ČNB vládní snahu o úspory vítá, řekl Michl. Na snižování sazeb dle svých slov nemá pomyšlení

Nahrávám video
Guvernér ČNB Aleš Michl o stavu české ekonomiky
Zdroj: ČT24

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve velkém rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že oceňuje, že se vláda snaží hledat úspory. Konkrétní opatření představená minulý týden ale komentovat nechtěl, prý to není v jeho kompetenci. Zdůraznil, že on osobně bude spokojený až v momentě, kdy inflace spadne ze současných necelých třinácti procent na procenta dvě. Do té doby s ní dle jeho slov bude centrální banka dál bojovat. Také řekl, silná koruna je alfou a omegou jeho přístupu k ekonomice.

„Po tom roce (od jmenování) už můžu skládat účty. Tehdy byla inflace 18 procent, od února letošního roku už začala klesat a nyní už je 12,7 procenta. Čekáme, že do tří měsíců bude pod deseti procenty. Zatím naše strategie vychází,“ řekl hned v úvodu rozhovoru Michl. Uznává, že inflace je stále vysoká a odhaduje, že bude potřeba další rok až rok a půl, aby klesla až ke dvěma procentům.

„Zatím bych nic neměnil, ani zpětně. Klíčové je, že za tu dobu jsme dosáhli i nejsilnějšího kurzu koruny v historii,“ dodal guvernér ČNB a zmínil, že minulý měsíc v průměru za celý měsíc byl nejsilnější měnový kurz, nejsilnější koruna. „A to je strašně dobře, toho si musíme vážit,“ zdůraznil.

Co říká Michl na úsporný balíček, který vláda představila před několika dny? Jednotlivá opatření komentovat nechtěl, je prý ale rád, že vládu vyzval k aktivitě. V obecné rovině připomněl, že existují dvě politiky, které se snaží nasměrovat ekonomiku – měnová a fiskální. „A my jako měnová politika razíme tvrdou cestu, máme nejpřísnější měnové podmínky za posledních dvacet let. A pokud je naším cílem snížení inflace, tak potřebuji, aby podobně přísná byla i fiskální, rozpočtová politika,“ má jasno Michl.

Úspory jako cesta správným směrem

Zároveň konstatoval, že není v jeho kompetenci výrazně mluvit do práce předsedy vlády. Vyzval nicméně ke snižování deficitů, protože to považuje za cestu k rychlejšímu zkrocení inflace. Úsporný plán představený vládou bankéři stále analyzují. „Uvidíme, co schválí poslanci, jak to projde parlamentem. Každopádně vítáme snahu o úspory, je to cesta správným směrem,“ kvituje snahu kabinetu šéf ČNB.

Klíčové je podle něj snižovat výdaje oproti předchozím obdobím. „Tím krotíme agregátní poptávku v ekonomice, tím pádem krotíme ceny a dál snižujeme inflaci. Důležité je, aby (vláda) nešla přes zvyšování nepřímých daní,“ uvedl Michl, podle kterého by to mohlo naopak inflaci zvyšovat. 

Moderátorka připomněla nedávný spor mezi Michlem a premiérem Petrem Fialou (ODS) o to, kdo více může za vysokou inflaci. Guvernér ČNB ale odmítl, že by na někoho svaloval vinu a zdůraznil, že „se dívá do budoucna“. V minulosti podle něj nemá cenu „se babrat“. Zopakoval, že prvořadým cílem je snížit inflaci.

Toho lze podle něj dosáhnout právě i tím, že fiskální politika bude podobně přísná jako ta měňová. „Potom se peníze nebudou roztáčet,“ řekl Michl. A když do sebe tyto dvě politiky zapadnou, může to vést k výraznému poklesu inflace.

„Pokud se krotí inflace, tak to bolí napříč celou společností, ale výsledek podle mě bude stát za to, protože ceny porostou mírně, budeme mít znovu inflaci kolem dvou procent. A to podle mě bude ta nejlepší zpráva, kterou můžeme obyvatelstvu dát,“ je přesvědčený Michl.

Odhadl, že by centrální banka mohla mít do pár týdnů k dispozici předběžnou analýzu dopadů vládního balíčku, která by radě ČNB mohla dát lepší obrázek o tom, jak dál postupovat v otázce úrokových sazeb. Další zasedání je v červnu. Michl zmínil, že proti inflaci působí i to, že lidé v poslední době více spoří.

„Může nastat spousta zvratů“

Na nedávném zasedání rady ČNB čtyři její členové hlasovali pro zachování stávající úrokové sazby sedm procent, zbylí tři chtěli její zvýšení o čtvrt procentního bodu. Michl nechtěl odhadovat, v jakém poměru budou radní o sazbách hlasovat v červnu. On osobně ale prý na snižování sazeb nemá ani pomyšlení.

A i když aktuálně inflace klesá, Michl varoval, že v ekonomice může nastat spousta zvratů. „Řada mladých lidí si myslela, že nikdy nezažije válku, a je tu válka na Ukrajině. Někdy se události semelou a my musíme být připraveni reagovat tak, abychom naší zemi garantovali nízkou inflaci,“ řekl guvernér centrální banky. Spokojený prý bude ale až v okamžiku, kdy klesne tak, že „bude začínat dvojkou“. Zopakoval, že do té doby ČNB ze svého přísného přístupu nesleví.

„Po celý můj mandát bych chtěl, abychom měli silnou měnu. Je to alfa a omega filozofie mého přístupu k ekonomice. Ale důležité je, že k tomu potřebujeme i silnou ekonomiku, dobrý export a aby růst mezd odpovídal produktivitě práce,“ vyjmenoval Michl s tím, že sílu měny ovlivňují i další faktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 korun za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 19 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 21 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...