Výroky guvernéra centrální banky a premiéra, kteří se ve středu vzájemně obvinili, že mohou za vysokou inflaci, rozpoutaly širší polemiku politiků i ekonomů. Jejich názory se různí. Zejména opoziční politici tvrdí, že za zvyšování cen může vláda, zatímco někteří ekonomové ho považují spíše za důsledek nečinnosti České národní banky.
Může za inflaci vláda, nebo ČNB? Michla se ve sporu s Fialou zastávají opoziční politici, premiéra ekonomové
Události: Spor mezi vládou a centrální bankou (zdroj: ČT24)
Guvernér ČNB Aleš Michl prohlásil ve středu po zasedání bankovní rady, že za zásadní pro růst cen považuje kroky vlády, která podle něj hospodaří s příliš vysokým deficitem – zjednodušeně utrácí na dluh – a zatím nepřišla s jasnými kroky, které by to změnily. „Pokud nebude oznámen dlouhodobě kredibilní balíček, tak to vytváří tlaky do budoucna,“ prohlásil.
Premiér Petr Fiala (ODS) záhy reagoval s tím, že vláda má „v ruce jen některé nástroje“. „Klíčové nástroje k zvládání inflace – a k tomu jsou také zřízeny mimo jiné – mají nezávislé centrální banky,“ prohlásil.
Spor hlav dvou institucí klíčových pro ekonomiku státu vzápětí rezonoval mezi politiky a ekonomy. Ani ti se však neshodnou, kdo nese za inflaci zodpovědnost především. Docela jasný je postoj opozičních politiků, kteří vesměs ukazují na vládu. „Česká národní banka se chová poměrně racionálně, kdy základní úrokovou míru nezvedá příliš rychle. V tuto chvíli je míč na straně vlády, musí snižovat své výdaje,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř z SPD.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová je přesvědčena, že se předseda vlády snaží vinu svést na kdekoho. „Nejdřív tvrdil, že je to Babišova drahota, že za to může Andrej Babiš a naše vláda. Pak tvrdil, že je to Putinova drahota, teď říká, že za to může Česká národní banka, příště asi svatý Petr,“ míní.
Jasné zastání ovšem Fiala nenalezl ani u předsedy rozpočtového výboru Josefa Bernarda z koaličních STAN. Podle něj „je pravda někde mezi“. „Inflaci může zapříčiňovat jak nesprávný postup národní banky, tak velkorysá fiskální politika vlády,“ podotkl.
Zámečník: Je nezvyklé, když se guvernér vyjadřuje k politice vlády
Výhrady k oběma stranám má i ekonom, někdejší člen NERV a bývalý zástupce Česka ve Světové bance Miroslav Zámečník. „Jedním z faktorů je i rozpočtový schodek a masivní nárůst výdajů. To nikdo nepopírá. Ale je nezvyklé, aby se guvernér a viceguvernérka centrální banky tak explicitně vyjadřovali k fiskální politice státu,“ řekl Zámečník v Interview ČT24.
Domnívá se, že obviňováním politiky vlády by si mohli představitelé ČNB připravovat půdu pro budoucí zvednutí sazeb, čemuž se Michl vždy bránil. „Nasadili si velmi ambiciózní cíl, že se dostaneme k inflačnímu cíli v příštím roce,“ podotkl.
Miroslav Zámečník v Interview ČT24: „Fed má sazby nad inflací. Představme si, kde by musely být naše sazby, kdybychom měli říct, máme to jako v USA.“ (zdroj: ČT24)
Někteří další ekonomové stojí ve sporu s Michlem spíše na premiérově straně. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl či Tomáš Pfeiler z investiční společnosti Cyrrus shodně tvrdí, že nikdo jiný než centrální banka nezodpovídá za udržení inflace na uzdě.
„Hlavním důvodem, proč tady máme tak vysokou inflaci, je, že Česká národní banka už zhruba před rokem z nepochopitelných důvodů zcela zastavila cyklus zvedání sazeb navzdory rekordně vysoké inflaci,“ uvedl Pfeiler. Podle Hampla „je to tak napsáno v legislativě, je to tak ekonomicky i fakticky“. „Všechno ostatní jsou příběhy, které si různí hráči domýšlejí podle toho, jak jim vyhovují,“ dodal.
Ceny rostly výrazně, gouda zdražila více než dvojnásobně
Jisté je, že inflace stále zůstává vysoká. V březnu činila meziroční hodnota 15 procent, ale některé zboží zdražilo podstatně více. Bylo to tak i u některých potravin. „U úplně nejmladší goudy je nárůst o 150 procent,“ vylíčila prodavačka sýrů Andrea Svobodová, která musela zejména v posledním půlroce velmi pravidelně přepisovat cenovky – a to zhruba po dvouletém období docela stálých cen.
Podobně často musel upravovat cenovky majitel řeznictví Zdeněk Absolon. „Nejčastěji se přepisovaly u vepřového. Tam je to za posledního půl roku o 20 nebo 25 procent,“ upozornil.
Poslední údaje o růstu spotřebitelských cen vydal Český statistický úřad před polovinou dubna. Další vydá příští čtvrtek. Tehdy se ukáže, zda bude růst cen dál zpomalovat. Od ledna míra inflace klesá z 17,6 procenta přes únorových 16,7 procenta na březnových 15 procent. Česká národní banka podle nejnovější prognózy očekává, že za celý rok bude inflace 11,2 procenta, což je více, než předpokládala dříve.