ČNB vládní snahu o úspory vítá, řekl Michl. Na snižování sazeb dle svých slov nemá pomyšlení

Nahrávám video

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve velkém rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že oceňuje, že se vláda snaží hledat úspory. Konkrétní opatření představená minulý týden ale komentovat nechtěl, prý to není v jeho kompetenci. Zdůraznil, že on osobně bude spokojený až v momentě, kdy inflace spadne ze současných necelých třinácti procent na procenta dvě. Do té doby s ní dle jeho slov bude centrální banka dál bojovat. Také řekl, silná koruna je alfou a omegou jeho přístupu k ekonomice.

„Po tom roce (od jmenování) už můžu skládat účty. Tehdy byla inflace 18 procent, od února letošního roku už začala klesat a nyní už je 12,7 procenta. Čekáme, že do tří měsíců bude pod deseti procenty. Zatím naše strategie vychází,“ řekl hned v úvodu rozhovoru Michl. Uznává, že inflace je stále vysoká a odhaduje, že bude potřeba další rok až rok a půl, aby klesla až ke dvěma procentům.

„Zatím bych nic neměnil, ani zpětně. Klíčové je, že za tu dobu jsme dosáhli i nejsilnějšího kurzu koruny v historii,“ dodal guvernér ČNB a zmínil, že minulý měsíc v průměru za celý měsíc byl nejsilnější měnový kurz, nejsilnější koruna. „A to je strašně dobře, toho si musíme vážit,“ zdůraznil.

Co říká Michl na úsporný balíček, který vláda představila před několika dny? Jednotlivá opatření komentovat nechtěl, je prý ale rád, že vládu vyzval k aktivitě. V obecné rovině připomněl, že existují dvě politiky, které se snaží nasměrovat ekonomiku – měnová a fiskální. „A my jako měnová politika razíme tvrdou cestu, máme nejpřísnější měnové podmínky za posledních dvacet let. A pokud je naším cílem snížení inflace, tak potřebuji, aby podobně přísná byla i fiskální, rozpočtová politika,“ má jasno Michl.

Úspory jako cesta správným směrem

Zároveň konstatoval, že není v jeho kompetenci výrazně mluvit do práce předsedy vlády. Vyzval nicméně ke snižování deficitů, protože to považuje za cestu k rychlejšímu zkrocení inflace. Úsporný plán představený vládou bankéři stále analyzují. „Uvidíme, co schválí poslanci, jak to projde parlamentem. Každopádně vítáme snahu o úspory, je to cesta správným směrem,“ kvituje snahu kabinetu šéf ČNB.

Klíčové je podle něj snižovat výdaje oproti předchozím obdobím. „Tím krotíme agregátní poptávku v ekonomice, tím pádem krotíme ceny a dál snižujeme inflaci. Důležité je, aby (vláda) nešla přes zvyšování nepřímých daní,“ uvedl Michl, podle kterého by to mohlo naopak inflaci zvyšovat. 

Moderátorka připomněla nedávný spor mezi Michlem a premiérem Petrem Fialou (ODS) o to, kdo více může za vysokou inflaci. Guvernér ČNB ale odmítl, že by na někoho svaloval vinu a zdůraznil, že „se dívá do budoucna“. V minulosti podle něj nemá cenu „se babrat“. Zopakoval, že prvořadým cílem je snížit inflaci.

Toho lze podle něj dosáhnout právě i tím, že fiskální politika bude podobně přísná jako ta měňová. „Potom se peníze nebudou roztáčet,“ řekl Michl. A když do sebe tyto dvě politiky zapadnou, může to vést k výraznému poklesu inflace.

„Pokud se krotí inflace, tak to bolí napříč celou společností, ale výsledek podle mě bude stát za to, protože ceny porostou mírně, budeme mít znovu inflaci kolem dvou procent. A to podle mě bude ta nejlepší zpráva, kterou můžeme obyvatelstvu dát,“ je přesvědčený Michl.

Odhadl, že by centrální banka mohla mít do pár týdnů k dispozici předběžnou analýzu dopadů vládního balíčku, která by radě ČNB mohla dát lepší obrázek o tom, jak dál postupovat v otázce úrokových sazeb. Další zasedání je v červnu. Michl zmínil, že proti inflaci působí i to, že lidé v poslední době více spoří.

„Může nastat spousta zvratů“

Na nedávném zasedání rady ČNB čtyři její členové hlasovali pro zachování stávající úrokové sazby sedm procent, zbylí tři chtěli její zvýšení o čtvrt procentního bodu. Michl nechtěl odhadovat, v jakém poměru budou radní o sazbách hlasovat v červnu. On osobně ale prý na snižování sazeb nemá ani pomyšlení.

A i když aktuálně inflace klesá, Michl varoval, že v ekonomice může nastat spousta zvratů. „Řada mladých lidí si myslela, že nikdy nezažije válku, a je tu válka na Ukrajině. Někdy se události semelou a my musíme být připraveni reagovat tak, abychom naší zemi garantovali nízkou inflaci,“ řekl guvernér centrální banky. Spokojený prý bude ale až v okamžiku, kdy klesne tak, že „bude začínat dvojkou“. Zopakoval, že do té doby ČNB ze svého přísného přístupu nesleví.

„Po celý můj mandát bych chtěl, abychom měli silnou měnu. Je to alfa a omega filozofie mého přístupu k ekonomice. Ale důležité je, že k tomu potřebujeme i silnou ekonomiku, dobrý export a aby růst mezd odpovídal produktivitě práce,“ vyjmenoval Michl s tím, že sílu měny ovlivňují i další faktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 10 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 18 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 20 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
včera v 14:16

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánovčera v 13:25

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.