Mzdy strana 2 z 5

Desítky tisíc lidí demonstrovaly v sobotu na Kanárských ostrovech proti masové turistice v tomto španělském autonomním regionu v Atlantském oceánu. Do ulic a na promenády u pláží vyšlo manifestovat podle deníku El País přes 57 tisíc lidí, některá média uvádějí i více než sto tisíc účastníků, kteří požadují mimo jiné limit pro počet turistů a dostupné bydlení pro místní obyvatele. V solidaritě s nimi v sobotu demonstrovaly také skupiny lidí v Madridu či Barceloně.

Minimální mzda by měla v příštím roce přesáhnout dvacet tisíc korun. Vláda ji chce navázat na průměrné příjmy a postupně minimum a průměr sbližovat, až by koncem desetiletí dosáhla minimální mzda 47 procent výše té průměrné. Ruku v ruce jde ale také návrh na zrušení zaručených mezd, které stanoví nejnižší výdělky pro jednotlivé profese v soukromé sféře. To se vůbec nelíbí opozici, ale ani odborům. Souzní také v názoru, že minimální mzda by měla být v poměru k průměrné vyšší.

Růst o 1,3 procenta očekává letos od české ekonomiky Hospodářská komora. Její makroekonomická prognóza také počítá s růstem mezd, a to jak numericky, tak i reálně. Průměrná mzda by měla podle komory stoupnout o 6,1 procenta a reálná mzda o 3,4 procenta. Inflace by podle prognózy měla v průměru být 2,7procentní.

Josef Středula je zpět v čele největší odborové centrály ČMKOS. Po epizodě s neplacením příspěvků si ho odboráři znovu, ale těsně zvolili jako předsedu. „Musíme pokračovat v boji za vyšší mzdy pro zaměstnance,“ sdělil Středula v rozhovoru pro Události, komentáře. Neplacení příspěvků označil jako pochybení, ale také za již vyřešenou záležitost.

Zaměstnancům by se letos mohla zvýšit částka na výplatních páskách. Nejčastěji podniky plánují mzdy zvyšovat o pět až deset procent. Zjistila to Hospodářská komora mezi svými členy. Vyšších mezd by se díky očekávanému zvýšení poptávky měli dočkat zaměstnanci napříč obory. Mírně štědřejší by mohly být firmy ve zpracovatelském průmyslu. Podniky ale zaměstnance neodměňují jen výplatou, stále častěji využívají benefity.

Evropská komise (EK) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,1 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 1,4 procenta. Ekonomika se nicméně zotaví z loňského poklesu, který činil 0,4 procenta, podpoří ji vysoká míra úspor domácností, předpokládané zmírnění inflace, růst reálných mezd a uvolnění podmínek pro financování. Komise to uvedla ve své prognóze. Zhoršila i výhled růstu unijního hospodářství z očekávaných 1,3 procenta na 0,9 procenta a v eurozóně z 1,2 na 0,8 procenta.

Platy nepedagogických pracovníků ve školství už na řadě míst klesly pod hranici životního minima. Resort proto hledá řešení, jak peníze dorovnat. Do budoucna ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvažuje o tom, že by takovou povinnost převzali zřizovatelé škol.

Strojvůdci německých drah Deutsche Bahn (DB) v osobní dopravě budou od středečního rána do pondělního večera stávkovat, v nákladní dopravě zastaví práci už v úterý večer. V pondělí to oznámily odbory GDL. Protest, kterým se odboráři snaží vymoci vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky, ochromí dopravu nejen v Německu, problémy budou mít i spoje s Českou republikou.

Památníky v Lidicích i v Terezíně kvůli úsporám omezují otevírací dobu a také ruší některé akce. Zdůvodnily to inflací a vládními škrty. Ministerstvo kultury ale tvrdí, že i v době konsolidace veřejných financí mají příspěvkové organizace adekvátní rozpočty.

Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš řekl v nedělní debatě se současným šéfem vlády Petrem Fialou (ODS), že podporuje pozici českého kabinetu vůči Izraeli. Fiala jeho postoj ocenil. Debatu vysílala televize Nova v pořadu Za pět minut dvanáct. V řadě dalších věcí se ale neshodli. Babiš mimo jiné prohlásil, že Fialova vláda zemi devastuje a bude v tom pokračovat. Premiér ale očekává v příštím roce zlepšení hospodářské situace, k čemuž má přispět opadnutí inflace. Politici se v televizním duelu setkali poprvé od června.

Vyšší regulační poplatky, jednotné úhrady péče nebo jednodušší vzdělávání lékařů žádá Asociace českých a moravských nemocnic od premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Asociace to píše v otevřeném dopise premiérovi a ministrovi, který v pondělí zaslala médiím. Dopis je reakcí na nynější vyjednávání o platech a přesčasech zdravotníků.

Česká bankovní asociace (ČBA) předpokládá letos mírný pokles tuzemské ekonomiky o čtyři desetiny procenta. Pro příští rok přehodnotila růst ke slabším hodnotám a očekává jej na úrovni 1,8 procenta. Inflace podle ní letos dosáhne téměř jedenácti procent, v příštím roce klesne na 2,5 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou ve čtvrtek ČBA představila novinářům.

Víc než šedesát procent zaměstnavatelů plánuje v příštím roce navyšovat mzdy, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory mezi podniky. Ta soudí, že je to forma souboje o kvalifikované pracovníky. Experti předpokládají, že po dvou letech, kdy reálné mzdy klesaly, bude v příštím roce růst mezd vyšší než růst inflace.

Americký odborový svaz zaměstnanců v automobilovém průmyslu (UAW) a automobilka Ford dospěly k předběžné dohodě na zvýšení platů. Výsledek debaty by měl ukončit téměř šestitýdenní stávku. Informovala o tom agentura AP, podle níž by se dohoda mohla stát vzorem i pro automobilky General Motors (GM) a Stellantis, jejichž zaměstnanci v USA také stávkují.

Výpověď přesčasové práce podalo dosud šest tisíc zhruba ze třinácti tisíc lékařů, kteří chodí do služeb. Přidat se k nim chystají případně i sestry a další zdravotníci, uvedli zástupci mladých lékařů a zdravotnických a lékařských odborů. Podle nich hrozí omezení péče. Dál požadují snížení množství přesčasů a zvýšení základních výdělků bez příjmu z přesčasové práce. Podle odborů chybí v nemocnicích až čtyři tisíce lékařů a až pět tisíc sester.

Zdravotních sester, kterým je již přes šedesát let, pracuje v České republice asi dvanáct tisíc. To představuje z celkového počtu sester zhruba čtrnáct procent. V nejbližších letech tak po jejich odchodu do důchodu hrozí nedostatek pracovníků ve zdravotnictví. Mnohé sestry a pečovatelky se potýkají s nízkým mzdovým ohodnocením a pocitem nedocenění. Motivací je pro ně možnost pomáhat jiným.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd ve výši osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom informoval předseda ČMKOS Josef Středula.

Odborový svaz United Auto Workers (UAW) rozšiřuje stávku v některých největších amerických automobilkách. Už třetí týden vede spor s vedeními firem o mzdy a lepší pracovní podmínky. Stávka tak může mít na americkou ekonomiku výraznější dopady, než se zdálo. Jen první týden znamenal ztráty ve výši jeden a půl miliardy dolarů.

Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment. Pokles reálných mezd se prý zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.

Potravinářské firmy postupně zveřejňují výsledky hospodaření za uplynulý rok. Přes původně černé scénáře kvůli všeobecnému zdražování často dosáhly výrazného meziročního růstu. To znamená, že vydělaly i dvakrát tolik než o rok dříve.

Ministři začali s přípravou dalších úspor. Týkají se letošního roku a mají pomoci udržet schodek rozpočtu pod 300 miliardami korun. Celkem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyčíslil škrty pro tento rok zhruba na dvacet miliard korun. Úspory se plánují i pro příští rok. Ministři se chystají snížit počet zaměstnanců svých pracovišť.

Průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí činila 41 265 korun, medián se zvedl na 34 741 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvyšší jsou průměrné výdělky v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji. Příjmy rostly ve srovnání s předchozím čtvrtletím i s počátkem minulého roku. Meziročně se ale zvýšily jen nominálně. Vzhledem k vysoké inflaci klesly reálné výdělky zaměstnanců o 6,7 procenta.

Osm z deseti českých firem se letos podle personalistů chystá přidat svým zaměstnancům. Mzdy by průměrně měly růst zhruba o osm až deset procent. Medián mezd – tedy prostřední hodnota, která zohledňuje velký počet lidí s nízkými příjmy – stoupl podle čerstvých dat statistiků skoro na 37 a půl tisíce korun. A letos má růst pokračovat. Navzdory tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) varuje, že letos reálné mzdy kvůli vysoké inflaci neporostou.

Stávka na německé železnici, která měla začít v neděli večer a trvat 50 hodin, se neuskuteční. Odbory EVG, které ji svolaly, dosáhly dohody s vedením společnosti Deutsche Bahn, napsala německá agentura DPA. Odbory chtěly demonstrovat za vyšší mzdy.