomněl, že existují dvě politiky, které se snaží nasměrovat ekonomiku – měnová a fiskální. „A my jako měnová politika razíme tvrdou cestu, máme nejpřísnější měnové podmínky za posledních dvacet let. A pokud je naším cílem snížení inflace, tak potřebuji, aby podobně přísná byla i fiskální, rozpočtová politika,“ má jasno Michl.

Úspory jako cesta správným směrem

Zároveň konstatoval, že není v jeho kompetenci výrazně mluvit do práce předsedy vlády. Vyzval nicméně ke snižování deficitů, protože to považuje za cestu k rychlejšímu zkrocení inflace. Úsporný plán představený vládou bankéři stále analyzují. „Uvidíme, co schválí poslanci, jak to projde parlamentem. Každopádně vítáme snahu o úspory, je to cesta správným směrem,“ kvituje snahu kabinetu šéf ČNB.

Klíčové je podle něj snižovat výdaje oproti předchozím obdobím. „Tím krotíme agregátní poptávku v ekonomice, tím pádem krotíme ceny a dál snižujeme inflaci. Důležité je, aby (vláda) nešla přes zvyšování nepřímých daní,“ uvedl Michl, podle kterého by to mohlo naopak inflaci zvyšovat. 

Moderátorka připomněla nedávný spor mezi Michlem a premiérem Petrem Fialou (ODS) o to, kdo více může za vysokou inflaci. Guvernér ČNB ale odmítl, že by na někoho svaloval vinu a zdůraznil, že „se dívá do budoucna“. V minulosti podle něj nemá cenu „se babrat“. Zopakoval, že prvořadým cílem je snížit inflaci.

Toho lze podle něj dosáhnout právě i tím, že fiskální politika bude podobně přísná jako ta měňová. „Potom se peníze nebudou roztáčet,“ řekl Michl. A když do sebe tyto dvě politiky zapadnou, může to vést k výraznému poklesu inflace.

„Pokud se krotí inflace, tak to bolí napříč celou společností, ale výsledek podle mě bude stát za to, protože ceny porostou mírně, budeme mít znovu inflaci kolem dvou procent. A to podle mě bude ta nejlepší zpráva, kterou můžeme obyvatelstvu dát,“ je přesvědčený Michl.

Odhadl, že by centrální banka mohla mít do pár týdnů k dispozici předběžnou analýzu dopadů vládního balíčku, která by radě ČNB mohla dát lepší obrázek o tom, jak dál postupovat v otázce úrokových sazeb. Další zasedání je v červnu. Michl zmínil, že proti inflaci působí i to, že lidé v poslední době více spoří.

„Může nastat spousta zvratů“

Na nedávném zasedání rady ČNB čtyři její členové hlasovali pro zachování stávající úrokové sazby sedm procent, zbylí tři chtěli její zvýšení o čtvrt procentního bodu. Michl nechtěl odhadovat, v jakém poměru budou radní o sazbách hlasovat v červnu. On osobně ale prý na snižování sazeb nemá ani pomyšlení.

A i když aktuálně inflace klesá, Michl varoval, že v ekonomice může nastat spousta zvratů. „Řada mladých lidí si myslela, že nikdy nezažije válku, a je tu válka na Ukrajině. Někdy se události semelou a my musíme být připraveni reagovat tak, abychom naší zemi garantovali nízkou inflaci,“ řekl guvernér centrální banky. Spokojený prý bude ale až v okamžiku, kdy klesne tak, že „bude začínat dvojkou“. Zopakoval, že do té doby ČNB ze svého přísného přístupu nesleví.

„Po celý můj mandát bych chtěl, abychom měli silnou měnu. Je to alfa a omega filozofie mého přístupu k ekonomice. Ale důležité je, že k tomu potřebujeme i silnou ekonomiku, dobrý export a aby růst mezd odpovídal produktivitě práce,“ vyjmenoval Michl s tím, že sílu měny ovlivňují i další faktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 14 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled